Loki's Avenger

33. Au!

Tuto kapitolu bych ráda věnovala @newime, za všechny její voty pro tento 'výtvor'

Děkuju ti moc. Ani nevíš, kolik to pro mě znamená😊.

Užij si čtení (a vy ostatní taky)😃

Bojovali jsme proti Lokimu. Respektive ostatní bojovali. Já nemohla.

Objevil se přede mnou Clint. Viděl mi na očích, že se o Muflu bojím.

,,Thanos ho ovládl. Zažil jsem to taky. Je to hrozný, ale vím jak to zvrátit."

,,Jak?" podívala jsem se na něj se strachem v očích.

,,Zkus na něj mluvit. Připomínat mu, kým je. A když to nepomůže, existuje osvědčená metoda. Přetáhnout ho něčím po hlavě. Pořádně"

Nečekal na odpověď a oběhl pryč. Asi to říct těm co to taky ještě neví.

Rozběhla jsem se za Lokim a začala bojovat, ale tak, abych mu neublížila. Přitom jsem mu připomínala všechny blbosti, co jsme spolu prováděli.

V očích se mu začala objevovat ta zelená, kterou miluju. Ani jsem si nevšimla, že jsme se přesunuli do nějaké budovy. Nenechala jsem se vyvést z míry a dál mu něco říkala.

Jeho oči nakonec zcela zezelenaly a přestali jsme proti sobě metat kouzla.

Najednou jsem si všimla, že se k nám blíží táta, ale ne pěšky. On letěl naším směrem a to hodně rychle. Sejmul Lokiho a prorazil s ním okno.

Vylétla jsem za nimi a pomocí telekineze letěla za nimi. Uletěli mi, ale sledovat je nebylo těžké. Proletěli snad všemi budovami, co jim stály v cestě.

U třináctý konečně přistáli. Naštěstí bezpečně a oba byli v pořádku. Dokonce se na zemi i hádali.

Slétla jsem k nim a naštvaně řekla směrem k tátovi:

,,Co to mělo znamenat!?"

,,Coby. Clint řekl, že ho máme majznout po hlavě"

Protočila jsem očima a otočila se Muflovi.

,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se v obavami v hlase a pevně jsem ho objala.

Přikývl. Nebo, spíš myslím, že přikývl, soudě podle pohybu, který jsem ucítila.

Objal mě nazpět. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho.

,,Vážně se tak bouřlivě vítáš s Muflonem a svého vlastního otce se ani nezeptáš, jestli se mu něco nestalo? Mám ale divnou dceru." vyrušil nás můj táta.

,,Jo, celá po tobě"

Jenom si povzdechl. Na druhou stranu, co ode mě jako čekal?

Teď mi došlo, že ten fialovej trouba pořád pobíhá po New Yorku.

Urychleně jsme se tam vydali jenom proto, abychom zjistili, že se o něj ostatní postarali a už si ho přebíral S.H.I.E.L.D.

Poté jsme se vydali vše říct Pirátovi atd. a pak hurá domů.

Tam jsem se rozpleskla na posteli a do večera tam zůstala. Šla jsem si pro večeři a cestou samozřejmě nezapomněla zakopnout. Snědla jsem si svůj hamburger ze včera a po večerní hygieně usnula. A to hodně rychle.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Omlouvám se (opět...) za nevydané kapitoly. Nebudu se vymlouvat. Buď nebyl čas nebo jsem byla líná... Snad mi to odpustíte a neukamenujete mě.

Papa u další kapčy👋👋