Povídky, aneb když Laik píše (POZASTAVENO)

Evanlyn

Žila kdysi jedna dívka jménem Evanlyn. Byla velice chytrá a sečtělá, v dnešní době by možná byla podnikatelka, avšak bohužel pro ni, není z naší doby. Narodila se v 18. století v Anglii a byla dcerou vikomta. Zrovna dospěla do věku na vdávání a tudíž se musela zúčastnit všech těch nudných plesů, procházek a dalších společenských akcí.

Sama o sobě byla Evanlyn velice krásná, avšak muže odpuzují ženy, které mají vlastní rozum a mnohdy jsou i chytřejší než muž sám. Obzvlášť, pokud je schopna se nějakým mužem dohadovat o správnosti jeh informací, či mu dokonce radit v tématech, o kterých se před ženou nemluví, tedy peníze, politika, obchod. A přesně taková Evanlyn byla.

Po první sezoně, kdy ji muži vyzývali k tanci pouze kvůli jejímu vzhledu, jméně či věnu a následně rychle prchali, stala se z ní čekanka. Ne, že by to Evanlyn nějak zvlášť vadilo. Po pár minutách se vždy nenápadně vytratila do knihovny, kde většinou nikdo nebyl.

Zrovna byla ve velmi zajímavé části kapitoly knihy, kterou by jako svobodná mladá dáma neměla mít v ruce, když vešel muž. Již od pohledu bylo zřejmé, že je zámožný a arogantní, ale v očích byl vidět vysoký intelekt a láska ke knihám. Evanlyn vynechalo srdce, neboť on byl mužem, kterého již delší dobu chovala ve svém srdci. Byl to syn dnešních hostitelů, Horvát.

Když si jí Horvát všimnul, na moment zaváhal, v očích zmatek. „Evanlyn? Co tu děláš, proč se nebavíš dole s hosty?" zeptal se, ošívajíc se nervozně. „Zdravím, Horváte. Vždyť mě znáš, mě na plesy neužije. Co že ty se nebavíš?" zeptala se nepřítomně, neustále pokukujíc po knize. „Vlastně jsem byl požádán sem přijít." podotknul, přemýšlející, zda jeho neznámou dámou nebyla právě Evanlyn. Byl si vědom jejích citů, přestože se je snažila skrýt. S úmyslem se jí nenápadně optat, sedl si na opěradlo jí obsazeného křesla. Zrovna, když se k ní sklonil a ona k němu obrátila hlavu, rozrazili se dveře a v nich ta největší drbna Londýna.

Madam Rhonda, se zarazila, následně zrudla, zavřela dveře a vrátila se do sálu, všem říci co viděla. Evanlyn s povolenými šaty (v korzetu se nedá dýchat) a rudými rty (v zaujetí knihy si je nepřítomně kouše) důvěrně nakloněnou k Horvátovi s rozcuchanými vlasy (v nervozitě jimi projíždí prsty). Výsledek je jasný, ti dva mají vztah! Jak skandální! On se zasnouben se Sunshine a ona je čekanka!

Následující shon je jasný. Musí se pro ty dva vystrojit svatba. Možná si říkáte proč, vždyť je viděla jenom drbna, avšak madam Rhonda je ten typ drbny, který si nevymýšlí. Vždyť řekla, jak je viděla, to, co si všichni domysleli je již na nich...

Byla tedy svatba Evanlyn a Horváta. Evanlyn byla přešťastná, avšak Horvát, ten byl spíš velice naštvaný. Kvůli jedné babě se musel vzdát ženy kterou miluje a vzít si místo ní dívku, která je mu naprosto lhostejná. Jeho vztah k Evanlyn šel od desíti k pěti a brzy ji začal nenávidět. Začal ji fyzicky i psychicky napadat, ničil její cenné knihy, holdoval alkoholu a začal ji podvádět s jeho ex-snoubenkou.

Evanlyn znovu našla skrýš v knihovně, kde na ni kruté zacházení jejího manžela, ani odsouzení společnosti nemohlo. Naprosto se uzavřela do sebe a, přestože ze začátku manželství se ukazovali na veřejnosti, nyní zůstávala zavřena doma.

Její muž se veřejně producíroval se svou milenkou, kterou dostal do jiného stavu a za pár měsíců nechal Evanlyn prohlásit za mrtvou, aby si mohl vzít ji. Knihovnu nechal zamknout, pouze pár sloužících mělo za úkol nosit tam jídlo, pití a vynášet nočník.

A tak skončila Evanlyn v knižním hrobě a její tělo našli až po několika měsících, kdy vyslyšel Horvát komentáře sloužících, že stará paní nechce nic jíst a že v knihovně něco děsně páchne.