Překvapený 2 (sasunaru) [ROZEPSÁNO]

15. Polibky

Už byl večer a i když se Tsunade moc nechtělo propustila Sasukeho z nemocnice pod podmínkou, že na něj bude Naruto dohlížet, i když všechny testy ukázali, že krom lehké bolesti hlavy, je naprosto v pořádku, přesto chtěla, aby zatím nebyl sám, což on ani tak či onak neplánoval.

***

Zelené dveře byli silně zabouchnuty a jistý černovlásek na ně byl přimáčklý osobou s modrými hloubkami, které ho svlekali pohledem. Přistál se staršímu na krk svými horkými rty a odkopl sundané boty někam do chodby. Místnost byla zaplněna do chvilky silnými feromony.

"Neříkala Hokage, ž-že mám odpočívat?" vydechl Sasuke a zkousl si spodní ret, aby zabránil zasténání, když mu Naruto líbal a lehce kousal klíční kost.

"Nedrž to v sobě Sasu. Chci tě slyšet." říkal mladší zastřeným hlasem a ukradl si od Uchihy dlouhý polibek. Sasuke se do polibku usmál a přitáhl si ho za bedra blíž až se o sebe navzájem otřeli. Blonďáčkovi unikl stén, který nenechával druhého chladným. Bylo těžké se držet a cítil jak ho city, touha a samotné feromony pohlcují.

Líbající se se postupně dostávali přes byt, kdy ze sebe postupně odhazovali oblečení, které jim značně překáželo. Horká kůže se o sebe třela. Tmavovlásek zkoumal svými dlouhými, tenkými prsty to opálené tělo pokryté jizvami. Svalil ho na postel. Černými hloubkami skenoval tělo pod sebou. Srdce mu splašeně tlouklo a z nervozity se mu klepaly ruce. Bylo to jeho poprvé s mužem, i když získal vzpomínky toho druhého Sasukeho, pro něj je to nové.

Nahl se k němu a znovu si ukradl polibek.

"Naruto~" vydechl a na tváři se mu objevil lehký úsměv a rumělec na tváři.

"Na co pořád čekáš, Sasu?" pousmál se na něj modroočko. Natáhl k jeho bokům ruce, aby se jejich nahá těla znovu dotkla. Jejich ztopořené přirození se o sebe otřelo a oba příjemně zamručeli.

"Děláš jako by to bylo tvoje poprvé." zasmál se mu Naruto a políbil ho na ucho. Sasuke zavřel oči. Jeho dech byl přerývavý a srdce mu plánovalo vyskočit z hrudi.

Políbil Naruta na krku. Mokrou cestičkou, kterou si dělal polibky po milencově těle se pomalu dostával níž a níž. Jednou rukou mu mnul jednu z bradavek a druhou lehce nejistě a neohrabaně vzal blonďáčkovo přirození. Zkusmo párkrát přetáhl předkožku přes špičku.

"Ahh~ pokračuj~" vzdychl Naruto a lehce zvrátil hlavu, úplně rudý v obličeji.

Sasuke políbil Naruta na podbřišku a nepřestával s pohyby ruky.

"Dělám ti dobře?"

"Joo~ ale... Ahh, s-sakra Sasu... Přestaň mě trápit haaa~"

~Opovaž se! Nech ho ty hajzle!~ Sasukemu v hlavě zase hučel jeho hlas, který tentokrát přebily feromony obklopující jeho mysl. Ještě si s ním chtěl chvíli hrát, ale Naruto vypustil další silné feromony a jemu se zatměnil zrak. Z jeho mozku byla definitivně už pouhá kaše. Natáhl se k Narutovi pro drsnější polibek, víc mu roztáhl nohy a bez přípravy ho do něj zasunul až po kořen.

Mladší zavzdychal slastí. Bolest byla utlumena silnou touhou po tom druhým a hlavně říjí, která nad ním opět převzala moc. Opálenými prsty si ho přitáhl blíž a nehty se mu zarýval do zad. Sasuke se na chvíli probral ze zastřené mysli a uvědomil si svou horlivost.

"P-promiň~" vydechl a ponořil se do těch modrých hloubek.

"V pořádku...j-jen pokračuj~" Naruto ho začne líbat na citlivý krk a pohne se proti němu. Sasuke se snažil ještě chvíli počkat, ale Naruto mu na to nedal žádný prostor. Jako smyslů zbavený začne do svého milence přirážet. Naruto vzdychá, sténá a dělá Sasukemu po těle znaménka lásky.

"Ahh~Sasu...haa~" jejich feromony v místnosti jsou spojeny jako jejich těla.

Sasuke začne Narutovi dělat dobře v rytmu svých přírazů a navzájem nestíhají s dechem.

"Naruto~" zasténá milencovo jméno a po několika přírazech vyplní jeho útroby. Netrvá dlouho a blonďáček se s rychlým dechem a Sasukeho jménem na rtech taky udělá a potřísní oba bílým semenem. Sasuke z něj vystoupí a s obětím se na něj namáčkne. Zavře oči a snaží své silně bušící srdce uklidnit. Tohle bylo pro něj něco neuvěřitelného. Tak úžasný sex ještě nezažil.

"N-naruto~" cítil jak se mu do penisu zase hrne krev. "Co druhý kolo?" vydechne mu chtivě do ucha, které následně políbí až z Naruta vyjde lehký stén.

"Tobě to nestačilo?"

"A tobě snad jo?" pousměje se starší a na nic nečeká.

***

Uzumaki spokojeně leží na Uchihově hrudi a poslouchá jak mu bije srdce. Sasuke ho s lehkým úsměvem hladí po rameni, jak ho má jednou rukou v obětí. 'Na tohle bych si rychle zvykl' spokojeně zafuní a stočí pohled na svého milence, pak ale jeho tělo strne, čehož si druhý všimne.

"Co se děje, Sasuke?"

"My jsme to d-dělali a E-etsuko celou dobu byla..." nedokončil větu, zrudly mu tváře a začal se cítit trapně, protože je určitě musela slyšet.

Naruto se rozesmál a oddálil se od Sasukeho, aby na něj líp viděl.

"Proč se směješ? Tohle by neměli slyšet malé děti!" zamračí se na něj.

"Ne, máš pravdu. To by neměli. Je jen vtipný, že na to myslíš až teď." směje se mu Naruto a pobaveně sleduje jak na něj druhý hledí s kamennou tváří a i když se tak moc snaží, nedokáže plně zakrýt rudé tváře. Uhne pohledem a zkousne si spodní ret. Přemýšlí jak jí to pak vysvětlí co tady sakra dělali, až se jich bude ráno ptát.

"Neměj strach Sasu" vezme ho za bradu a zase spojí jejich zrak, "není tady. Hlídá ji Kiba." usměje se na něj a natáhne se pro vláčný polibek.

Sasuke spolupracuje a propojuje jejich jazyky, když se jejich polibek prohloubí. Je rád, že aspoň jeden z nich myslel dopředu.

~Vypadni od něj! Si snad hluchý?! Tobě nepatří ty svině!!~ zase ten hlas. Byl hlasitý, úplně na něj řval až ho rozbolela hlava a lehce ho pálili oči. Zamračí se a přeruší tak polibek.

"Co je?"

"Nic... jen mě zase bolí hla-"

Najednou probudí z ničeho nic sharingan a vytřeští na Naruta oči, popadne ho silně za ramena a snaží se mu něco říct.

"N-naruto...js.i...v ne-bez...pe..čí..."

"Sasuke? Co ti je?"

"Toh-le nejs-em...j...á..." silně zavře oči a sklopí hlavu. Celé jeho tělo sebou lehce škube a přerývavě dýchá.

"Hej! Sasuke slyšíš mě?"

Sharingan zmizí stejně rychle jako se objevil a Sasuke otevře oči. Po chvilce vzhlédne na lehce překvapeného Naruta a s křečovitým úsměvem ho pozoruje temným pohledem.

"Jo j-jasně. Jen mě trochu bolí hlava. To nic." řekne poněkud klidným hlasem, ale srdce mu bije jako splašené.

Co se to právě stalo?