Květina zla ("악의 꽃" 입니다~)

Útěk z domova

Konečně nastal den kdy mohl jít Han domů.
Se sádrou na ruce a pár modřinama si začal balit než mu sestra přinese propouštěcí zprávu.
Když už měl vše za sebou vydal se před nemocnici aby si zavolal taxi,jenže jeho pohled padl na jednu speciální osobu.

,,Minho?,,starší jen zvedl koutek úst do úsměvu než otevřel dveře u spolujezdce.
Během chvilky stál u Hana aby mu vzal tašku a dal jí do kufru auta.
Jisung se mezitím posadil a připoutal než si konečně přisedl i řidič vozu.

Minho se pomalu rozjel,snažil.se soustředit,ale když viděl v jakém stavu je mladší nedalo mu to a začal se pomalu vyptávat.
Nechtěl na Hana tlačit aby se nesesypal pár minut po propuštění z nemocnice.

Chlapec se zamyslel a začal pátrat v útržcích.
Jisung mu řekl zhruba,vše co si pamatoval,odvyprávěl mu to jako nějaký příběh když se najednou mladší ohlédl a poznal příjezdovou cestu na které stálo auto jeho rodičů.

Jisung najednou přestal muvit, celý zbledl a začal nervózně podupávat nohou.
Nechápal jak ten čas mohl tak rychle utéct a hlavně nevěděl jak svým rodičům vysvětlí svůj vzhled až ho po tak dlouhé době uvidí.

Starší zaparkoval dál od domu aby měl jistotu že je nikdo z rezidence neuvidí.
Položil ruku na koleno mladšího a tím zastavil nepříjemné klepání které bylo slyšet po celém autě.
Han se na něho vystrašeně podíval a bylo vidět že nemá daleko k pláči.

,,Minho co jim povím až mě uvidí?"starší se zamyslel ,,Řekni jim že tě cestou ze školy přepadli a dneska tě pustili z nemocnice! Hlavně jim neříkej o mě a nebo gangu!" Jisung tiše přikývl,ale stále seděl na místě spolujezdce.

Starší věděl jak moc se Han boji jít domů a proto si ho jemně přitáhl k sobě než mu věnoval polibek který ho měl povzbudit.

Jejich rty se navzájem dotýkaly a třely. Navíc Leeho ruka na Jisungově krku vždy upevnila svůj stisk v ten pravý moment.
Až z toho vzrušení Jisung cítil jak se mu hrne krev do tváří a možná i jinam.

Najednou měl mladší jiné starosti než byli jeho rodiče a to silnou touhu okusit i něco víc než jen líbání,i přes to se odtáhl a snažil se vypadat věrohodně když sliboval že to doma zvládne.

Oba po chvilce vystoupili z auta, Minho dal Hanovi jeho tašku než se naposledy rozloučili a mladší se vydal vstříc jistému peklu v podobě vyptávání a následných výhružek.

Cestou do skladiště Minha přepadl strach z toho čím si Han bude muset projít,ale věřil v to,že když rodiče uvidí své jediné dítě takhle zraněné tak jim jejich rodičovské pudy jasně řeknou ,,Naše dítě je na tom špatně,musíme něco dělat!,,...

Chudák Minho,kdyby jen věděl.....

Han konečně otevřel dveře rezidence a jak byl zvyklý,už od dveří hlasitě pozdravil tak aby byl slyšet.
Většina personálu mu pozdrav oplatila a chlapec byl za to rád.
Přímo miloval když slyšel jak se jako ozvěna ozývá pozdrav nazpět.

Pak ale přišla ledová sprcha v podobě rodičů kteří přišli přivítat svého syna.

Jak matka tak hlavně otec si ho přeměřil pohledem od hlavy až k patě a zpět.

,,No do prdele můžeš mi říct co se ti kurva stalo?"byli první slova na uvítanou od otce.
Han jim řekl historku o přepadení,následně jim sdělil že má být dva týdny doma a potom už jen čekal na peklo které nastane.

,, Cože? To si jako dva týdny budeš válet prdel doma v posteli? Co ty jsi za dědice? Já a tvoje matka se dřeme každý den a ty,ty se necháš zmlátit a jako chudinka se schováš pod deku v domnění že tam jsi v bezpečí." Jisung sklopil hlavu a představoval si že je neviditelný.

Otec nešetřil urážkama na svého syna. Dokonce ho nazval ostudou rodiny než mu dal pár facek a na rovinu mu oznámil že jestli se nezlepší,tak ho pošle do internátní školy v Severní Koreji.
Han najednou pocítil úzkost z toho že by byl tak daleko od Minha a ostatních....

Jisungovi nezbylo nic jiného než se nechat dál ponižovat vlastním otcem,než ho konečně poslal do pokoje.

Jisung byl na totálním dně,něco podobného čekal,ale tohle to určitě nebylo.
Pomalu si vybalil tašku,dal si sprchu aby smyl nemocniční pach a potom se zadíval na svoji tvář do zrcadla.

Monokl, roztržené obočí,ret a to si neprohlédl zdaleka vše.
Prostě Seo Kang ho totálně rozbil kvůli Jíwoo a jeho otec ho po 3 měsících mimo domov rovnou pohřbil.
Ani jeho vlastní matka se ho v osudný moment nezastala.

Han začal přemýšlet nad tím co viděl na různých platformách,jak matky zachraňují své děti,jak je brání vlastním tělem,ale jeho máma tam jen stála s rukama na prsou a dívala se jak její manžel ponižuje nepovedeného syna.

Jisung se zadíval na sádru a potom na své zápěstí bez sádry.
Na malý moment pomyslel na to jaký bude dědic firmy a to dostalo Hana do kolen.
Vždyť on je tak slabý,tak jak by mohl vést tak silnou firmu.

Najednou se to dítě cítilo tak slabé a nepotřebné.
I slova jeho bývalé dívky dávaly smysl.

Han byl totálně zničeny ze všeho.Jeho bývalá mu dělala peklo a navíc ho označila za násilníka.
Takže jít do školy bylo jako jít na popravu.
Jeho rodiče jím opovrhovali za to že je slabý,protože budoucí nástupce musí mít hroší kůži a to zrovna Han neměl.

Chlapec se rozhodl udělat to nejlepší co mu velel jeho zatím zdravý rozum.
Do batohu si naházel pár potřebných věcí, sešel do chodby kde se obul a vydal se na cestu za jediným člověkem který ho miloval už od narození.

Rychle vyndal mobil,našel kontakt a zmáčkl vytáčení,jaká to byla úleva když uslyšel ten známý hlas ,,Ahoj dědo... promiň že tě ruším,ale něco se mi stalo a tak jsem přemýšlel jestli bych nemohl být chvilku u tebe?"dědeček naléhal aby mu vnuk řekl co se mu stalo,ale ten slíbil že mu to poví až přijede.

Po skoro hodině stál Jisung před dveřma svého dědy.
V hlavě přemýšlel jestli je to dobrý nápad ale zvuk otevření dveří ho z myšlenek probral.

,,Tady je můj milovaný vnuk."řekl Han senior než se zarazil a zděsil.
,,Pane bože Jisungu co se ti stalo."dal si starší pán obě ruce před ústa.
Jeho vnuk smutně svěsil hlavu a řekl že mu to udělali ve škole.

Děda Han na nic nečekal a zatáhl svého vnuka do domu,ihned nakázal služebné aby jim připravila pití než začal chlapce strkat do obývacího pokoje,kde se posadili na pohodlný gauč.

Po pár trapných minutách ticha poprosil děda Jisunga o vysvětlení.
Ten i když se mu do toho moc nechtělo začal vyprávět o své bývalé,o jejich rozchodu i o tom co provedli jeho rodiče. Jediné o čem se nezmínil byl Minho.
Jisung si nebyl jistý jak by tuhle zprávu jeho děda přijal a tak si tenhle drobný detail nechal zatím pro sebe.

Han senior si s Jisungem povídal dost dlouho aby poznal že jeho vnuk mele z posledních sil,a tak ho poslal do pokoje aby se před večeří trochu prospal.
Sám se mezitím vydal do své pracovny protože si potřeboval vyřídit dva důležité hovory.

Pokračování příště..