1. This is my life

5.1K 154 0
                                    

„Do prdele, Ashtone tohle je můj život" křičím, protože už mě nebaví, jak mě furt hlídá a poučuje.

„Ale to neznamená, že si ho musíš ničit řezáním, Sophie" zvedne také hlas a v jeho očích jde vidět zlost.

„Můžu si dělat, co chci"

„Ne nemůžeš, dokud bydlíš v mém domě"

„Tohle ale není jen tvůj dům" rozmáchnu se rukama kolem sebe a zaplaví mě vlna nenávisti. Nenávist k celému zasranému světu.

Najednou mě zaštípe tvář. Mé líce začalo chytat růžovou barvu a otisk Ashovi ruky.

„Au" špitnu a přiložím si dlaň k hořící tváři.

„Tohle ti Luke nikdy neodpustí" vrhnu na něj zlostný pohled a on se jen pousměje.

„Tobě tohle taky ne" zamává mi před obličejem žiletkou a dá se na odchod z mého pokoje.

„Ashi počky" jestli se Lukas dozví, že jsem se začala zase řezat, ublíží mu to. A to já nechci, nedokázala bych ho vidět ztrápeného jako kdysi. A taky by se začal vyptávat na důvody proč. A ty se on nesmí dozvědět. Nikdo se je nesmí dozvědět.

„Hmm?" otočí se zpátky ke mně se zvednutým obočím.

„Neříkej mu to... prosím" sklopím pohled a nervózně si popotáhnu rukávy mikiny.

„Neřeknu mu to, když s tím přestaneš"

„Tobě se to lehce řekne, ty sis tím nikdy neprošel" začnou se mi do očí tlačit slzy.

„Právě, že prošel a moc dobře vím, že přestat není jednoduché" řekne klidným hlasem a já na něj zůstanu překvapivě zírat. No to ne, náš starostlivý stále usmívající se Ash se někdy řezal.

„A proto chci, aby si s tím okamžitě přestala, ta žiletka ti tvé problémy nevyřeší. To radši přijdi za mnou a já ti pomůžu nebo tě alespoň vyslechnu. A tohle už u tebe nechci nikdy vidět. Slib mi, že už to nikdy neuděláš" povzdechne si a ztrápeně se na mě podívá.

„Slibuji" odpovím i přes to, že moc dobře vím, že s tímhle nikdy neskončím. Nejde to. Nedokáži to. Jsem na to příliš slabá.

„Dobře. A promiň tu facku, neudržel jsem se" omluvně se na mě podívá a nechá mě stát v pokoji samotnou.

**

„Sophii!"

„Lukey" rozběhnu se po schodech dolů do vchodové haly a skočím mu kolem krku. Nebyl tu dva dny a mě to přišlo minimálně jako týden. Je skvělé ho zase obejmout a vdechovat jeho typickou vůni. Cítit jeho ruce kolem mého pasu a slyšet tlukot jeho srdce. Tohle bude má nejoblíbenější melodie navždy.

„Chyběl si mi" šeptnu a stisknu ho ještě pevněji.

„Počky, udusíš mě" zasměje se a já ho pustím.

„Promiň, to jsem nechtěla" sklopím hlavu a zarazím pohled na zem.

„Nic se nestalo zlatíčko" uchechtne se, vezme mi hlavu do dlaní a lehce otře své rty o mé.

„Miluji tě" podívá se mi do očí a usměje se.

Pokusím se zvednout koutky do úsměvu, ale moc se mi to nepodaří. Za posledního půl roku se skoro neusmívám, mám pocit, že už to ani neumím.

Luke si jen jako vždycky povzdychne, proplete naše prsty a rozejde se semnou do obýváku.

„Hele kdo se nám vrátil" zvedne se z gauče Mikey a obejme Luka. To samé udělá i Ash. Když se od Luka odtáhne, podívá se na mě. Jen těžce polknu a kývnu hlavou na dík, že nic neřekl.

„Co se děje?" doběhne nemotorně Cal do místnosti, a když se pokusí zastavit, uklouzne mu to a tak tak udrží rovnováhu. Při pohledu na něj mi koutky cuknou lehce do vrchu, ale do úsměvu to má hodně daleko. Calum to ale zaregistroval a na tváři se mu objevil ten jeho dětský úsměv. Potom přesunul pohled na Luka.

„Aha.. Ahoj Luku" řekl né příliš nadšeně a posadil se na sedačku.

„Čau Cale" kývnul hlavou Luke a obejmul mě majetnicky zezadu.

Nepochopím, co ti dva proti sobě mají. Když jsem sem přišla byli to nerozluční kamarádi a teď mají problém se pozdravit.

„Tak co budeme dělat?" zvednu tázavě obočí a přejedu pohledem po klucích.

„Dáme film?" ozve se Mikey a ostatní jen souhlasně pokývou hlavou.

„Okay, vy něco vyberte a my s Lukem připravíme nějaké občerstvení" vlepím mu pusu na líčko a táhnu ho do kuchyně.

Luke se opře ležérně o linku a já začnu vše chystat, jako vždy. Do misky nakrájím ovoce, pro sebe a pro kluky udělám popcorn a do misky nasypu brambůrky.

„Lukey vzal by si aspoň colu a skleničky, prosím?"

„Pro tebe cokoliv" věnuje mi jeden ze svých zářivých úsměvů a z lednice vytáhne colu a rum. Zamračím se na něj a on se jen uchechtne.

„Nebuď tak upjatá Sophie"

„Já nejsem upjatá" řeknu uraženě a odejdu do obýváku se vším tím jídlem. Ne, vážně nejsem upjatá, jen má na alkohol špatné vzpomínky.

„Tak co jste vybrali?" ozve se za mnou Lukův hlas.

„21 jump street" odpoví všichni jednohlasně a já jen zavrtím hlavou. Aspoň, že ne Želvy Ninja.

Sednu si na sedačku vedle Mikeyho a vedle mě se posadí Luke. Zůstanu stále dělat uraženou, ale jeho to zřejmě nezajímá, obejme mě kolem ramen a přitáhne blíž k sobě.

Když film skončí jídlo už je snězené a cola vypitá.

„Teď je čas na ten rum" prohlásí Luke a popadne láhev ze stolu.

Kluci se ze sedačky přemístí na zem, kde se posadí do kolečka, a doprostřed položí flašku. Luke se na mě podívá a pak ukáže na místo vedle sebe. Rozhodnu se ho trošku potrápit a posadím se mezi Ashe a Mika.

Na čele se mu objeví vráska a v očích smutek. Jeho mínus neměl o mně říkat, že jsem upjatá.

„Kay, takže kdo nesplní úkol, pije" oznámí Ash a roztočí láhev.

„Jak se jmenovala holka, se kterou si přišel o panenství?" zeptá se Mike Luka jako bych tu vůbec nebyla.

„Grace" odpoví Luke bez zájmu a roztočí flašku.

Vyděšeně se podívám na Ashe, který mi zadává úkol.

„Polib Caluma"

Tak první kapitola je na světě, doufám, že se vám příběh bude líbit. Začátky možná nebudou nejzáživnější, ale napsat je musím :) 

PS: Na obrázku Sophie

Your Sab


She's a good girl [FF Luke Hemmings Cz]Kde žijí příběhy. Začni objevovat