Něco jste si zapomněla

547 20 25
                                    

Neměla vůbec tušení jak se ze snídaně stal najednou oběd, čas utíkal nějak rychle, a ona byla až moc zamyšlená na to aby to nějak vnímala.
Trochu neklidně sebou čas od času zavrtěla, neměla zrovna nejklidnější spánek, a i přes lektvar který dostala, jí tak trochu spodní část těla bolela.
Stále nedokázala vyhnat vzpomínky na předchozí odpoledne z hlavy, přišla o panenství se svým profesorem, a ne jen tak ledajakým profesorem, ale s profesorem lektvarů. Chvílemi byla tak bláhová a myslela si že to byl jenom sen, ale na sen byli ty vzpomínky až moc živé.

Kdyby nebylo kolem ní tolik studentů zoufale by zakňourala při vzpomínce na jeho naléhavé rty, hladové ruce, a prsty, ty zatraceně zkušené prsty které se jí dotýkali tak intimně a dovedli jí až na samotný vrchol blaha. Bylo to tak jiné oproti tomu když se dotýkala sama sebe, už teď věděla že nebude schopná se sama uspokojit tak jako to udělal on. Jeho pevné mužné tělo na jejím, rty přejíždějící po jejím krku, a menší příjemná bolest když do ní poprvé vstoupil.
Zabořila obličej do knihy před sebou aby alespoň trochu skryla své rudé tváře, dech se jí začal nebezpečně zrychlovat, a ona si musela znovu připomenout, že tohle není zrovna ideální místo kde by měla myslet na takové věci.

Z myšlenek jí vyrušilo šustění křídel a soví houkání, ovšem byl čas pošty, překvapilo jí když sova kterou neznala zastavila před ní, a do klína jí pustila menší balíček. Podrbala jí za uchem ještě než odlítla, prsty rychle a nenápadně podezřele měkký balíček otevřela. Vykulila oči když si všimla kousku pergamenu s jednou větou a velice známým rukopisem.

'Něco jste si u mě zapomněla.'

Zalapala po dechu když prsty zavadila o kousek růžové krajky, její oči se střetli s jeho když zvedla hlavu, srdce jí běželo maratón, věnoval jí krátký úšklebek, oči temné jako uhel.
Rychle balíček schovala do kapsy svého hábitu, ruce měla zpocené a trochu se jí třásly, jen děkovala bohu že jí momentálně nikdo nevěnoval žádnou pozornost, neměla vůbec tušení jak by něco takového vysvětlila.

Nechala mu je tam schválně, tajně doufala že upoutá jeho pozornost natolik, aby si jí zavolal k sobě do kabinetu, a nebo jí udělil další školní trest jak měl v oblibě.
Nervózně se kousla do rtu, její plán nevyšel tak jak doufala, začínala být celkem nervózní, sám řekl že to bylo poprvé a naposledy. 
A tak by to mělo taky zůstat, kdyby na ně někdo přišel oba by letěli ze školy ven, a to by byl ten nejmenší trest co by dostali, bůhví co dalšího by je čekalo.
Na druhou stranu ona akorát začala svůj poslední ročník, a za pár měsíců už jeho studentka nebude, zajímalo by jí jestli si to uvědomil i on.
Musel jí lhát, kdyby po ní nebo jejím těle netoužil více než jednou, nenechal by se přeci jen tak unést nebo ano? profesor Snape byl velice silná a charismatická osobnost.
Nepovažovala ho za slabého muže který by se nechal unést primitivními pudy, a jen tak si vzal kteroukoliv studentku a užil si s ní pár minut své slávy. Rozhodně jich tu nebylo tolik, co by zrovna toužily po jeho společnost a charisma, tedy alespoň v to tajně doufala.
Už jen ta představa jí určitým způsobem rozhodila a ona netušila proč, hořce polkla a znovu se zadívala jeho směrem.

Co to s ní k čertu udělal!?

Nakonec se rozhodla že se tím nenechá rozhodit, a dál pokračovala ve svém studiu, bylo samozřejmě těžší a těžší se soustředit, zvlášť když se její tělo rozhodlo jí zradit kdykoliv byl poblíž.
Po vyčerpávajícím týdnu seděla u večeře snad ještě víc deprivovaná, než byla v pondělí na snídani, akorát si dala do úst kousek kuřete když si k ní přisedl Dean.
Věnoval jí zářivý úsměv a popřál dobrou chuť, teprve teď si uvědomila že to nebylo poprvé tenhle týden co to udělal. Dean jí věnoval až moc své pozornosti což bylo zvláštní, normálně se s ní nebavil, respektoval jí to ano, chtěl občas pomoc s úkoly to ano, ale že by z nich byli nějaký velký kamarádi se říct nedalo.
Než se však stihla zeptat proč si k ní vlastně sednul, a že mu nedá svoje poznámky z poslední hodiny lektvarů co dneska měli, ucítila jeho dlaň na svém stehně.
Nebylo to tak vzrušující jako když to udělal její temný profesor, ale nebylo to ani nijak nepříjemné, brala to jako takové malé rozptýlení které se momentálně hodilo.

"Víš říkal jsem si, že jsem ještě nikdy neviděl koupelnu prefektů, prý je úžasná." Zašeptal jí do ucha než se stihla zeptat o co mu jde, překvapeně se na něho podívala. Oči mu zářili vzrušením a ona se donutila polknout, slyšela o jeho pár milenkách co od začátku šestého ročníku měl, ale nikdy tomu nevěnovala pozornost až do teď. Dean nebyl kluk co by chtěl nějaký velký vztah, spíš si až moc rád užíval, a toho by se možná mohlo dát využít.

"To jsi přišel za tou pravou, ale jen tak někomu svoje heslo nedám, nejsem si jistá jestli si ho zasloužíš vědět." Doufala že to znělo alespoň trochu svůdně jako to znělo v její hlavě, na sucho polknul a jeho dlaň vyjela trochu víš.
Ucítila jak se proti své vůli začíná lehce červenat, přejel jí příjemný mráz po zádech když se Dean zasmál její reakci.

"V tom případě to budeš muset zjistit, ty a já dnes v jedenáct večer, nebudeš toho litovat věř mi." Ruku stáhnul a než stihla zamrkat, vstal a sedl si na své typické místo. Začal se bavit s kamarády o famfrpálovém turnaji který se odehraje příští týden, jakoby se mezi nimi vůbec nic nestalo, musela se pro sebe usmát.
Možná přeci jenom dnešní den bude ze všech předchozích nakonec alespoň trochu příjemný,
s chutí se natáhla pro čokoládový dezert.
Vůbec netušila že jí z profesorského stolu propaloval pohledem pár černých očí.

Necítila se nijak špatně, když se vydala do koupelny prefektů, jak se s Deanem domluvila.
Chtěla tam být jako první aby mohla připravit koupel, a pokud možno být už dávno ve vodě než přijde. Její profesor byl první kdo jí kdy viděl úplně nahou, a myšlenka na to že jí tak uvidí i někdo jiný se jí úplně nelíbila, dost jí to znervózňovalo.
Když ale vešla dovnitř s hrůzou zjistila že voda už byla dávno napuštěná, po celé koupelně byla cítit vůně jasmínu, a než se stihla otočit aby zavřela dveře, zavřeli se sami a automaticky i s hlasitým cvaknutím zamknuly.

"Vážně jste si myslela, že vám tohle všechno nechám projít jen tak a bez potrestání?" Sametový hlas se ozval kus od ní, neviděla ho ale slyšela moc dobře. Na sucho polkla, osuška co měla v rukou dopadla k jejím nohám, a ona tam zůstala stát jen ve slabém županu.
Místnost jakoby se najednou ochladila, její bradavky byli ztvrdlé a až moc vystavené na obdiv, v tom saténovém župánku co jí její mamka dala pro případ když si najde chlapce, si už teď připadala skoro nahá.

"Vůbec netuším o čem to tu mluvíte, a navíc
nezabloudil jste pane profesore?" Ušklíbla se v jeho stylu, ne že by jí to teda šlo nebo to na něj mělo nějaký účinek. Tázavě pozvedl obočí, i na tu vzdálenost a přítmí mezi nimi to viděla, než ale stihl něco říct předběhla ho.
"Pokud vím tohle je koupelna prefektů, nikde není napsané, že je zde povolen vstup perverzním učitelům po třicítce." Jedno husté černé obočí vystřelilo nahoru, rty měl semknuté v pevné lince a jeho oči byli neproniknutelné.
Opustil stín ve kterým byl schovaný a ona si teprve teď všimla že byl nahý, černé boxerky odhalovali více než zakrývali. Jeho hruď byla pevná a svalnatá, táhli se přes ní jizvy všeho druhu, ale to bylo to co ho dělalo neskutečně neodolatelným. Vlasy měl stažené do culíku, účes který u něj nikdy neviděla a který zvýrazňoval jeho obličej.

Bylo to v tu chvíli kdy se jako hladová šelma vydal pomalu k ní, jeho postoj byl sebevědomí, jeho oči jí propalovali na místě, a místo strachu cítila že začíná být čím dál tím víc vlhká.
Přesně v tu chvíli věděla že ho chce, hrozně moc chtěla aby jí jeho rty a tělo dali všechno co jí může pravý milenec dát. Jako kdyby jí právě četl myšlenky se zastavil pouhý krok od ní, cítila teplo jeho těla a silnou vůni pižma a máty.
Dva prsty jí chytli pod bradou a zvedli hlavu tak aby mu dívala do očí, musel jí snad vidět až do hloubky její duše, moc dobře věděl po čem touží.

Po rtech se mu rozlil potěšený úsměv, až se jí z toho lehce rozklepali kolena.

"Na kolena slečno Grangerová, je čas na vaší první lekci." Pronesl hrubým hlasem, poslušně sjela na zem, připravená na každý jeho rozkaz.

Osamělý stín Kde žijí příběhy. Začni objevovat