Love and fight

Sir Grej

Marry mi na moje přání dala kytici do vázy na stole a od té doby jsem o ní nevěděla. Na posteli leželi nádherné žluté šaty s pár krajkami a nádhernými vzory na látce. Šaty byly z pravého hedvábí. Při pohledu na ně jsem na okamžik zapomněla na všechny moje obavy. Po chlíli se mi však vrátili. Poosadila jsem se do dřevěného křesla u krbu. Očima jsem hypnotizovala plápolající oheň a přemýšlela nad dnešním večerem. Z mého přemýšlení mě vyrušilo zaklepání na dveře. "Dále,"řekla jsem a podívala se ke dveřím. Dovnitř vešla Marry.

"Přejete si připravit koupel před večerem,"optala se mě. Ptřebovala jsem se uvolnit, a tak jsem kývnula hlavou a tímm jí dala svolení. Marry začala nosit vědra horké vody a nalévat je do dřevěné vany ve vedlejším pokoji. Za chvíli byla vana pná vody. Vlezla jsem do ní. Horká voda ze mě smívala nejen špínu, ale i většinu obav.

Voda začala chládnout. Vylezla jsem z vany a Marry mi pomohla obléct se do šatů."Co by jste chtěla učesat?"zeptala se mě Marry. Posadila jsem se ke stolku se šperky. Nechtěla jsem jeden z těch hrozných účesů, které nosí ostatní šlechtičny.

"Nech mi část vlasů rozpuštěných a se zbytkem něco vymysli,"řekla jsem jí. Marry se na mě udiveně podívala, ale bylo poznat, že jsem zřejmě první šlechtična, která si nechává učesat vlasy podle služebné. Naši rodinní sloužící byli na mé chování zvyklí, dokonce postupem času si na to zvykla i urozená vrstva, ale zdejší lidi mé chování stále udivovalo. Otevřela jsem jednu z krabic a našla v ní naušnice s náhrdelníkem a čelenku s drahokamy. "Vám to, ale sluší,"prohlásila Marry.

"Děkuji, Marry. Už můžes jít a odpočiň si,"řekla jsem jí a postavila se před zrcadlo. Marry se poklonila a odešla z komnaty. Byl čas jít do velkého sálu, kde se ples konal. Nikdy jsem bály nemusela, zvlášť když se urození páni opili. Sebevědomí i arogance jim vzrostlo a někdy zmizeli i s urozenou dámou. Být na plese pro mě byl trest. Jediné moje vysvobození bylo, když jsem s někým tančila. Někdy jsem měla na výběr zdali se chci plesu zůčastnit, ale tentokrát jsem musela. Podívala jsem se do zrcadla. Viděla jsem v něm vyplašenou dívku. Sebrala jsem kousek odvahy a snažila se vypadat jako normálně. Byl čas. Zhluboka jsem se nadechla a vyšla z komnaty do hlavního sálu.

Celou cestu jsem přemýšlela, kde asi může sir Grej být. Měla jsem štěstí. Uviděla jsem ho stát v jedné z chodeb, které mířili k hlavnímu sálu. Šel přímo k němu. Rozeběhla jsem se, chytila sira Greje za ruku a odvedla ho pryč z chodby, kterou procházeli šlechtici a služebnictvo."Hej, co to děláte?"otázal se naštvaně. Podíval se, kdo ho to zatáhl do této chodbičky a naštvaný výraz se mu změnil v udivený.

Co myslíte, že změnilo reakci sira Greje?