his true self: I knew you were into boys

32.

Taehyung pustil svůj těžký kufr na zem a otočil se na Jungkooka , který pomalu scházel ze schodů od letadla , s lehkým úsměvem na tváři a vánek mu hezky čechral vlasy.

,, Jaktože ti ten kufr nedělá žádnej problém "
Rozhodil Taehyung naštvaně rukama a stále celý zadýchaný hleděl na Jungkooka.

,, Miláčku , zapomněl si , že chodím cvičit ? "

Taehyung nakrčil obočí , jak by mohl.
Jungkook dost často mizel na několik hodin a vracel se pozdě večer.
Taemu to vadilo , nelíbilo se mu , že když už má nějaký ten osobní čas , Jungkook se nevěnuje jemu , ale činkám v posilovně.

,, Jistě že ne "
Podotkl Taehyung a rozešel se směrem k letištní hale , zatímco kufr na kolečkách táhl za sebou.

,, Jak se chceš dostat s vašim Tae ? A je to daleko "

Taehyung se ušklíbl.
,, Autem , Jungkooku "

Mladší povytáhl obočí nad tónem Taeho hlasu , ale nic neřekl , místo toho si jemně převzal rukojeť Taeho kufru a pousmál se , když periferně zahlédl Taeho úsměv.

,, Je to asi půl hodinka cesty "
Zamumlal tiše černovlásek a zrychlil krok , aby mohl jít před Jungkookem a následně mu zatarasit cestu.

,, Tae ? "
Nechápavě naklonil hlavu na stranu a zastavil se jen pár centimetrů před svým partnerem.

,, Víš , Jungkookie , Jimin mi řekl o tom co se ti jednou stalo na letišti a- "
Odmlčel se a otočil se směrem k hale , kde už teď mohl vidět pár lidí , kteří hleděli jejich směrem.
,, lidi tady moc neberou ohled na prostor "
Pohlédl ustaraně do očí svého milého a udělal pár kroků směrem k hnědovláskovi , aby si mohl převzít svůj kufr.

,, Zlatíčko "
Pousmál se Jungkook a naklonil hlavu na stranu.
,, Dokud pujdeš vedle mě , tak to zvládnu "

,, Kdyby bylo nejhůř , chyť mě za ruku , dobře ? "

Jungkook se pousmál a přikývl.

Nechal Taeho vstoupit jako prvního a nervózně šel jen pár kroků za ním.
Snažil se mít pod kontrolou celou situaci a všechny lidi okolo , chvilku si dokonce myslel , že to zvládne , jenže najednou ucítil na svých zádech spoustu cizích lidí.
Dech se rapidně zrychlil.
Najednou měl ruce všude.
Ve vlasech , na bocích , někdo ho dokonce chytl za zápěstí.
Taehyung na tom byl dost podobně , ne-li hůř než mladší , jenže nevypadal , že by ho to nějak znervózňovalo.
Jistě ho to rozčilovalo , komu by taky nevadilo nemít osobní prostor , ale navzdory tomu , že se snažil co nejrychleji opustit halu , cítil potřebu kontrolovat Jungkooka.

Otočil se a vystrašeně se na pár okamžiků zastavil.
Jungkook byl celý bledý , zdálo se , že se trošku třese a tak od sebe odstrčil těch pár lidí co stáli mezi ním a Jungkookem , aby mohl svého partnera chytit za ruku.

Jungkook zapíchl své hnědé oči do těch Taeho a vděčně zamrkal.
,, Jungkookie , teď tě co nejrychleji vyvedu ven , dobře ? "

Černovlásek to řekl tak tiše , že to sotva dolehlo k jeho uším.
Zakýval hlavou a rychlými kroky opouštěti letiště.

,, Budu řídit lásko "
Vydechl Taehyung , zatímco házel svůj kufr do kufru auta , jelikož Jungkook nebyl schopný pohybu.
,, Běž si sednou , hned "
Rozkázal Taehyung a k jeho překvapení Jungkook skutečně nasedl do auta.

Jakmile byl naložený i Jungkookův kufr , s odporem pohlédl na letiště.
Necítil nenávist vůči svým fanouškům , ale vůči jejich neohleduplnosti a posedlosti dotknout se kterékoliv části jejich těl.