11 kapitola

69 12 0
                                    

Z pohledu Niny:
Procházela jsem obchody s Amanthou. ,, Co říkáš tomuhle? " ukazuje na jedno tričko. ,, Hmmm. " ,, Haló Nino. Co se děje? " ,, Musím pořád myslet na Alexandra. " a je to venku. ,, Pusť ho z hlavy. " no jasně. Povzbudivě se na ni usmeju. Po nákupech jedu domů. Petr sedí u počítače. ,, Ahoj, zlato. " ,, Broucku. " a dam mu velikou pusu. ,, Hele já to musím dodělat. " ,, Vždyť jo. " a odkracim do ložnice. Beru si ovladač a zapinam telku. Asi půl hodiny cumim ani nevím na co. A tak jsem se rozhodla udělat si svačinu. Petra jsem nikde neviděla. Vytáhla jsem si z ledničky sýr a máslo. ,, Co pak to tu děláme? " nadskocila jsem. Petr mi odhrnul vlasy na pravou stranu. Pak mě začal líbat na krku. Dala jsem hlavu nastranu aby měl lepší přístup. ,, Ty už to máš hotové? " ,, Hmmm. " co asi se mnou bude dělat? Hmmm. Najednou mě vzal do rukou. Ovinula jsem mu ruce kolem krku. ,, Kam pak to asi jdeme? " řekla jsem smyslne. Jen se usmál. Vešli jsme do ložnice. Hodil mě na postel a.... ( to si asi umíte prectavit co tam dáli :) )

Ležím vedle Petra úplně zmohla. ,, Tak to bylo něco. " a dál mi pusu. Vstala jsem a pozbirala věci a oblékla se. Koukla jsem se na mobil- půl 9 a jedna smska od Alexandra:
Ahoj, zítra máme už od 7 schůzku. Chci tě tam. Tak že v 6:30 u mě.
Hezký den Nino.
Tak brzo už v práci. Jak já ho... ,, Co se děje? " ,, Ale nic. " zalhala jsem. Rychle jsem natukala odpověď:
Dobrý den pane Sengle, ráno tam budu a budu ráda kdyz mi budete vykat!
Nina Hangova
Ihned jak jsem to odeslala přišla odpověď:
Moc se omlouvám jestli jsem vám ublížil.
Odložila jsem mobil a sla se vykoupat. Po dlouhé a uklidňující sprše už bylo 10 a tak jsem si lehla. Hned na to jsem usla.
Probudil mě ramus budíku. ,, Zlato, vypnito. Já ještě nevstavam. " řekl Petr a otočil se zády ke mě. Vstala jsem oblékla a šla si zavolat taxík. Snídani si dám pak. Jela jsem a videla dvě děti jak si venku hrají. To mě přivádí do mého mladí. Měla jsem nejlepší kamarádku Sandru. Já jsem strašně chtěla jednoho kluka, ale ona mi ho prebrala. A na zakladce mě začala sikanovat. Moje nejlepší kamoska.
Vystoupila jsem před budovou. Alexandr čekal před vchodem. Ne, on otevíral teprve dveře. ,, Dobře ráno pane. " pipla jsem. Otočil se a kdyz uviděl mě tak se doširoka usmál. ,, Rád vás vidím. " řekl a otevřel mi dveře. Přivolal výtah už zase jsme jeli mlčky vedle sebe. ,, Nemůžu ti tykat? " otočila jsem se na něj. ,, Hmmm. " usmál se, tak že ti vzal jako jo. Otočila jsem se zpět k velkému zrcadlí co bylo na stěně. Viděla jsem jak mě upřeně sleduje, pak mi hytl ruku. Chtěla jsem se mu vyvliknout, ale přitom nechtěla. Stali jsme tam a koukali do blba. Když už jsme dojeli nahoru a vyšli ven vůbec mě nepustil. Otevřel dveře do pracovny a až pak mě pustil. Sedla jsem si a cekala co se bude dít. ,, Projdeme si pár papírů co tam ukážeme. " řekl a dal před nás štus papíru. Zacali jsme pracovat. Po chvilce mi zacalo krucet v brichu. ,, Máš hlad? " kyvla jsem. On odešel a hned přinesl kávu a sendvič. Když mi to podával otřel se o moje ruce. Nevsimala jsem si toho, ale po chvilce i o moje stehno. Tak to brrrr. Dala jsem mu facku a odešla se projít. Co si to dovoluje? Tak tohle dělat nebude...

Život nebo smrtKde žijí příběhy. Začni objevovat