13.Kapitola

59 3 0
                                    

*Pohled Dannyho*
Seděl jsem udýchaný na barové židličce a objednával si panáka. Barmanka nalévala rychle a připisovala na účet který válel vedle mého panáku...
Chvíli jsem si skleničku přehazoval z ruky do ruky a pak ho do sebe kopnul a zaplatil.
Byly pomalu tři ráno a já byl opilý.
Dost jsem se motal a bylo mi blbě.. Proč to sakra dělám? Nikdy jsem se takhle neopil.
"Chceš pomoct?" Řekla blondýna za mnou.
"Jistě" Vzala mě kolem pasu a vyvedla ven.

*Mezi tím...*
"Amando uklidni se!" Křičela na mě sestra.
"Tohle není konec...!" Znělo mi v hlavě a já se klepala.
"Ať přestane!!!" Křičela jsem.
Pořád jsem ho viděla.
Jeho temné oči... Jeho temný pohled probodávající mou osobu.
Díval se na mě tak chladně. Tak otřesně. Tak... Nedokážu to popsat.
"Ať už se na mě nedívá!"
"Amando uklidni se. Kdo se na tebe dívá?"
"No ON" Ukázala jsem do rohu místnosti.
"Amando nikdo tam není. Vem si tenhle prášek. Pomůže ti." Vzala jsem si ho a pomalu usnula.

*Pohled Dannyho-Ráno*
Probudil jsem se a koukl na hodiny. Devět... Zvedl jsem se a sykl bolestí. Hrozně mi třeštila hlava.
"To byl ale nápad.." Řekl jsem a vstal z postele a co jsem nezahlédl.
"Ty?!" Řekl jsem nahlas. Na zemi ležela blondýna ... Ta co mi pomohla domů.
"To není moc hezké pozdravení lásko"
"Co-cožééé!!! Cos to řekla??"
"Nepamatuješ si na mě?"
"No asi ne jak vidíš."
"Halooo jsem tvá holka snů"
"To jsem byl asi hodně na mol heheh" Začal jsem se smát.
"fajn ... Jsi další z těch, co si chtějí užít a pak nechat. Víš co? K dveřím strefím" Zvedla se a už jsem jen slyšel bouchnutí dveří.
Sešel jsem dolů a vzal si prášek na bolest hlavy a zamířil zas nahoru, ale ne do svého pokoje. Do Amandinýho.
Otevřel jsem dveře a nadechl se.
Sedl jsem si na postel a zíral do okna, jak to dělávala Amanda.
"Vrať se..." Špitl jsem a svěsil hlavu.

Zlý senKde žijí příběhy. Začni objevovat