Co si budeme nalhávat... Jisung je mladý zaslepený trouba,který pro svojí přítelkyni Jiwoo udělá úplně všechno. Je jedno že je dědic jedné z největších firem,jeho přítelkyně je středobod všeho ... Jenže co se stane když ho zachrání Minho a věnuje mu...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rezidence Han
Jisung vstoupil do prázdného domu,jako každý pátek měl veškerý personál volno a rodiče byli zase pracovně mimo město. Chlapec vyšel schody do patra a zamířil do svého pokoje. Jako vždy následovala každodenní rutina,obléknou se do domácího oblečení,připravit si věci do školy aby měl přes víkend klid a pak se konečně mohl věnovat sobě.
Han byl po jídle rozvalený na posteli a přemýšlel nad tím co si s Minhem řekli v autě. Pořád mu hlavou vrtala Leeho otázka,, Proč chodíš s takovou....?,,chlapec si začal zpětně procházet jeho vztah s Jiwoo.
Něco na tom bylo...přeci jenom Jiwoo jednoho dne prostě přišla za Hanem a jen řeklaže teď jsou pár bez toho aby v tom byl náznak romantiky a nebo aby měl chlapec aspoň na výběr.
Jenže co si budeme nalhávat na jednu stranu byl Han rád,on sám by žádnou holku sám od sebe neoslovil. Pak si začal promítat momenty jejich schůzek kdy si doopravdy připadal jako sluha, nosič a kreditní karta v jednom.
Han z kapsy vytáhl mobil,odemkl ho a začal si prohlížet fotky na kterých byl s Jiwoo. Když se podíval pozorně nepřišlo mu to jako fotky zamilovaného páru,spíš to byly obrázky dvou lidí co spolu nějak tráví čas. Většinou to byla dívka kdo zabíral největší prostor s různými gesty.
Chlapec začal být frustrovaný,jak mohl Minho tak rychle přečíst jeho dívku zatím co on slepě věřili že to co zažívá je láska.
A bylo to tu zas.... Jisung začal myslet na Minha,na jeho dokonalou tvář,na všechna ta hezká slova co mu řekl i na to jak vedle sebe leželi. Hanova frustrace začala pomalu odcházet s každou myšlenkou na staršího,až do doby kdy se domem začal rozléhat zvuk zvonku.
Chlapec se rychle posadil,hodil mobil na postel a začal přemýšlet nad tím kdo by to mohl být, když se zvonek ozval znova Hana to donutilo zvednou se a jít ke dveřím.
Jen co je otevřel spatřil známou tvář a postavu. Menší dívka, havraní dlouhé vlasy,dokonalý make-up a žádné vychování. Ano nebyl to nikdo jiný než Jiwoo která bez jakéhokoliv přivítání rovnou vrazila do domu,,Už mě nebaví poslouchat ty krávy. Koukneme se na film tak dones něco k jídlu a pití!"dívka na Hana vyštěkla jako na psa a mířila si to do jeho pokoje.
Han stál překvapeně u dveří než pobral co se stalo. Do minuty se ale vzchopil došel do kuchyně kde vzal dvě vody a nějaký menší snack,hned na to se vydal za Jiwoo. Ta už ležela na posteli a snažila se odemknout Hanův mobil.
,,Je na otisk prstu"promluvil chlapec než položil věci na noční stolek. Jiwoo hodila mobil na postel a začala si prohlížet svého kluka,,Víš proč jsem dneska už nechtěla být s holkama?"řekla Ji. Han jí pohled opětoval ,,Proč?"chtěl znát důvod. Dívka se posadila nehledě na to že má sukni a Han bude mít tak možnost vidět co je pod ní.
Na malý moment se rozhlédla a až pak upřela svůj pohled na Hana ,,Protože si ze mě pořád dělají srandu že jsi gay, když mezi námi nic nebylo." Jiwoo si klekla na posteli aby si mohla Jisunga za lem tepláků přitáhnout k sobě. Ruku ihned přemístila na Jisungův rozkrok a začala s ní hýbat nahoru a dolů.
Han jí během vteřiny shodil na postel ,,Co to do tebe vjelo?"byla jediná logická otázka na kterou chtěl znát odpověď.
Jenže to byla chyba.....
Jiwoo si odhrnula vlasy z obličeje,znova se posadila a začala Hana probodávat pohledem,,To jako fakt! Tak já se přemáhám abych na tebe sáhla a ty mě odmítneš? Zrovna ty o kterého nemá žádná jiná zájem?dívka byla rudá vzteky.
,,Co jsi to řekla?"podíval se na ní Han podrážděně a šokovaně zároveň.
Dívka se postavila,upravila si oblečení a zpříma se podívala Hanovi do očí,,Slyšel jsi dobře tak nedělej blbýho."to Hana zasáhlo ,,Tak ty jsi se přemáhala?"chlapec si po těchto slovech hlasitě oddechl.
Jisung to už v sobě nemohl držet,stačilo že zadržoval pláč ale slova ty musela jít ven ,,Víš co moje milá Jiwoo,vem si svoje věci a vypadni! Mezi náma je konec! Klidně si o mě říkej co chceš ,ale já mám svědomí čisté. Někdo jako ty mi nesahá ani po kotníky..."Han se snažil udržet svoje emoce ale Jiwoo ta vybouchla jako sopka...
,,Ty buzerante jestli si myslíš že najdeš někoho lepšího než jsem já,tak jsi na omylu. Klidně se i vsadím že zůstaneš sám do konce života...." Jiwoo ještě pár minut pokračovala ve svém proslovu než se vztekem odešla a praštila dveřma.
Jen co Jisung uslyšel ránu jeho tělo se sesunulo k zemi. Takhle si rozchod rozhodně nepředstavoval. Najednou si přál aby u něho byl Lee Know a řekl mu že to bude zase dobré....
O pár hodin později:
Han vyčerpaný bloudil ulicema ve snaze najít Minha....Sám pro sebe si říkal že čím horší ulice tím je větší možnost najít toho koho hledá... Až teď se proklínal za to že si neřekl o kontakt na chlapce..
Došel do té úplně nejhorší ulice. Chlapec se tam motal bez cíle, ubrečený,kde kdo ho obtěžoval....
Nakonec to Jisung vzdal,opřel se zády o zeď a čekal na to až se stane to nejhorší...
Jaké to krásné titulky (Han Jisung dědic firmy Han byl nalezen mrtvý a zneužitý v ulici ****)...
Chlapci to bylo jedno. Teď prostě potřeboval Leeho a trval na tom že ho najde....
Jisung seděl na zemi mezi ženami co prodávali Rozkoš a muži co si hlídali svůj majetek, když ucítil jak ho dva muži berou v podpaží a táhnou ho neznámo kam ....
Poslední co si Han pamatuje je to jak ho nakládají do auta. Pak přišla tma.
Ano chlapec omdlel vyčerpáním. Neměl tušení kam ho vezou ani kdo ho odvedl. Na to byl až příliš unavený.
Jisung neměl ani ponětí jak dlouho byl mimo,za to věděl že se probudil na docela pěkném místě. Čistá a voňavá postel,jedna větší skříň,dva noční stolky a psací stůl.
Pokoj byl hodně skromný,bez fotek nebo plakátů na zdi. Hana ovšem zarazil zvuk otvírání dveří,už se chtěl dát na útěk když uviděl Minha s podnosem...
,,Hyung....kde jsi se tu vzal?"řekl překvapený Jisung.
Lee Know se začal hlasitě smát na celé kolo. Malém i vyklopil jídlo z podnosu než se mu podařilo dát ho na noční stolek aby se mohl posadit na kraj postele.
,, Jisungie co bych tu asi tak mohl dělat, když jsi v mém pokoji?"Lee se podíval na zmateného chlapce.
Ten jak to zjistil začal koktat,,To..to ....tohle je...tvůj.... tvůj pokoj?" Lee spokojeně kývl na souhlas. ,,Kde to jsem?"byla další Hanova otázka.
,,U mě doma,ale prozatím zůstaneš tady,aspoň přes víkend než ti bude trochu líp. Souhlasíš?"mladší s tím neměl problém.
Ba naopak byl rád že se ho drželo aspoň trochu štěstí a přeci jenom našel Minha...nebo lépe řečeno ho k němu dovedli.....
Han si nejistě převzal snídani ale díky hladu jí do sebe začal házet jako nějaký křupan. Měl plnou pusu ale ani to ho nezastavilo od toho si tam cpát další sousta. Až Minho ho.trochu zbrzdil,,heeej,....je to jen tvoje. Nikdo ti to nevezme!"...
Han se zarazil,spolkl co měl v ústech a trochou se uklidnil.... S plným žaludkem,teplou postelí a Minhem kousek od sebe se cítil Han na 100% spokojený. Dokonce natolik že do pár minut usnul aniž by si toho byl vědom.
