Neměl jsem...

9.

Lukáš se probudí a vidí, jak v něm jsou napíchané různé hadičky...achhh joo, to bude super týden..pomyslí si Lukáš. Lukáš se převalí na bok..au, všechno mě bolí.
„Dobré ráno." do pokoje přijde sestřička.
„Jak se cítíš?"
Lukáš ji ignoruje a dívá se do stěny.
Sestřička si povzdechne: „Nesu ti snídani. A taky ti jdu oznámit, že v pokoji nebudeš sám."
„Nechci jíst." podívá se na sestru.
„Budeš muset." sestra mu podá misku s nějakou neidentifikovatelnou hmotou.
Lukáš misku odstrčí: „Ne, nebudu to jíst. A kdo bude se mnou v pokoji?"
Sestra zavrtí hlavou: „Nechám ti tu misku tady dokud to nesníš. A bude tu nějaká dívka..myslím."
Lukáš si znuděně povzdechne.
„No taak, určitě si budete rozumět." sestra se usměje a mrkne na Lukáše.
„Ha ha." Lukáš dá oči v sloup.
Najednou se ve dveřích objeví hubená dívčí postava: „Ahojky. Tak jsem tady."
Sestra se usměje: „Vítej, tady je tvá postel a vedle na stolku máš snídani."
Lukáš zaboří obličej do polštáře.
„Děkuji." dívka se usměje a sedne si na postel.
„Tak já už půjdu, kdybyste něco potřebovali zavolejte mě." sestra odejde.
Dívka se na Lukáše podívá: „Ahoj, hm..jmenuji se Vendy a ty?"
Lukáš se pomalu posadí a znuděně si prohlédne dívku: „Nehodlám ti říkat své jméno."
Vendy si překvapeně prohlédne Lukášův obličej: „Ty!?"
Lukáš pokrčí rameny a usměje se: „Oj oj oj, ty si mě pamatuješ."
Vendy svraští obočí: „Seš hroznej, měls štěstí, že jsi stihl utéct.  
„Ale líbil se ti ten obrázek." namítl Lukáš.
„Ty sice jo, ale nemusel být na omítce našeho domu." Vendy se plácla do čela.
„Proč jsi tady?" Lukáš sklopil pohled.
Vendy se usmála: „Hm, jdu na operaci mé levé ruky, prý mi tam nějaká kůstka roste nějak divně a jediná možnost je operace. A ty?"
Lukáš se kousne do rtu: „Hm, já jsem tady na týdenní léčbu.."
„Aha." přikývne Vendy a změní téma: „Nekoukneme se na film?"
Lukáš zavrtí hlavou: „Jdu se dívat na anime, takže smůla."

•••

„Aach, bez Lukáše je to tady ještě větší vopruz." povzdechne si Alex znuděně a z lavice pozoruje přicházející studenty. Najednou se ve dveřích objeví Tom. Ou, má modřiny na obličeji, co se mu stalo?...pomyslí si Alex. Tom si stoupne ke stěně a čeká.
Proč čeká?..Ajo, on se vlastně ani nepředstavil, vždyť posledně se tu stalo to fiasko s tou injekční stříkačkou...Alex si prohlíží Toma.
Do třídy vejde učitelka: „Dobrý den, posaďte se."
Tom stojí u stěny a prohlíží si podlahu.
Učitelka se podívá na Toma: „Oh, omlouvám se, dnes se vám představí nový žák." Učitelka se usměje: „ Pojď a řekni něco o sobě."
Tom se stydlivě postaví před třídu: „Jmenuji se Tomáš Jahoda, přistěhovali jsme se sem s rodinou."
Alex se usměje: „Haha tak to se k sobě s Lukášem hodí."
„Jahoda...haha a koukej jak je zmlácenej, trapák." šeptají si kluci v lavici vedle Alexe.
Učitelka zavrtí hlavou a přísně se na ně podívá.
Tom znervózní, chytne si rukou zápěstí a přešlápne: „Baví mě krasobruslení a rád si kreslím."
Jeden kluk se postaví: „Aha! Takže ty seš Lukášův kluk!"
Tom ztuhne a stiskne si své zápěstí pevněji.
„Tak to by stačilo, můžeš se posadit." snažila se učitelka zachránit situaci a ukázala na lavici před Alexem: „Posaď se tam, vedle Julči."
Tom kývne a rychlým krokem míří k lavici.
Někdo mu strčí nohu do cesty a Tom zakopne.
„Oh!" upadne na čtyři. Kluk se zasměje: „Haha, lůzře."
Alex se zamračí.
„Ehm, nechte toho kluci! Promiň Tome." učitelka se přísně dívá na třídu.
Tom se pomalu zvedne a sedne si vedle Julči.
Julča se k němu nakloní: „Neřeš je, někteří kluci u nás ve třídě jsou pěkní blbci." otočí se na Alexe.
Alex nechápavě nadzvedne obočí, pak pochopí a pod lavicí na Julču ukáže prostředníček.
Julča se zamračí a otočí se. Tom se na Alexe usměje.
„Dávejte pozor, prosím!" řekne přísně učitelka.

•••

„Mami, myslíš, že Lukáš bude v pohodě?" ptá se ustaraně Naty.
„Doufám, že ano...neboj...on to zvládne." mamka se na ni usměje.
„Mami, já..bojím se, víš, Lily to taky tak měla." povzdechne si Naty.
Mamka sklopí pohled: „Ano, já vím, ale Lukáš to zvládne, ano?" pohlédne na Naty a položí jí ruku na rameno. „Vím, že to zvládne."
„Co asi teď dělá táta..."
Mamka na ni smutně pohlédne: „Je mi to líto."
„Ty nemůžeš za to, že nás opustil...Lukáš si myslí, že je to jeho vina." Naty pokrčí rameny.
„Opravdu? Oh..to mi nikdy neřekl." podiví se mamka.
„Neřekl, hodně věcí probírá jen se mnou a nebo s Alexem. Lukáš si myslí, že nás táta opustil kvůli němu a já myslím, že to bylo spíš kvůli té hádce, prostě kvůli tomu s Lily..."
„Naty? Proč si to myslí? To není pravda. Jaké hádce?" mamka se ustaraně dívá na Naty.
„Hm..on..táta, víš nepřijmul to, že je Lukáš...no..gay, takže se spolu pohádali. Ten večer..nebyla jsi doma..Lukáš nechtěl aby jsem ti to říkala."
Mamka vytřeští oči: „Cože!? Vím, že pro Zikmunda bylo těžké to přijmout...ale o té hádce nic nevím."
Naty si povzdechne: „Bylo to hrozný, já...křičeli na sebe a pak, Lily byla u toho taky. On Lukáš...táta vzal kudlu a nevím, co to do něj vjelo..."
Mamka si zakryje ústa rukama: „Cože!?"
„Mami..." Naty má slzy v očích: „Lukáš se bránil a...Lily bylo špatně..volala na tátu, že musí pro lék, neslyšel ji...Lily si sama zavolala sanitku...a pak..on, táta Lukáše pořezal, víš na ruce..jak má tu jizvu a táta chtěl pokračovat dál.." Naty se nadechne: „Lily skočila před Lukáše, aby ho ochránila a táta jí bodl do břicha a ona klesla na zem...přijela sanitka...odvezli Lily a Lukáše do nemocnice, táta to všechno svedl na Lukáše...všechno.. a pak, když Lily z- zemřela, tak nás opustil."
Mamka se vyděšeným hlasem zeptá: „Cože...a-a byl u toho ještě někdo?"
„Max...Lukáš si s ním volal videohovorem a pak nastala ta hádka a on ten hovor nevypl, Max si myslí, že Lukáš je vrah..takže..se přestali kamarádit a jsou z nich nepřátelé."
Mamka se opře o stěnu: „A p-proč jste mi to vůbec neřekli?"
„Protože..." Naty se odmlčí...
Mamka se nechápavě a zdrceně podívá Natce do očí.
„Lukáš nechtěl, abych ti to říkala..."
„A proč? Jsem vaše matka! A tohle je dost podstatné."
„Protože, chtěl aby ti to táta řekl sám...ale vlastně ti táta lhal a svedl všechno na Lukáše..a když Lily zemřela a táta odešel...Lukáš...on..bral si všechno za vinu...že kvůli němu táta odešel...a že Lily zemřela kvůli němu...protože táta jí bodl, kvůli hádce mezi ním a tátou. A takže ti tu pravdu neřekl, protože si opravdu myslel, že Lily teoreticky zabil on."
Matka se posadila na zem a snažila se vše vstřebat: „Ale...Lily zemřela kvůli té nemoci...byla bodnuta...přesto se to dalo zachránit, ale udělalo se jí špatně..může za to ta nemoc...nemůže za to Lukáš. Nechápu, proč mi to tajil. A Zikmund...co to do něj ten večer vjelo?"
Naty se posadí na zem vedle mamky: „Hm...asi se táta tak moc naštval proto, že byl na něj Lukáš dost drzej."
Matka si povzdechne: „Jo, on už je takový...myslím Lukáše...jen tak se nenechá urážet...někdy je opravdu drzý."