16.

17 3 0
                                    

Alex chvíli stojí za dveřmi nemocničního pokoje..hm..určitě si Lukáš všimne, že mě kluci ve škole mlátí...ale. Alex vstoupí do pokoje a uvidí Lukáše, jak leží vedle Jacka v posteli.
Alex sevře ruku v pěst a pak se usměje: „Ahoj Lukáši, přišel jsem-"
Lukáš otevře oči, zvedne se z postele a rychle dojde k Alexovi a obejme ho: „Alexi! Konečně jsi tu!" 
„Stýskalo se ti?" Alex se snaží působit klidně, ale drtí ho pohled na Lukášovo pohublé tělo.
„Ne, vůbec." Lukáš se otočí a pokrčí rameny.
Alex přistoupí na jeho hru: „Tak to nic, tak já zase jdu..stejně jsem šel jen kolem.
„Fajn, běžte, pane kolemjdoucí."
Alex předstírá odchod, pak si sedne na prázdnou postel: „Já tu vlastně ještě chci zůstat a dívat se na dvě zamilovaný hrdličky."
Lukáš zrudne: „Alexi! Ty blbečku.."
Jack se usměje: „Ojjj, ahoj Alexi, chceš vidět románek?"
Alex se ušklíbne: „Ne, díky. Já na tu romantiku nejsem."
Jack se pomalu posadí: „Jsi pořád stejný Alexi."
„Ty taky." Alex pokrčí rameny. „Hm, co se vůbec stalo?" Alex ukáže na obvázané Jackovo břicho.
Lukáš se kousne do rtu: „Není třeba rozebírat."
Jack naznačí Alexovi pusou, aby byl radši zticha.
Alex přikývne: „Nechápu, jak můžete být zase spolu, po tom všem." Alex nechápe, co se to s ním děje, že promluvil tak hrubě.
Jack se pousměje: „Láska je láska."
Lukáš se zarazí..Alex je..ale to přece není..možný..
„Viď Lukáši?" Jack se na něj otočí.
„C-co? Promiň, zamyslel jsem se.."
„Že láska je láska." Jack dá oči v sloup.
„J-Jo.." Lukáš se podívá na Alexe.
Alex zkříží ruce: „Jasně, láska je láska."
Lukáš si odkašle: „Co máš proti Jackovi?"
Alex překvapeně pohlédne na Lukáše: „Co bych měl mít?"
„Chováš se, jakoby to byl tvůj protivník."
„Ale to vůbec, jen se mi trochu nezdá."
Jack si položí ruce za hlavu: „Oh, tady někdo chce Lukáška jenom pro sebe."
Alex vytřeští oči: „To není pravda! Jen ho chci chránit od tupců jako jsi ty!"
Lukášovi tloukne srdce.
„Seš taky teplej a jedeš po něm, nebo co!?" Jack už se neudrží.
„Nejsem teplej! Je to můj kamarád!"
Lukáš zmateně sleduje Alexe a Jacka.
„Huh, tvé chování tě prozrazuje, žárlíš." Jack mlaskne a užívá si pohled na zmateného a naštvaného Alexe.
Lukáš vytřeští oči.
Alex se postaví: „ Nežárlím, jen chci, aby měl Lukáš super skvělýho a hodnýho kluka."
„Jo, taak." Jack hvízdne. „Lukáš je moc hezký viď?"
Alex přestane mluvit a sleduje Jacka.
Lukášovi se zamotá hlava: „A-Alexi.." zavrávorá.
Alex s Jackem se oba dva podívají na něj.
„Alexi, co to máš na tváři?"
„Ále, zakopl jsem a narazil jsem hlavou do skříně."
Lukáš dojde blíž k Alexovi a chytne ho pod bradou, pak mu přejede prstem po tváři: „Kdo to udělal?"
Alex najednou pocítí zvláštní pocit, hm..co to je? „Kdo? Vždyť už jsem řekl, že jsem spadl na skříň..."
„Ne, někdo tě zmlátil. Poznám to."
„D-dobře...to..kluci ze třídy.."
„Cože? A proč? Co se stalo?"
Alex si povzdychne: „Tom se zbláznil..chce se ti pomstít a tak mě začal mlátit.."
„Cože!" Lukáš překvapeně hledí na Alexe.
Alex pokrčí rameny: „Hej, neřeš to..je to jedno. Poradím si."
„Takže tě mlátí kvůli mně?"
„Lukáši, nemůžeš to tak brát, jasný?"
„Ale je to pravda." řekne Lukáš roztřeseným hlasem.
Alex si povzdychne: „Nechtěl jsem, aby ses tohle dozvěděl...proto jsem tě tak dlouho nepřišel navštívit. Nechtěl jsem, aby se ti ještě přihoršilo."
„Ty- tys nechtěl.." Lukášovo tělo se začne třást.
„Hej, dobrý?" Jack se na něj ustaraně dívá.
Alex se zadívá do země: „Lukáši, promiň, měl jsem přijít dřív, mrzí mě to a-"
Lukáš obejme Alexe.
„Není za co se omlouvat, myslels to dobře, jsi nejlepší kamarád jakýho mám."
Alex se usměje a jeho oči se naplní slzami.
Jack uhne pohledem a dívá se na protější stěnu.
Lukáš Alexe drží a nepouští ho.
Jack si po chvilce stoupne a vstoupí mezi ně: „Nerad ruším, ale prosím, je to přeci jen můj kluk...tak jestli to netrvá až moc dlouho."
Lukáš se odtáhne a podívá se na Jacka a vlepí mu facku.
Jack se podiví: „Za co?"
„Za to, že rušíš důležitý okamžik a za to, že mě pomalu ani nenecháš obejmout nejlepšího kamaráda."
Jack dá oči v sloup: „No joo, promiň."
Alex si položí ruku na místo, kde se nachází srdce...jak to, že bije tak rychle?...
Lukáš to zahlédne: „Co je? Je ti špatně?"
Alex zavrtí hlavou: „Ne, ne. Jsem v pohodě."
„Tak proč se chytáš za srdce?"
„Nevím...jen tak."
Najednou se otevřou dveře nemocničního pokoje a vstoupí nějaký muž.
Jack překvapením otevře ústa.
„Jacku! Ty id*ote! Proč jsi nám nedal vědět kde jsi!" Jackův otec rozhodí naštvaně rukama.
„P-promiň..." Jackovo tělo se začne lehce třást, Lukáš si toho všimne a pošeptá Alexovi do ucha: „Běž pryč, Alexi..rychle odejdi."
„Nenechám tě tady." Alex se ani nehne.
„Tak s kým se mi tady zase stýkáš, co!? A co se ti stalo!?" Otec Jackovi vlepí facku.
„Spadl jsem na nůž, když jsem vařil oběd.."
„Jo taak? Až na to, že neumíš vařit, že?"
Otec chytne Jacka za ramena a přirazí ho ke stěně.
„T-tati, opravdu..zkoušel jsem vařit a.."
„Nechte ho bejt!" Ozve se hlas Lukáše.
Otec na něj pohlédne: „A kdo jsi ty? Nejsi náhodou ten, který udělal z našeho syna teplouše?"
Lukáš o krok ucouvne.
Jackův otec Lukáše přirazí k protější zdi: „Tak hele..ty jeden zmetku. Teď mi hezky řekni, co všechno se stalo!"
Lukáš se mu podívá do očí: „Neřeknu vám ani slovo. Celý život svýho syna jenom mlátíte..proč se o něj najednou tak zajímáte!? "
Jackův otec napřáhne ruku a uhodí Lukáše do tváře: „Víš co? Ty drzoune, já ti ukážu, že na mě si nikdo dovolovat nebude!"
Jack vykřikne: „Ne! Nech ho prosím, nech ho!"
Otec se usměje: „A proč bych měl? Dostane, co si zaslouží." Vykřikne a začne Lukášovi dávat rány do obličeje.
Alex se postaví: „Nechte ho! Vždyť nic neudělal!"
Lukáš ucítí, jak mu po tváři stéká pramínek krve.
Jackovi vyhrknou slzy do očí: „Stop! Nech ho!"
Alex se k otcovi Jacka přiblíží a snaží se mu zabránit v dalších úderech. Jackův otec je ale dost silný a tak jsou Alexovy pokusy neúspěšné.
Otec strhne Lukáše k zemi: „Hlupáku! Zkazil jsi mi syna!" A začne do něj kopat.
Alex se stále snaží to zastavit.
Jack si zakrývá oči: „Nech ho!!"
Otec udeří ještě jednou velkou ranou Lukáše do obličeje a pak se otočí na Alexe a zkříží ruce: „A ty jsi zase kdo?"
„Jsem kamarád Lukáše."
„Aha, tak to bys ho měl hned ošetřit." Jackův otec pohlédne na schouleného Lukáše na zemi.
Otec se vítězoslavně usměje a pomalým krokem odchází z místnosti: „Jo a Jacku? Až se zotavíš, měl by sis konečně najít holku."
Jack pláče a zakrývá si obličej rukama.
Alex si klekne k Lukášovi: „Hej, dobrý?"
Lukašovi vytéká z nosu a ze rtů krev a na jeho tváři se začínají objevovat modřiny.
„J-jo, d-dobrý."
Alex chytne Lukáše za ruce a pomůže mu vstát.
Lukáš se postaví, ale hned zase klesne k zemi.
Alex ho přidrží: „Co je?"
„M-moje žebra."
Alex pomůže Lukášovi posadit se na postel: „Mám zavolat sestru?"
„Ne, nevolej.."
„Můžu se alespoň podívat?" Alex se ustaraně podívá na Lukáše.
„D-dobře.."
Alex vyhrne Lukášovo tričko nahoru a zalapá po dechu.
„Co je?"
„Já nevím, máš to tady hrozně fialový."
„Ok..právě jsem byl zmlácenej, co čekáš?"
„M-můžu si sáhnout?"
Lukáš téměř neznatelně pokrčí rameny: „Klidně..."
Alex jemně přejede Lukášovi po žebrech.
Lukáš sykne.
„Promiň, nechtěl jsem ti způsobit bolest."
Jack to vše pozoruje naštvaným pohledem.
„Alexi, to je v pohodě.." Lukáš chytne Alexovu ruku a položí ji na svou hruď.
Alexovi se rozbuší srdce: „C- co to děláš?"
Lukáš uhne pohledem.
„Hej, Lukáši! Jsem tady taky!" Jack rozhodí rukama.
Alex se odtáhne a postaví se ke stěně.
Lukáš pohlédne na Jacka a ironickým tónem řekne: „Díky za pomoc při boji s tvým tátou."
„Hej! Nemohl jsem nic dělat! Fakt ne! Mám obvázaný celý břicho! Nemůžu se skoro hnout!"
„Čím jsi ho tak naštval? Nevěřím, že to bylo jen tím, že jsi mu nedal vědět kde jsi."
Jack otevře ústa: „Co máš za problém? To tě nemusí zajímat, navíc ty jsi ten, koho můj táta mlátil."
Alex zamíří pohledem k oknu a snaží se splynout se zdí.
Lukáš sklopí pohled: „Máš ještě někoho jinýho?"
Jack zalapá po dechu: „Co prosim?! Za koho mě máš!? Zachránil jsem ti život, měl bys mně děkovat na kolenou!"
„Máš ještě někoho jinýho?" křikne Lukáš.
„Ne! Nemám, stačí!? Proč mi dop*dele nevěříš!?"
„Protože jsi lhář! Říkals, že mě miluješ! Jsi podvodník!"
„Nikoho druhýho nemám! Miluju jenom tebe!"
„Tak koho máš na tapetě?" Lukáš ukáže na mobil, který je spadlý na zemi.
Jack vykřikne: „Je to jenom tapeta! Nic to neznamená!"
Lukáše bodne u srdce: „Jenom tapeta!? A co ty zprávy?"
„Ty na dálku nepřečteš! Tak co ti je do nich!"
„To srdce v té zprávě vidím i na dálku."
Jack si povzdechne: „Lukáši, prosímtě, neblázni!"
„Řekni pravdu!"
„No dobře, tak fajn, tak jo, mám druhýho kluka, no! Chápeš, že nevím, jak dlouho budeš se mnou?"
Lukáše několikrát bodne u srdce a v očích se mu objeví slzy: „Ty h*jzle! Jakože čekáš, že umřu, deb*le, kret*ne! Máš ho jako náhradníka?!"
„Ne, ty to nechápeš...s tebou nemám jistotu."
Lukáš padne k zemi: „Au, ty deb*le. Myslel jsem, že ses změnil! Že mě miluješ, jen mě. Pročs mi teda zachránil život?"
„Protože jsem-"
Lukáš se bolestně postaví a rozběhne se k oknu.
Alex vytřeští oči a uvidí jak se sklo rozletí na tisíc kousků.
Jackovi začne zrychleně bít srdce.
Lukáš proletí oknem a zavře oči.
Alex se vykloní z okna a pevně chytne Lukáše za ruku.
Lukáš se podívá Alexovi do očí: „Pusť mě! Nech mě jít.."
„Nikdy!" Alex křečovitě drží Lukáše.
Jack vstane a dojde k oknu.
„P-pomoz mi Jacku." křikne Alex.
Jack se odvrátí: „Po druhý mu život zachraňovat nebudu."
Alex zatne zuby a pokouší se vytáhnout Lukáše zpátky nahoru.
„Alexi, co to děláš. Alexi!"
Alex se zapře a švihnutím Lukáše vytáhne zpátky nahoru.
Jack rychle odejde pryč.
Lukáš pláče a třese se mu celé tělo.
Alex ho pevně sevře v náruči.
Lukáš mu zaboří hlavu do ramena.
Alex ho začne jemně hladit po zádech.
Lukášovo tělo se pomalu přestává třást.
„Pořezal ses, zavolám pomoc."
Lukáš vzhlédne k Alexovi: „Ne, chci abys tu byl jen ty.."
Alex ho přitiskne k sobě: „Dobře, ale myslím, že tu ránu slyšeli všichni."
Lukáš položí Alexovi ruku na tvář: „P-proč jsi to udělal? P-proč?"
„Protože mi na tobě záleží." Alex se pousměje.
„A nechci tě nikdy ztratit."
„Seš blázen Alexi, mohl ses zabít..." Lukáš se odtáhne.
„Ty seš ten pravej, kdo mně může říkat blázen."
Alex se ušklíbne.
„Blbečku..." Lukáš zavrtí hlavou.

Neměl jsem...Kde žijí příběhy. Začni objevovat