Překvapený 2 (sasunaru) [ROZEPSÁNO]

16. Soud

Studené kapky vody padaly na bledé tělo. Na hlavě, opřené o chladné kachličky, stékala proudem voda. Temné vlasy se lepily na mladíkův obličej, který už několik desítek minut hleděl na dno vany. Sledoval jak voda, co z něj stéká, mizí v odtoku. Co vstoupil do sprchy se téměř nepohnul. Srdce mu splašeně bilo a chvílemi měl trhaný dech.

Byl otřesený z toho, co se před nějakou dobou stalo. Nějakým způsobem nad ním převzal vládu Sasuke, kterému ukradl tělo. Chápal, že se to původnímu Sasukemu asi nelíbí, ale tahle skutečnost pro něj byla prostě děsivá.

Co se s ním stane pokud o něm ostatní zjistí pravdu? Zabijou ho? Vyženou ho z těla? A kam by pak šel? Byl by prostě duše bez těla? Nebo by se vrátil do svého původního těla ve svém světě? Šlo by to vůbec ještě? Co se vlastně stalo s jeho původním tělem? Existuje ještě? Ví, že tohle neměl dělat, ale on musel. Byl zničený z Narutovi smrti. A když se mu ukázala možnost ho znovu vidět, neváhal a bezhlavě po té možnosti skočil. Vůbec nepřemýšlel nad tím, že někomu defacto ukradne tělo a jak tak si už uvědomil, duše původního Sasukeho z tohoto nového světa nezmizela, ale očividně sdílí jedno tělo a z nějakého důvodu se s ním dokáže prohodit v kontrole nad společným tělem.

Sasuke by vlastně měl být aspoň z části spokojen, ne? Splnil to co chtěl. Vidí znovu Naruta živého, ale chtěl by se mu omluvit za jeho dřívější chování, jenže tenhle Naruto to nezažil. Proto je i nemožné to splnit do puntíku.

Neulevilo by se mu. Je to jako by se omluvil někomu cizímu s vzhledem osoby, které ty slova mají patřit. Ví, že tohle už nikdy nedokáže napravit a zjišťuje, že i když nemůže uskutečnit onu omluvu, která mu bude navždy rvát srdce, nechce odejít.

I když je tohle podle něj šílený svět, nechce se vracet. Neví jestli by se vůbec měl kam vrátit, ale hlavním důvodem teď je, že ke svému nejlepšímu příteli začíná cítit něco víc, co se po té noci nedá vzít zpět. Neví sice jestli jsou ty city opravdu skutečný, protože měl kvůli feromonům jisté pochybnosti a faktu, že alfa a omega se prostě přitahují a žádné city v tom hrát nemusí, ho trochu děsí. Sice měl několik jednorázovek a krátkodobých vztahů, ale ještě se nikdy nezamiloval. Neví jistě zda to je skutečně láska.

Povzdechl si a snažil se uklidnit své silně bušící srdce. Rychle se umyl a konečně vypnul tekoucí vodu. Sáhl po připraveném ručníku a potom co se usušil si ho přivázal okolo beder. Prohrábl si vlhké vlasy, ze kterých ještě kapala voda a vylezl z vany. Krátkým krokem se dostal k umyvadlu se zrcadlem, které bylo lehce zamlžené. Dlaní ho setřel, aby se mohl vidět.

Pozoroval své černé hloubky. Očima na chvíli zabloudil na svůj krk a hruď, které byly pokryté znaménkama lásky od Naruta, načež mu lehce zrudly tváře. Po chvíli zvedl zrak znovu ke svým očím a nosem nasával zhluboka vzduch, aby byl co nejvíc uklidněný, než vyjde z koupelny. Nechce vypadat před Narutem zase jako slaboch.

Na chvíli zavře oči ve svém dýchacím rituálu, ale potom co je otevře klopýtne vylekaně dozadu s lehkým vyjeknutím. Narazil na poličky za sebou co udělaly menší rachot, jak z nich spadlo pár věcí a mírně se mu podlomily kolena. To ale vůbec neřešil, protože ho právě děsil jeho odraz v zrcadle, který nezměnil jeho předchozí polohu jako právě on sám a dokonce zkřížil ruce na hrudi. Srdce se mu zase splašeně roztlouklo a nemohl ze svého divného odrazu spustit zrak.

Jeho odraz na něj nasraně hleděl s sharinganem v očích. Sasuke necítil žádnou změnu v jeho vlastním zraku. Je si stoprocentně jistý, že sharingan neaktivoval a rozhodně nemá stejně postavené tělo jako jeho odraz, pokud se mu tak ještě může vůbec říkat.