his true self: I knew you were into boys

23.

,, Bože , to je takovej hajzl "

Tuhle větu Jimin vykřikl přibližně po páté od jeho příchodu k Jungkookovi , což bylo asi tak před dvěma minutami.

,, N-neříkej mu tak..on z-za to ne-nemůže "
Jungkook si přejel rukávem přes nos a tiše fňukl , zatímco upínal své velké oči na blonďáčka v žlutém tričku a ustaraným výrazem v očích.

,, Jungkooku , přestaň se ho zastávat "
Jimin si sedl na pohovku vedle hnědovláska a opatrně Jungkooka pohladil po zádech.
,, Není to poprvý co ti tohle řekl , vzpomínáš ? A navíc , stýkali jste přes dva měsíce Jungkooku , říkal si , že ti dával signály , dokonce tě vyzval k první puse , že ? "

Jungkook pokýval hlavou a srdéčko se mu bolestně stáhlo při vzpomínce na Taeho s nervózním výrazem v obličeji , jak ho prosí o polibek.

,, Tak to ho nechápu , fakt ne "
Jimin se frustrovaně opřel a hleděl na Jungkooka.
,, Říkal jsem , že ho zabiju pokud ti ublíží "
Jungkook se natočil k blonďáčkovi a pohled mu lehce ztvrdl.

,, Nech ho být Jimine , on je t-teď zmatený "

,, Zmatený ? "
Jimin se ironicky zasmál a teď to byl on , komu ztvrdl pohled.
,, Třeba se mu rozsvítí až mu jednu vrazim "

,, Jimine nech toho "
Jungkook se lehce pousmál a zkousl si ret.
,, Nedokážu si představit že by si ublížil mouše , natož živé osobě "

Blonďáček se snažil potlačit svůj úšklebek , ale moc se mu to nepodařilo.
,, Jo máš pravdu , jsem slabej "

,, Co to povídáš ? "
Jungkook se podivil a pohlédl na Jimina s vřelým úsměvem.
,, Jsi ten nejsilnější člověk na světě "

Jimin se usmál a jemně Jungkooka objal , oba to teď potřebovali.

,, Máš to nejvřelejší srdce na světě "
Špitl Jungkook a znovu se pousmál.

,, To ty Jungkooku "
Blonďáček vydechl přebytečný vzduch z plic a ustaraně na Jungkooka pohlédl.
,, Kdyby mi Yoongi někdy řekl to co Taehyung tobě , nikdy bych si ho k tělu nepustil , ty si to udělal a on ti to řekl znovu "

Jungkookův pohled sklesl a Jimin se v duchu fackoval , že znovu začal mluvit o Taehyungovi.

,, Co jít ven ? "
Navrhl starší i přesto že věděl , že Jungkook nejspíš odmítne , ale kupodivu se mu dostala kladná odpověď.

,, Vlastně bych byl moc rád kdyby jsme někam zašli "

,, Jak dlouho si nebyl venku ? "
Optal se Jimin a pomalu se zvedl aby si zašel pro mikinu , zatímco pozoroval Jungkooka jak jde kamsi do chodby , zřejmě do ložnice aby našel nějaké oblečení , tedy pokud nechtěl jít ven v teplácích a tričku zašpiněném od barev.
Hnědovlásek totiž zabíjel svůj čas tím , že maloval na plátno , v poslední době se v jeho dílech projevoval smutek a zoufalství.

,, Tyjo , naposled asi před týdnem ? Bylo to den potom co mě Taehyung odpískal "

Jimin chápavě pokýval hlavou i přesto , že ho Jungkook nemohl vidět a pousmál se , když spatřil Jungkookův výběr oblečení.
Jungkook vždycky nosil většinu oblečení v černé barvě , ale nyní jen barvami zářil a vdechlo mu to trošku barvy do obličeje.