Povídky, aneb když Laik píše (POZASTAVENO)

Kirisaki Jakku

Psal se rok 1888, když se nocí opět rozezněl poplach. Tento měsíc se jednalo již o páté ženské tělo. Každé tělo se našlo v naprosto zdevastovaném stavu. Každé ženě chyběla děloha a k ní ještě nějaký jiný orgán, navíc těla vykazovala známky násilí a, pokud se to tak dá říct, znásilnění. Všechny byly navíc zrzavé. Útočník začal být poslední dobou také více provokativní. Těla se objevovala stále blíže k centrále ScotlandYards, jako kdyby se pachatel policii vysmíval, že s ním nic nezmůžou.

Nejnovějšího těla se ujal vyšetřovatel Black se svým týmem. Nikoho z nich již nepřekvapilo, že žena byla "znásilněna" a chybí jí děloha a pravá plíce. Také bylo vidět, že se žena velice bránila, neboť měla šaty roztrhané ještě brutálnějším způsobem, než předchozí oběti. Vyšetřovatel si brzy všiml, že zatímco předchozí oběti měli přírodně zrzavé vlasy, této tak byly obarvené. Žena byla vyšetřovateli z nějakého neznámého důvodu podivně povědomá, jako dávná dětská přítelkyně.

"Všimněte si, že žádná z žen nebyla skutečně znásilněna. Místo mužského údu byla použita smrková větev. Navíc byly všechny oběti prostitutkami," uvažoval vyšetřovatel Black nahlas, "koho by takové ženy odmítly, že by vraha přiměly ke znásilnění a proč byla použita větev?" Několik minut bylo ticho, jak většina členu týmu přemýšlela nad slovy svého vyšetřovatele. Poté se nesměle ozval nováček Snape: "Není možné, že by se jednalo o ženu a ne muže? Tím by se mohla vysvětlit ta větev... Nebo ne?" Na to reagoval jiný člen týmu, který neměl Snapea rád: "To sice jo, ale co ten zbytek? Proč by žena zabíjela jinou ženu a kradla jí dělohu, ty chytrolíne? Navíc, jak by to dokázala, ženy přece nemají sílu ani neumí myslet. Slouží pouze k plození dětí a na ozdobu!"

"Tak dost! Pro dnešek by to stačilo. Snape, ty zjistíš místo činu. Pottere, ty zkus najít svědky a vyzpovídat je. Ostatní zkusí najít další spojitosti s předchozími oběťmi." Rozhodl nakonec vyšetřovatel Black. Já se pokusím zjistit, koho mi tato oběť připomíná, pomyslel si při odchodu.

Z jednoho domu celou scénu sledovala vcelku mladá žena. Nezdála se vůbec znepokojena zjištěním, že se nedaleko jejího domu objevila další mrtvá žena, mnohem více se soustředila na vyšetřovatele. Bylo vidět i z té dálky, že je vyšetřovatel zmatený, ale rozhodnutý přijít vrahovi či vražedkyni na kloub. Žena se pro sebe přímo ďábelsky usmála a odešla do sklepení.

Uběhlo několik hodin a na okrsku ScotlandYards se sešli všichni pověření muži pod vedením vyšetřovatele Blacka. "Takže začneme." Prohlásil Black a otočil se na nejnovějšího člena týmu: "Snape! Co jste zjistil?" "Nic moc, pane. Domnívám se, že oběť byla zabita ve vedlejší ulici Carnivals, neboť se zde nacházelo velké množství krve a masa." odpověděl Snape. Za své domněnky se mu ostatní kolegové vysmáli, ale Black to bral alespoň trochu vážně.

"Dobře. Pakliže jste na této, většinou velice čisté ulici viděl velké množství krve a masa, opravdu se lze domnívat, že je to místo vraždy. Pottere! Co máte Vy?" vyjádřil vyšetřovatel svůj názor a obrátil se na dalšího člena týmu. "Pane, našel jsem pouze jednoho svědka. Opilého bezdomovce, prý nějaký Hrubý David. Říká, že viděl nějaké dvě slečinky, jak se šourají po ulici. Myslel si, že oběť je opilá, když nejspíš pachatelka tělo pustila a kolébavým krokem pokračovala dál." "Dobrá práce, Pottere. Dokázal by svědek pachatele popsat?" "Nejspíš ne. Jak říkám, svědek byl sám dosti opilý a navíc byla tma, prý viděl jen tmavé postavy a dle toho, že zřetelně poznal šaty usoudil, že se jedná o ženy."

"Dobře. Pokuste se kontaktovat svědky předchozích obětí, také zjistěte identitu naší oběti a kontaktujte příbuzné. Odchod." Předal další rozkazy a následně si stoupl k oknu a přemýšlel. Ta oběť mi je velice povědomá. Zkusím se poohlédnout v rodném městě, nějak mám dojem, že tam získám nejvíce odpovědí.

Jako kdyby pachatel věděl, co má v plánu, začaly se vyšetřovateli dít nehody, které jen naštěstí neskončili úrazem. Tyto nehody, které mu zcela zjevně měly zabránit v šetření, jen potvrdili jeho domněnky, že motiv se skrývá v jeho rodném městě. Když se po jedné takové nehodě podíval vzhůru, stihl na moment spatřit obličej, který jako by z oka vypadl poslední oběti.

Mám snad vidiny? Nebo ta žena oživla? Co se děje??? Přemýšlel vyděšeně celou cestu do města Canterbury. Byl rád, že s sebou veze i podobiznu mrtvé ženy.

Když konečně dorazil, byl více než rád, že zde nebyl alespoň 30 let. Ode dne, kdy odsud rychle v noci prchl se hodně změnil, tudíž ho místní nepoznali. Zašel do krčmy, kde si pamatoval, že se mluvilo nejvíc. Přešel k baru a oslovil hospodského: "Dobrý den, vyšetřovatel Black ze ScotlandYards. Znáte tuto ženu?" Otázal se s podobiznou položenou na stole, kde byla dobře osvětlená. "No...," reagoval hospodský lehce zmateně, "nebýt toho, že je to nový portrét, řekl bych, že hledáte lady Clarissu Dránskou. Ta je však již přibližně 30 let po smrti. Prý byla zavražděná!" Sakra, Clariss! Zatraceně. Co teď?? Odlákat pozornost, změnit téma! "Aha, to je zlé. A ta žena neměla nějaké příbuzné? Sourozence, snoubence nebo jen dobré přátele?" zeptal se Black, snažíc se zjistit, jestli existuje někdo, kdo by věděl a chtěl se pomstít.

"No..." přemýšlel hostinský, "co si pamatuji, měla jen babičku. Před 15 lety nejspíš něco zjistila o vrahovi Clarissy a odjela do Londýna. Všichni jsme byli jejím odjezdem překvapení, ale je fakt, že od Clarissiny smrti začala mládnout. Nikdo nevíme jak a proč, ale po několika měsících od smrti vypadala na 40, přestože jí bylo 60! Musí v tom být čáry, to Vám povídám!" Dokončil vyprávění vcelku vyděšeně.

Hmm... Že by naše vražedkyně byla Clarissy babička? Nakonec se odvážil položit otázku: "A nevíte, čistě náhodou, adresu jejich Londýnského sídla?"

Hostinský dlouho přemýšlel a následně prohlásil: "Pokud se nepletu, měl by se nacházet na Mayfair 9, ale jistý si nejsem. Nyní, pokud nemáte další otázky, potřebuji se vrátit k obsluze." Řekl a po svolení odešel mezi stoly. Vyšetřovatel se otočil a odešel.

Po příjezdu do Londýna se ihned vydal na adresu danou hospodským. Zaklepal a otevřela mu hospodyně, která ho ihned pustila dovnitř, neboť ho poznala jako jednoho ze členů ScotlandYards. Dovedla ho do velice prostorného salonku, kam za pár okamžiků dorazila i hraběnka Elisabeth Yardovná, babička Clarissy Dránské. Přesně jak říkal hospodský, hraběnka rozhodně nevypadala, že by mohla být babičkou, spíše jako by byla debutantkou.

"Co Vás přivádí, pane Blacku? Nebo snad Alexandře Prentli?" otázala se hraběnka, naprosto neznepokojená ani překvapená zjištěním, že je u ní doma vyšetřovatel. Jak mě mohla poznat? Když jsem odcházel, bylo mi 15, od té doby jsem se změnil. "

Vyšetřovatel Black je vhodné oslovení." řekl, nedajíc na sobě vědět žádné znepokojení. "Chtěl jsem se zeptat, proč jste se pokoušela mě zastavit v cestě do Canterbury? A nesnažte se zapírat, zřetelně jsem Vás viděl, když jsem uhl květináči. Spíše než ustaraná, jste se zdála naštvaná, že mě ten květináč netrefil."

"Ano, máte pravdu. Shodila jsem na Vás ten květináč i množství dalších věcí a udělala jsem hromadu věcí, abych Vás zaujala a přišel jste za mnou a chcete vědět proč, vyšetřovateli Prentli? Neboť jste znásilnil a zabil mou vnučku! Vrahu!" rozkřičela se ke konci, přestože do té doby mluvila naprosto klidně.

"Takže i ty dívky jste zabila vy?" reagoval Black. Hraběnka přikývla, jako by o nic nešlo. "V tom případě Vás zatýkám a půjdete se mnou na stanici."

Hraběnka se rozesmála šíleným smíchem a řekla: "To se nestane. Vy totiž již nikam nepůjdete." V tom okamžiku na něj zaútočila jistým druhem energetického pole, kterému se vyšetřovatel vyhnul. Hraběnka se však nevzdávala a útočila dál. Vyšetřovatel vytáhl zbraň a začal dosti zajímavý a děsivý souboj magie proti zbrani. Nakonec se však vyšetřovatel jednomu výboji nestihnul uhnout a skončil s dírou v hrudi. Z posledních sil však na spokojenou hraběnku, která věřila ve smrt svého oponenta, vystřelil a zasáhl lebku. Ani jeden z nich tuto bitvu nepřežil.

Když dorazili zavolaní strážníci ze ScotlandYards, našli svého vyšetřovatele mrtvého spolu s hraběnkou, která opět vypadala na svůj věk. Navíc, při prohlídce domu našli ve sklepě i knihu kouzel. Od toho dne skončili vraždy Jacka Rozparovače, avšak nikdo si tuto událost nespojil s úmrtím hraběnky.

Hraběnka byla, v souladu s její závětí, pohřbena v kryptě své rodiny, hned vedle své vnučky. Alexandra Printlia, alias vyšetřovatele Blacka, pohřbili na hřbitově strážníků, kteří zemřeli při práci.