18 kapitola

63 10 0
                                    

Jeli jsme k našim na oběd. Byla to dlouhá cesta a to mi je ještě špatně. Dojeli jsme na místo včas abych nevyzvracela snídani. Alex si dal konečně volno, ale celou cestu furt mluvil o práci.
Stala jsem před těma stejnyma dveřma, které jsem už dlouho znala. Zazvonila jsem a ve dveřích se hnedka ukázala mamka. ,, Ach bože. Nino! " řekla a objala mě. ,, Ráda tě vidím mami. " řekla jsem trochu pridusene. ,, Ehm... Bacha má dítě. " řekl Alex. Mamka mě pustila a bouchla Alexovi do ramene. Jenom jsem se jim zasmála. To je, ale dvojka. Sli jsme do obýváku. Táta v ruce měl jako vždy noviny. ,, Tady jsou ty naše celebrity. " řekl z poza novin. ,, Ahoj tati. " řekla jsem. ,, Ahoj. " to bylo vše. Nikdy toho moc neřekl a proto mi to nevadilo.
Z pohledu Alexandra:
Vždycky když jsem tady, připomene se mu ze ja a naši nejsme tak... Moji rodiče od začátku měli hodně peněz a mě si ani nevšimli. Bydlí v Paříži. Nechtěl jsem je už nikdy vidět a tak jsem odešel.
Nina šla pomáhat mamce do kuchyně. A já tu zůstal s jejím tátou. Nina mi říkala ze moc toho nenamluvi, ale jak odešla se mě zacal vyptavat. Taky jsem byl rád když Nina přišla říct, že je čas na oběd. ,, Tak dobrou chuť. " řekla její mamka.
Po obědě jsme si sedli do obýváku. A začalo kecání o dětech. ,, A jak by se mělo jmenovat? " ptala se Hanna (matka Niny). ,, Kluk by měl být Josh a holčička Anabel. " řekla Nina. Skutečně se mi jméno Anabel nelíbilo, ale radši jsem to nechal plavat. ,, Ale no tak. Anabel, ještě si to rozmysli. Co takhle... " Hanna zacala premyslet. Díky bohu, že řekla za mě že to jméno je nic moc. ,, Mám to. Charlotte, to je hezký jméno. "
Z pohledu Niny:
,, Mám to. Charlotte, to je hezký jméno. " zajecela mamka. Docela to jde. ,, Tak fajn. " řekla jsem nakonec. Koukla jsem se na Alexandra a vypadal že mu spadl kámen ze srdce. Na to se ho budu muset ještě zeptat.
Odjížděli jsme a bylo 8 pryč. ,, Vážně tady nechcete zůstat? " zeptala se mamka. ,, Nemůžeme. Zítra jdu k doktorce Harpsový. " řekla jsem. ,, Aha. Tak se mějte a zase prijed te. " řekla. To už Alex nastartoval a jeli jsme směrem domů. ,, Ty jdeš zítra k doktorce? " začal. ,, Jasně. " ,, Jdu s tebou. " řekl. Zatím se mnou u ní nikdy nebyl.
Přijeli jsme a už jsem se jen zmohla se umýt, vyčistit zuby a do postele.
Vzbudila jsem se ve 12. 12! Měla jsem udělat oběd. Vyletěla jsem z postele a běžela se umyt a obliknout se. Potom hnedka do kuchyně. ,, Dobrý ráno. " řekl Alex. ,, Nechtěl jsem tě vzbudit tak tady dělám špagety. Promiň, ale žádné mistrovské dílo to není. " řekl. Stala jsem tam a koukala s otevřenou pusou. ,, Tak fajn už to bude. V kolik máš být u té doktorky? " ,, V-ve dvě. " ,, Tak to máme ještě času. Koukneme se ještě na nějaký ten film. " řekl a nesl talíře se spagetami do obýváku. ,, Jdeš nebo tam budeš stát a koukat. " řekl a usmál se. Vyšla jsem za ním. Něco pustil za film, ale moc jsem tomu nedala pozornosti...

Život nebo smrtKde žijí příběhy. Začni objevovat