Theo:
Ve strachu vystřelím do sedu. Bouchnu se do hlavy a uvědomím si, že jsem ve svém autě.
Zase se mi zdála noční můra o Taře... Nenávidím to... Fajn a než mě můj strach a depresivní myšlenky zase prožerou musím myslet na svou kotvu... Na Liama...
Proč zrovna on? I když je to vlastně jedno, hlavně, že to funguje.
Fajn, možná ho mám trochu rád... Trochu víc... Ale to je úplně jedno...
Občas přemýšlím, jestli bych ty noční můry měl, kdybych byl v Liamově blízkosti. Občas bych ho chtěl obejmout a nebo se s ním tulit. Jo, občas se obejmeme ale není to nic velkýho.
Moje myšlenky plně zaplaví Liam a jeho pozůstalý pach v autě. Chci víc jeho pachu....
Pomalu se uvolňuju když do mého auta něco poměrně velkou rychlostí narazí. Leknutím vyskočím a přesunu se k okénku.
Liam vyskočí na nohy a já se na něj zmateně podívám.
„Co to sakra, Liame!" rozkřiknu se.
„M-můžu dál? Asi bude pršet.“ zabručí přes okénko.
„Co tu děláš a proč vrážíš do mé krásky?“ zamračím se na něj.
„Ehm, to byl omyl, já uklouzl, ch-chtěl jsem tě vidět, promluvit si s tebou a zkontrolovat jestli jsi v pořádku. Dlouho jsem tě neviděl... Třeba tak tři týdny.“
Povzdechnu si otevřu mu dveře. On s poděkováním vstoupí.
„Neboj, pořád žiju... Jak sis jistě všiml... A neboj, celé tři týdny jsem na tebe dohlížel, aby jsi něco nepodělal...“ protočím oči. „Viděl jsi mě, promluvil sis se mnou a zkontroloval jsi mě... Pokud nemáš ještě něco na srdci, můžeš jít....“ zavrčím nevrle, abych mohl spát, i když vím, že už nejspíš neusnu.
„Vlastně jo, Theo... Víš, během těch tří týdnů jsem si něco uvědomil... ehm jo... Jasně kolikrát jsme spolu nebyli v kontaktu, neviděli se nebo tak klidně i déle... Vždycky jsem cítil, že je při tom něco divného... Nějaká osamělost a tak... Nevěnoval jsem tomu pozornost, dokud jsem něco totálně neposral a neuvědomil jsem si něco.“ se zájmem se na něj podívám a poslouchám.
„No a? Co sis uvědomil?“ vyzývám ho.
„Měl jsem lacrossový zápas... Jeden hráč mě šíleně nasral a já se začal měnit... Snažil jsem se myslet na nejrůznější věci, abych se ukotvil, ale nic nepomohlo... Dokud jsem neucítil tvůj pach a nezačal na tebe myslet...“ vzhlédne mi do očí a já nejsem schopný přerušit oční kontakt s dokonalýma oceánskýma očima, které jsou tak hluboké jako oceán...
„Ty... Ty jsi moje ko-kotva. A... J-já nejspíš cítím i něco víc než spojenectví nebo přátelství... Ty tři týdny a vlastně pokaždé když jsem s tebou nebyl v jakémkoliv kontaktu víc než dvacet čtyři hodin, byl jsem úplně v prdeli. Já-“ už ho nezvládnu poslouchat. Už to nejde.
Konečně se odprostím od jeho očí a podívám se na jeho rty. Fajn, co se to sakra děje. Jediné co slyším je můj a jeho tep, nejspíš přestal mluvit. Podívá se na mě a když si všimne mého pohledu a pootevřených rtů, nahne se a políbí mě.
Zmateně sedím, ale když ucítím jeho ruku na mém zátylku, vrhnu mu ruku do vlasů, polibek opětuju a zapřu se o něj.
Když se po nějaké době odtáhneme, opírám se nad ním, zatím co on leží a uvolněně se culí.
Zvednu se a posadím se. Odkašlu si.
„A-asi bych tě měl odvést domů.“ zamumlám a hledám klíče. Když je konečně najdu, sednu si k volantu a vrazím klíčky do zapalování.
Když se rozjedu, Liam si přesedne na sedadlo spolujezdce vedle mě a odkašle si.
„T-theo? J-já tak pře-přemýšlel. Já-já jen, že... Nemůžeš žít ve svém autě... Tak-tak mě napadlo, že... Jestli by jsi nechtěl bydlet u-u nás.... Mámě ani Davidovi by to nevadilo-. A-ale je to jen ná-návrh, nemusíš souhlasit. Vlastně to byla další věc, kterou jsem s tebou chtěl probrat-“ zakoktá Liam.
„To je v pohodě, vlče. Nechci tě obtěžovat.“ odpovím a odtrhnu pohled od cesty na Liama.
„Ne, nebudeš obtěžovat. Musíš tam zůstat, aspoň na jednu noc.“ prosí zoufale. Se smíchem zastavím před jeho domem.
„Dobrou noc, vlče.“ usměju se a čekám až vyjde. Odepne si pás a vytáhne mi klíče ze zapalování. „Hej!“ zaječím na něj, snažím se ho chytit, ale už je venku.
Zakleju a odepnu si pás. S povzdechem vycházím ze svého auta.
„Fajn, vyhrál jsi.“ protočím oči a on s úsměvem zamkne mé auto.
„Máš hlad?“ zeptá se Liam, když vejdeme do domu.
„Liame... Jsou dvě ráno, jediné co chci, je abych se vyspal... Klidně tě ráno odvezu do školy, ale pojď spát.“ zívnu si.
Liam mě popadne za ruku a táhne po schodech nahoru.
„Jestli se chceš usprchovat, v koupelně jsou ručníky, vem si nějaké moje oblečení na převlečení.“ otočí se na mě a já přikývnu.
Když se osprchuju a obleču si Liamovu mikinu a tepláky přejdu k němu. Sedí na posteli a pozorně mě pozoruje.
„Ehm, kam si mám lehnout?“ zeptám se a Liam jen poklepe na postel vedle něj.
S polknutím přikývnu a lehnu si na úplný kraj postele a pomalu usínám, když do mě narazí teplé tělo, trochu se mi zrychlí dech.
Ucítím paže obmotávájící se kolem mého pasu a hlavu na mém krku.
„To je poslední věc, kterou jsem chtěl. Nemůžu bez tebe spát. Dobrou Theo.“ řekne unavený Liam.
„Dobrou malý vlčku.“
Počet slov: 878(čistý počet 875)
Upřímně. Ty přezdívky v češtině zní fakt divně...😂 v angličtině to zní fakt mnohem líp:„puppy“ „little wolf“ „baby wolf“...
ČTEŠ
Thiam One-shots (ff teen wolf Thiam)
RandomOne-shoty na Thiama. Nevím co víc k tomu říct, tak snad se vám to bude líbit a užíjte si čtení. Liam×Theo Můžou se vyskytovat nadávky a sprostější slova. Názvy některých věcí píšu v angličtině, protože to prostě zní líp?♀️(například: Dread Doctors)...