Překvapený 2 (sasunaru) [ROZEPSÁNO]

11. Mise

Na dřevěné stoličce u misky rámenu seděl shinobi s jizvou přes nos. Srkal nudle, přičemž myslel na svého bývalého studenta co tohle jídlo přímo miluje. Přemýšlí, že ho na rámen zase někdy pozve, už dlouho ho neviděl, jelikož se víceméně přestěhoval do nemocnice a nehodlá se od Sasukeho hnout. Povzdechl si. Vzpomněl si jaký šok měl ze zjištění, že je Naruto mrtví, sice byl po smrti jen pár minut, pak mu srdce zase bilo, ale byl to pro něj ten nejhorší pocit co zažil. Připadal si, jakoby přišel o vlastního syna. Promnul si oči a snažil se na to zapomenout. Už to bude měsíc. Oklepal se nad těmi vzpomínkami a vrátil se k jídlu.

"Co tak sklesle?" ozvalo se vedle Iruky náhle až leknutím nadskočil. "Co?" vydechl překvapeně a na osobu co si vedle něj přisedla se lehce zamračil. Muž vedle něj se zplihlýma hnědýma vlasama a protáhlými fialovými stíny na očích, na něj přimhouřeně koukal opřený lokty o desku baru. Iruka si znovu povzdechl, tentokrát nad osobou vedle sebe. "Neříkal si, že máš misi, Kakashi?" optal se ho a vzal si další porci nudlí i s masem. "Vždyť jo." odpoví Kakashi, který pozoruje okolí. "Co ten převlek? Zase děláš fotografa?" vyklene jedno obočí a znovu se podívá na Kakashiho. "Ne. Jen mě nesmí poznat." přikrčí rameny a zaostří na dvojici co vychází z věznice.

"Kdo?" zeptá se Iruka a otočí se na Kakashiho celým tělem. "Moje oběť" řekne Kakashi hrůzostrašně a podívá se na něj 'strašidelným' výrazem, což na Iruku vůbec nezapůsobí. Odkašle a znovu se narovná.

"Tak koho?"

"A víš, že to je tajný?" brání se Kakashi.

"Ty mi to stejně řekneš, tak jako vždycky." poznamená Iruka.

"Vždycky ne." zamumlá Kakashi.

"Cože?"

"Ale nic" ušklíbne se na Iruku.

"Tak koho musíš sledovat?" Iruka se opět otočí zpět k jídlu.

"Sasukeho." řekne a jeho hlas zvážněl.

"*ehe* Cože? Proč?" zakucká se Iruka a s lehce rudými tvářemi se podívá na Kakahiho, který stále sleduje dvojici, co mu pomalu mizí z dohledu.

"Budu muset jít."

"Cože? Počkej! Proč musíš sledovat Sasukeho? On něco provedl? Nebyl teď náhodou v kómatu? Vždyť Hokage řekla, že už není nebezpečný." naléhal Iruka, který se sám potkal se Sasukem před měsícem a mohl s jistotou říct, že se změnil k lepšímu. Proto nechápe, proč by měl být sledován.

"Protože si myslím, že to není Sasuke, podívej." ukáže Kakashi na dvojici. Iruka se tím směrem podívá a může vidět šťastného Naruta se Sasukem, který vyhlíží poněkud nervózně a odhodlaně zároveň. "A co mám vidět? Jsem rád, že se Naruto zase usmívá. Je očividné, že Sasuke teď nebude ve své kůži, vždyť byl téměř měsíc v kómatu a podívej. Kdy se probral? Dneska? Je úžasný, že je na nohou tak brzy-"

"No právě." Kakashi přeruší Iruku a pohledem si Sasukeho měří.

"Co?"

"Sasuke je až moc rychle zotavený, jako by ležel jen několik hodin a navíc byl překvapený, že má prokletou pečeť. Nevěděl jak ji deaktivovat. Dostal se dokonce do druhé fáze. Kdyby měl ztrátu paměti, vypadalo by to jinak... tohle podle mě není Sasuke... je to někdo jiný." Kakashi mluví pomalu a přemýšlí nad tím co právě řekl. Je si jistý, že má pravdu. Proto si taky dal na týden volno, aby ho mohl sledovat, i když tomu říká mise... no je taková neoficiální... soukromá, dalo by se říct. Ale to nikomu nehodlá říct.

Iruka se znovu podívá na Sasukeho a pak na Kakashiho. "Nemyslím si, že to tak je, Kakashi. Nech ho pár dní rozkoukat a bude to zase Sasuke, kterého známe." snažil se Kakashiho přemluvit o opak, ale nevypadalo to, že uspěl.

"Dám ti vědět zda je to náš Sasuke nebo ne." poklepe Iruku na rameno a nenápadně se vydá za onou dvojicí. Iruka nad ním zamračeně zakroutí hlavou a rychle dojí zbytek rámenu, aby se mohl vrátit do akademie za studenty.

***

Naruto se Sasukem se potom, co Kakashi domluvil s Irukou, dostali před zelené dveře blonďáčkova bytu. Otevřel a nechal Sasukeho vejít. Ten se podíval na předsíň a neviděl žádné další boty. "Rodiče nejsou doma?" zeptal se zcela automaticky, jako když šel vždy k Narutovi v jeho dimenzi, když si k němu šel zahrát na konzoli.

Naruto zavřel dveře, zastavil se v pohybu a koukal do prázdna. 'Cože to Sasuke řekl?' zvedl pohled a cítil jak ho v srdci zabolelo. 'Kolik toho sakra neví? Dá se toho tolik zapomenout? Ale zároveň ví tolik věcí! Co s ním je?' Naruto se narovnal a s vráskou mezi obočím se na Sasukeho podíval. Ten se na něj otočil, jelikož Naruto dlouho mlčel a výraz v jeho obličeji ho překvapil.

"Sasuke, já nemám rodiče... a-ale to přece víš." řekne trochu trhaně. Sasuke na něj zařazeně hleděl a nevěděl co má říct. Úplně oněměl. Než si Sasuke dokázal vzpomenout, jak se zase vůbec mluví, přeruší je klepání na dveře. Naruto se k Sasukemu otočí zády, aby osobě otevřel.

"Ahoj Naruto, slyšel jsem, že se Sasuke už probudil." pozdraví příchozí Shikamaru.

"Jo, jo probudil. Neseš mi zpátky Etsuko?" usměje se Naruto na svou dceru co drží Shikamaru v náruči. "Jo, zase usnula. Od tý doby co probudila Sharingan pořád spí. Je to až divný, na to jaký živel byla." zasměje se Shikamaru a předá Etsuko Narutovi. "Díky, žes ji pohlídal." poděkuje vděčně svému kamarádovi. "Kdykoliv budeš zase potřebovat, ozvy se." usměje se Shikamaru na Naruta a má se k odchodu. "Jasný, ttebayo. Pozdravuj Chojiho a Ino."

"Budu, měj se Naruto." řekne Shikamaru a odchází pryč. Naruto zavře dveře a otočí se zpět na Sasukeho, který je celou dobu poslouchal. Jakmile ale spatří pětiletou Etsuko v Narutově náručí s liščíma ušima a ocasem, strne. 'Co je to sakra za mutanta?' křičí v duchu, ale na venek se snaží zůstat klidný.