Story of Narcissa Malfoy

Posel špatných zpráv

"To, že jsou zprávy špatné, ještě neznamená, že je špatný posel."

Byla noc, ale Narcisa nemohla usnout. Stále myslela na svého manžela, co se vlastně stalo, proč se to stalo... Bellatrix byla ve svých pokojích a Narcisa nepochybovala, že se po sídle pohybuje Červíček a neustále ji kontroluje. Přišel večer, dorazil společně s Bellatrix. Ta Narcise řekla, že je to "prozatímní opatření", ale Narcisa ho brala jednoduše jako špeha Pána zla, kým také skutečně byl. Poté, co jí její sestra sdělila zprávy o Luciusově napadení, se Narcisa odebrala do své ložnice, kde se zamkla na dobré tři hodiny. Když se poté Bella vrátila, už s ní byl Peter Petigrew, a cupital za ní jako její pejsek. Pravidelně bude podávat hlášení Pánovi zla o tom, jak se chová, co dělá, a jestli nehodlá něco podniknou, ale Narcisa něco takového čekala. Budou ji muset mít pod kontrolou.

Nyní už jen čekala na to, co se stane někomu dalšímu z její rodiny. Nechtěla, aby se něco stalo komukoli z její rodiny. Jenže její bratrance už byl stejně mrtvý, zabila ho sama Bella, a teď vyčkávala na další tragédii. Třeba se něco stane její sestře Andromedě, nebo jejímu manželovi Tedovi, či snad její dceři Nymfadoře.

Nesmím myslet na tak chmurné věci, pomyslela si.

Druhý den byl ještě chmurnější, než ten předchozí. Hned ráno narazila na Červíčka, jak nenápadně kopíruje každý její pohyb, jak se stává jejím stínem. Už si začínala pomalu zvykat na jeho pohyb po jejich panství. Už dříve ho sem Pán zla poslal, aby mu dělal zvěda.

Bellatrix stála uprostřed chodby a právě se bavila s vysokým Smrtijedem s kozí bradkou. Když zpozorovali Narcisu, přerušili svůj rozhovor a věnovali jí studený pohled.

Narcisa se nakonec zavřela v jednom z menších salonků na kraji jejich sídla a přemýšlela nad tím vším. Lucius něco věděl. Pán zla se toho bál, a proto poslal někoho, kdo by měl dát Luciusovi "za vyučenou". Věděla, že to byl někdo ze Smrtijedů. Věděla, že to Ten, jehož jméno se neříká nechal jejího milovaného muže mučit, dokud zřejmě neslíbil, že své tajemství nikomu nevyzradí. Ale co je to za tajemství?

Narcisa také znala jedno manželovo tajemství, a tím bylo to, že už chtěl jednou přejít na druhou stranu. Jenže poté se vrátil Pán zla a Luciusovi nezbylo nic jiného, než se k němu opět přidat, zatímco Bellatrix byla ještě ve vězení. Tehdy byl Lucius zoufalý, protože věděl, že se Ten, jehož jméno se neříká vrátí, a přemýšlel, jestli by opravdu nebylo lepší přejít na druhou stranu. Nakonec se rozhodl nic nepodnikat, a to právě byla ta chyba, a Narcisa si to uvědomovala. Kdyby tehdy přešli, nebyl by její muž ve vězení, neměla by strach o svého syna a byli by víceméně v bezpečí.

Čas plynul rychle. Otevřela dveře salonku a zamířila za svou sestrou. Když otevřela velké, dvoukřídlé dveře do hlavního přijímacího salonu, stalo se přesně to, co nechtěla.

Uprostřed místnosti stál dlouhý stůl z leštěného dřeva, kolem kterého seděli na ozdobných dřevěných židlích oni - Smrtijedi. K jejímu štěstí bylo místo v čele stolu prázdné.

"Narciso," uslyšela své jméno hlasem své sestry. Všechny hlasy umlkly, pohledy všech přítomných se otočily ke dveřím a zabodly se jí do tváře.

Narcisa si jen upravila vlasy a zavřela dvoukřídlé dveře salonu. Nečekala, až se dveře opět otevřou a ven vyběhne Bellatrix, prostě se jen rychlou chůzí vydala do svého pokoje, kde se zavřela a vyčkala do okamžiku, kdy se ozvalo naléhavé klepání na dveře.

"Cissy!" syčela Bella. "Vím, že tam jsi! Otevři!"

Narcisa se zvedla z křesla a pomalu otevřela dveře. Do její a Luciusovy ložnice vtrhla Bellatrix, s vlasy rozcuchanými od větru.

Narcisa dveře zavřela a pro jistotu zamkla. Poté se otočila ke své sestře a spustila ještě dřív, než stihla něco říci Bella.

"Tohle je můj dům, Bello. A nepřeji si, aby se zde cokoli konalo bez mého vědomí!"

"Copak se ti musím zpovídat ze všeho, co udělám?" zasyčela Bellatrix. "Měla bys mi být vděčná, že nesedíš někde v Azkabanu stejně, jako ten tvůj zbabělý manžílek!"

Narcisa na chvilku ztratila řeč. "V Azkabanu? Proč?"

Bellatrix vypadala, jakoby zalitovala svých slov. "Važ si toho, drahá sestro, že tu jsem od toho, abych tě chránila. Jinak by tě mohl Pán zla rozdrtit jako mravence!"

Narcisa sledovala, jak její uražená sestra vytáhla hůlku a opsala jí rozmáchlý pohyb. Dveře ložnice se otevřely a Bellatrix vyběhla ven.

Narcisa se musela smířit s faktem, že je její dům plný Smrtijedů. A ke všemu ji na každém kroku pronásledoval ten zakrslý mužík, Peter Petigrew.

Smrtijedy vídávala po celém sídle - na chodbách, v místnostech (nejčastěji v saloncích) a často všichni zmizeli do hlavního přijímacího salonu, kde společně s její sestrou pořádali nějaká zasedání.

Narcisa si ve svém vlastním domě připadala jako nezvaný host. Smrtijedi vždy ukončili svůj rozhovor, když se objevila poblíž, a věnovali jí pohled plný chladu. Už se nemohla ani nikam hnout, aniž by nenarazila na nějakého služebníka Pána zla.

Když se procházela po chodbách a přemýšlela, zabloudila k jednomu z malých salonků a zaslechla hlasy. Bylo to zvláštní, protože do téhle části sídla nikdy nechodili, jelikož se zde nacházeli jen kuchyně, malé pokoje a zapadlé salonky.

"... Musíme se jí zbavit."

Narcisa opatrně přistoupila ke dveřím a zaposlouchala se do rozhovoru dvou mužů.

"Je pro nás moc nebezpečná," řekl první. "Kdyby přešla k Fénixově řádu, poskytla by jim informace přímo od Pána zla."

"Ty si opravdu myslíš, že by přešla?" zeptal se ten druhý. "Je vystrašená jak prase před porážkou, ta by nic neřekla."

"Jsi si tím jistý? Po tom, co se stalo Luciusovi? Ví toho až příliš mnoho, a poté by to Fénixův řád mohl použít proti nám. Měli by nějakou zbraň."

"A my snad nemáme zbraně?"

"Myslím tím, že by věděli skoro o všem, co se dělo, protože ona to všechno ví od Luciuse a Bellatrix. Zkrátka říkám, zbavme se jí, dokud to jde."

"A co na to Bellatrix?"

"Ta to ještě neví. Ale ta by jí to neřekla, tím jsem si jistý."

"No, dělej, jak myslíš. Až to řekneme Pánovi zla, uvidíme."

"Jen počkej, až uneseme toho jejího klučíka, potom se neodváží udělat jednu jedinou pitomou věc proti nám, tím si buď jistý."

Narcisa se schovala za rudý závěs u okna a co nejvíce se přitiskla ke zdi. Dveře salonku se otevřeli a ven vyšli dva Smrtijedi - Yaxley a Antonin Dolohov.Prošli přímo kolem Narcisy, schované za závěsem, a po chvilce zmizeli na konci chodby.

Takže se jí chtějí zbavit. Bojí se jí, protože toho ví až příliš. Ale věc, která ji zasáhla nejvíce, bylo to, že se zřejmě chystají unést jejího syna. Chystají se unést Draca...

Její syn je v nebezpečí, a ona také. Nyní nemůže věřit už nikomu. Ale jediná věc, kterou si byla jistá, je to, že už tu zůstat nemůže. Jenže když uteče, vystaví tím Draca nebezpečí...