Obyčejný zrzek

10. Pozvání

O týden později

„Takže se sázka ruší?" zvedne obočí Draco a opře si hlavu o ruku, kterou má položenou na lavici.
„Prohrála jsem, uznávám," usměju se na něj a on protočí očima. Klasika.
„Hele já taky neměla v plánu k němu chytit nějaký city, je to Weasley! Ale prostě se to nějak stalo," pokrčím rameny a nevinně se na Draca podívám.
„Y/N nemusíš mi to vysvětlovat, je mi to jedno," mrkne na mě a já se na něj vděčně usměju.
„Takže spolu teď chodíte?"
„Co? Ne! Nebo.. nevim," nervózně se podívám na zrzka, který sedí o kus dál ode mě a baví se s Georgem.
„No podle toho jak na něj čumíš, tak jsi hodně v prdeli z něj," zasměje se Draco a já ho praštim. Sice má pravdu, ale vytahovat to tady nemusí. Co kdyby nás slyšel.

„Ticho, prosím!" Objeví se odněkud Minerva a celá třída stihne.
„Za týden vás čeká Vánoční ples..," ani to nedopoví a po třídách se ozve vzrušené šeptání. Všichni jsou z toho unešeni.
„Vydržte!" Zatleská a celá třída opěr ztichne.
„Je mi jasné, že máte radost, teď však přijde ta horší část. Od 4.ročníku a výše je povinnost na ples přijít ve dvojici. A tím myslím slečna s chlapcem. Jinak vás do sálu nemůžeme pustit, tyto pravidla nastavila profesorka Umbridgeová, takže jestli si někdo chce stěžovat, jděte za ní," sjede třídu pohledem, ale nikdo ani necekne. Ještě aby jo, všichni se ropuchy bojí.
„Ty jsi o tom veděl?" Šeptnu směrem k Dracovi, když je té ropuchy mazánek.
„Přísahám, že ne," odpoví mi a zamračí se. Očividně ho to dost štve, že jim nic neřekla.
„Tak a teď k výuce," ujme se opět slova profesorka a já si otevřu učebnici.

•••

„Jdi napřed, doženu tě," řeknu Dracovi, když hodina skončila a on se zvedl, aby odešel na jinou hodinu. Tentokrát lektvary se Snapem. Já si však nestihla opsat poznámky z tabule, protože jsem pořád zírala na Freda a teď se mi to vymstilo.
Draco nic nenamítá a opustí učebnu, tudíž tady zůstanu sama. Tedy, to jsem si myslela.
Když dopisuju poslední větu, někdo mi zakryje oči. Leknutím nadskočím, ale jakmile uslyším ten známý smích, hned se uklidním.
„Jsi normální, málem jsem měla infarkt," vynadám mu, ale neubráním se úsměvu.
„Omlouvám se," ozve se za mnou Fred a zapře se rukama kolem mého těla, takže mě prakticky uvězní a já musím zaklonit hlavu dozadu, abych na něj viděla. Nestačím ani nic říct a Fred mi vlepí rychlou pusu.
„Co děláš po škole?"
„Asi nic, proč?" Zeptám se s úsměvem a Fred mi dá další pusu.
„Chci tě někam vzít," usměje se na mě tajuplně a mně se naježí chlupy na rukou.
„A kampak?" Jsem zvědavá už do narození. Hodněkrát se mi to vymstilo.
„Překvapení," dá mi po třetí pusu a konečně mě propustí z "vězení".
Zvednu se ze židle, vezmu si učebnice do ruky a otočím se čelem k němu a načapu ho při tom, jak si mě prohlíží.
„Pozor, teče ti slina," zažertuju a Fred protočí očima. „Haha, moc vtipný." Vezme mi moje učebnice z rukou a nevinně se na mě usměje. Gentleman.
„Ráda bych byla s tebou, ale mám hodinu se Snapem a pozdě fakt přijít nechci," omluvně se na něj usměju a odejdu z učebny. Fred jde samozřejmě hned za mnou a doprovodí mě až ke dveřím, které vedou do sklepa, kde vyučuje profesor Snape.
„Ve čtyři si tě vyzvednu před společenskou místností, dobře?"
„Dobře," souhlasím a Fred se ke mně skloní. Čekala jsem, že mi dá další rychlou pusu, ale on mě chytne za zátylek a celou si mě k sobě přitáhne. Náš polibek prohloubí a jazykem se vetře do mé pusy. Celým mým tělem projede ta známá elektřina, kterou rozpoutá pouze on. Moje tělo reaguje na každý jeho dotek a já si to užívám. Má nade mnou kontrolu a on to moc dobře ví.
„Už fakt musím," neochotně se odtáhnu a Fred se usměje. Pořád se usmívá. To je jedna z věcí, kterou mám na něm ráda. Rozdává všude kolem pozitivní energii.
„Tak po škole, zlato," mrkne na mě a vydá se svou cestou. Ještě chvilku koukám na jeho vypracovaný záda, jak mizí pryč, dokud mě nepřeruší zvonek, který ohlašuje začátek hodiny. Rychle otevřu dveře a doslova běžím po schodech dolů do učebny. Divím se, že jsem nehodila hubu.
Draco si sedl úplně do zadní lavice, tudíž hned první stůl u dveří. Potichu se vkradu vedle něj na židli, doufajíc, že si mě Snape nevšiml.
„Jdete pozdě, Williamsová." Doprdele.
„Ano, omlouvám se, zdržela jsem se v učebně přeměňování," z poloviny to pravda je.
„Hm, samozřejmě," zamručí si pro sebe a dál to nijak nerozebírá.
„Y/N," osloví mě Draco a já se na něj podívám. Uvidím jak mu cukají koutky při pohledu na mě a já se nechápavě zamračím. „Co je?"
„Máš rozmazanou rtěnku," sdělí mi a já se celá zčervenám. Okamžitě si začnu otírat koutky a Draco s těží zadržuje smích.
„Přestaň!" napomenu ho potichu a praštím ho do stehna.
„Hádám, že jsi se nezdržela dopisováním věcí z tabule," zazubí se na mě a já zčervenám ještě víc, když si vzpomenu, co se ještě před chvilkou dělo. Fred úžasně líbá a mám chuť to vykřičet do celého světa.
„Nemysli na to," napomene mě potichu Draco a začne si opisovat věci z učebnice, co nám Snape zadal. Otevřu si učebnici na té straně, kterou si máme opsat a zarazím se, když se tam uvidím složený kus papíru. Zamračeně ho vezmu do ruky a rozbalím ho. Je to vzkaz.

Večer si vezmi hodně teplý oblečení, nechci aby jsi mi nastydla.
Uvidíme se, zlato <3
-Fred

Musím se nad tím malinkým srdíčkem pousmát. Potom mi to ale dojde. Jak tam ten vzkaz sakra dostal. Možná jak mi vzal ty učebnice, ale jak mohl vědět, na jakou stránku to dát. Ten kluk je samé překvapení. Ne, že by mi to vadilo, ráda objevuju nové věci.
„Chceš kondom?" Ozve se vedle mě opět Draco a já se na něj vykuleně podívám. Co že to právě řekl?
„Máš rande ne?" Ukáže na lísteček, který stále držím v rukou.
„Někdy si říkám, jak ty můžeš být největší bad boy školy," protočím očima a začnu si konečně opisovat poznámky.
„Ne všichni mě znají jako ty," mrkne na mě a já znova protočím očima. Má pravdu, že se jinak chová se mnou a jinak před ostatníma. Jsme v podstatě jako sourozenci, nikdo nás nezná lépe, než my dva navzájem.
„Draco," oslovím ho tentokrát já a bělovlásek se na mě otočí s otázkou v očích.
„Ten kondom chci."