Spokojeně jsem oddychovala na Niallově hrudi a poslouchala každičký úder jeho srdce. Dokud mě nevzbudil polibkem na mém čele.
,,Ahoj, zlato." Otočila jsem hlavu směrem k jeho obličeji, a jakmile jsem v jeho irské tváři zahlédla spokojený a láskyplný úsměv, tak mě to začalo sžírat.
Byla jsem šťastná, že byl konečně za ten příšerný den, šťastný, ale taky jsem si vzpomněla na tu vášnivou noc. V tu chvíli mi to nevadilo, ale teď jsem si uvědomila, že ve mně pořád je.
Oh, Harry, byl ve mně a kontroloval mně a tohle, to se mu nelíbilo.
,,Nialle asi, asi by jsi měl už jít." Odtáhla jsem se od něj, zatímco on mi věnoval nechápavý pohled.
,,Proč, udělal jsem něco špatně." Vyhrkl a snažil se mně pohladit na tvář, ale já jsem se odsunula.
,,Ty jsi nic špatného neudělal, není to tebou, ale mnou. Potřebuju být sama." Zoufale jsem se mu podívala do očí a oddechla jsem jsi, když se začal pakovat.
Naposledy se na mě podíval a v očích mu zase pohrával smutek, smutek za který jsem tentokrát mohla já. Zabouchl dveře a já jsem se sesunula na gauč.
,,To mě to bude sžírat do konce života nebo co?!" Zakřičela jsem na prázdný obývák a od stěn se mi zvuk mého zoufalého hlasů dostal zpátky do uší.
V tu chvíli mě napadlo, jak to možná celé skončit a nebo zhoršit. Ale bylo mi to jedno, potřebovala jsem nějakou naději a nic jiného mě nenapadlo.
Oblékla jsem se, vzala jsem si sebou doklady a vyrazila jsem vstříc svůj osud.
Zase se ozývám s novou kapitolkou... Upřímně netuším, jak dlouhé tato knížečka bude, asi tomu nechám volný průběh.
Také Vám chci zase poděkovat, ano už s tím jsem trapná, když já opravdu musím, za takovou neskutečnou podporu od Vás poděkovat musím. Mám Vás moc ráda a moc si toho vážím.
Vaše Lucilia🖤
ČTEŠ
It's only kiss //HarryS.//
Fanfic15 + !!! Ona je úplně normální osmnácti letá holka. Ale její život se rázem změní když potká jeho. Jak se zachová, když jí řekne že jí chce vidět i jinde než jenom v lavici. Děsivé na tom je že on je její učitel. A k tomu všemu zjistí že má příšern...
