Love and fight

Nečekané setkání

"Kam mě to vezete?"zeptala jsem se, když skupina zpomalila.

"K našemu vůdci,"řekl mi muž, který se mnou seděl na koni.

Kdo je váš vůdce?"Muž mi neodpověděl. Štvalo mě, že mi nikdo nic pořádně neřekne. Někdo k nám přijel blíž na koni a řekl:"Nevyšlo to. Elizabeth tam zůstala."

"Elizabeth,"zašeptala jsem. Až teď mi došlo o kom Michael mluvil. V jeho stanu byla Elizabeth. Znala jsem Michaela nebo alespoň jeho špatnou stránku. Bylo mi jasné, co Elizabeth provádí. Určitě ji znásilňoval znovu a znovu. Byla pro něj jen hračkou, která ho uspokojovala. Musela jsem jí pomoct. Byla pro mě jako sestra, kterou jsem nikdy neměla.

"Nevadí. Alespoň, že královna je v pořádku a v bezpečí,"řekl mu jejich velitel. Muž se zařadil zpátky do řady k ostatním jezdcům.

"Musíme ji zachránit,"namítla jsem a snažila se chytit opratě, aby jsme se vrátili pro Elizabeth a zachránili ji.

"Teď by to nešlo. Musíme vás dostat do bezpečí, postarat se o zraněné a potom se opět pokusíme zachránit lady Elizabeth. Navíc by další útok očekávali. Za tohle se omlouvám, výsosti,"řekl mi muž. Nechápala jsem za co se mi omlouvá, ale uslyšela jsem za sebou jezdce. Chtěla jsem se otočit a zjistit, kdo k nám přijíždí, ale najednou celý svět zčernal.

Byla jsem v bezvědomí, už zase. Tentokrát jsem seděla na koni před jezdcem. Probudila jsem se zrovna ve chvíli, když jsme vjížděli do tábora ukrytého ve skalách.

"Jste v pořádku, výsosti?"zeptal se mě ustaraně muž, když jsem se na koni narovnala a líp usadila.

"Kromě bolavé hlavy a toho, že jsem naštvaná, pak ano jsem v pořádku,"odpověděla jsem mu naštvaně.

"Už se vrátili a vezou královnu,"začali křičet lidi, hned jakmile nás uviděli. Netušila jsem, kde to jsem a zdali jsem v bezpečí. Muž zastavil z koně a pomohl mi sesednout. Z jedné chalupy uprostřed tábora vyšel vysoký muž. Byl jen v kalhotách s mečem bez jakékoliv košile, takže mu šlo vidět jeho vypracované tělo plné jizev ze soubojů. Byl to můj nevlastní bratr Jack, otcův bastard. Byl poslední žijící člen mé rodiny.

"Jacku," řekla jsem radostně a pořádně ho objala.

"Výsosti,"odpověděl Jack a poklonil se. Z jeho chatrče vyšla dívka s rozcuchanými vlasy. Udiveně se na mě podívala, uklonila a zmizela mezi ostatními lidmi, kteří nás pozorovali.

"Pořád stejný,"rýpla jsem si do Jacka. Ten se jen usmál a naznačil ostatním, aby se rozešli. Lidi se vrátili ke své práci a my tam spolu zůstali stát.

"Musíme si promluvit,"řekl Jack vážně a ukázal na chalupu.

"Ano to musíme,"odpověděla jsem mu a vešla dovnitř. Stále jsem byla naštvaná na jeho lidi, že nezachránili Elizabeth, ale mě. Svůj domek měl hezky vybavený. Byla tu postel s kožešinovými přikrývkami, stůl s mapou království, křeslo a pár truhel.

"Musíš zachránit Elizabeth,"nařídila jsem mu a sedla si do křesla.

"Neboj zachráníme ji,"odpověděl mi klidně a napil se vína z poháru na stole. Nechápala jsem, jak může být tak klidný."Ani nevíš jaké jsi měla štěstí, že na tebe narazili. Kdyby Herold nevrazil do stanu a nenašel tě tam, byla by jsi tam stále. Ani jsem nevěděl, jestli jsi stále naživu."

"To já taky ne. Myslela jsem, že jsi mrtví poté, co jsi nepřijel do Wixtrýd,"řekla jsem naštvaně a sebrala mu pohár s vínem.

"Omlouvám se. Chtěl jsem přijet, ale byl jsem zraněný. Když jsem se konečně dostal do Wixtrýd, byla vypálená a její obyvatelé mrtví. Myslel jsem, že jsi tam taky umřela, ale nikde jsem nenašel tvoje tělo."

"Stihla jsem utéct, ale celé jsem to viděla. Utekla jsem od svého lidu, když mě nejvíc potřeboval jako nějaký zbabělec. Já nejsem královna, jakou by si můj lid zasloužil."

"Ale jsi. Kdyby jsi neutekla, nedala by jsi jim to nejcenější. Naději."

"Jakou naději. Jacku nemám nic. Nemám armádu, nemám korunu, nemám nic,"začala jsem se s Jackem hádat, jak už bývá naším zvykem. Měla jsem ho ráda, ale kolikrát jsme se pohádali a taky mi dokázal díky hádkám vyjasnit různé věci.

"Dala jsi jim naději, že se jednoho dne vrátíš a všechno se vrátí do normálu. Lidé na tebe čekali a jsou ochotni pro tebe bojovat. Poslal jsem šlechticům dopis, že jsi se vrátila a každý z nich je připravený za tebe bojovat a zemřít,"křikl na mě Jack.

"Už mluvíš jako Elizabeth. Vždycky jsi byl lepší vůdce než já. Měl by jsi je vést ty do bitvy místo mě a usednout na trůn,"řekla jsem klidněji. Netoužila jsem po tom být královnou. Chtěla jsem se vrátit k Filipovi a dát mu potomka, kterého si zaslouží.

"A ty jsi zas lepší řečník. A navíc, větší právo na trůn máš ty, i když jsi žena. Lid tě miluje a já nejsem nic víc než králův bastard."

"To už nikdy neříkej. Jsi můj bratr i přesto, že máme každý jinou matku. Zachránil jsi mi život a já ti jsem za to vděčná."Bylo mi jasné kam slovy míří, i když to přímo neřekl. Chtěl, abych bojovala za svůj lid a stala se jejich královnou."Budu jejich vůdce , jen pokud budeš po mém boku. Strategie ti šla vždycky líp než mi."Jack vytáhnul meč a zabodnul ho do země. Poklekl a pronesl přísahu."Já Jack, levoboček krále Jindřicha přísahám, že budu stát po vašem boku a plnit vaše příkazy, dokud mi smrt nezabrání je i nadále plnit."

"To po tobě nežádám. Nechci, aby jsi kvůli mě zemřel, ale aby jsi pro mě zabíjel."

"Bude mi ctí, výsosti." Už jsem pochopila, proč Filipovi tolik vadilo, když ho někdo oslovoval titulem.

"Aspoň ty mi tak neříkej. Jsi můj bratr a já tvá sestra a na tom se nic nezmění."

"Dobře, Janno. Odpočiň si a já zařídím potřebné věci i záchranu Elizabeth,"řekl Jack a odešel z chalupy. Opravdu se to stalo. Válka se blížila a já měla vést své lidi do toho krveprolití. Cítila jsem se sama, i přesto že jsem se znovu setkala s Jackem. Přála jsem si, aby tu byl Filip. Chtěla jsem cítit jeho prsty na mojí pokožce. Chtěla jsem opět cítit tu vášeň mezi námi. Chtěla jsem se ho dotýkat a líbat se s ním, ale on byl u sebe na hradě. Opustila jsem ho pro jeho bezpečí. Nikdy bych nepřežila, kdyby se mu cokoliv stalo kvůli mně. Snažila jsem si vzpomenout na krásné chvíle, které jsem s ním prožila a tím zahnat strach, nejistotu a bezmoc.

Seděla jsem v křesle a popíjela víno, které mi stouplo do hlavy. Tušila jsem, že se brzy stane něco špatného. Zavřela jsem oči a doufala, že je to jen špatný sen, ze které ho se probudím a všechno bude jako dřív.

Jen tak ze zajímavosti, jaký by jste chtěli konec? Šťastný nebo smutný? :)