chtěla bych obejmout,
však bojím se dotyků
nejsou totiž něčím,
co měla bych ve zvyku
chtěla bych milovat,
však nevím jak na to
nikdo mě neměl rád,
neříkal mi zlato
chtěla bych se smát,
však je mi spíš do breku
nesnáším to tu
chci schovat se pod deku
chtěla bych ráda mít
však úzkost mě ovládá
a tak mi promiň
má duše to nezvládá
.
jedna z posledních básní této sbírky...
ČTEŠ
ze spárů bolesti
Poetrybolest obklopuje celé mé tělo její lákání dříve nádherně znělo je jak siréna, co tě k smrti utopí potom, co tě přiláká svou utopií básnická sbírka, básně z chvil největší nejistoty
