She's a good girl [FF Luke Hemmings Cz]

5. Dead girlfriend

Pomalu jsem slezla z okenního parapetu a po tmě přešla svůj pokoj.
Kachličky, kterými byly obložené schody z patra do přízemí, mě příjemně chladili na bosých chodidlech, jenž měly namířeno do kuchyně.

Pomalu jsem otevřela lednici a na chvíli mě oslnilo světlo vyzařující zevnitř. Párkrát jsem zamrkala a pak se natáhla pro krabici mléka. Bílou tekutinou jsem naplnila skleničku a krabici vrátila zpátky do chladničky.

„Nespavost je svině, co?" promluvil někdo za mými zády a já leknutím nadskočila až se hladina mléka ve sklenici nadzvedla, naštěstí však nepřesáhla její okraj.

„Vyděsil si mě, Mikey" šeptnu a otočím se čelem k němu. Překvapilo mě jak blízko u mě stál, a tak jsem trošku nemotorně klopýtla vzad.

„Promiň, to jsem nechtěl" poškrábe se na zátylku a na tváři se mu vytvoří nevinný úsměv.

Místo odpovědi jsem mu jen oplatila úsměv a upila ze své sklenice.

„Nechápu, jak můžeš pít studené mlíko" prohodil během toho, co pokládal svůj hrnek s rovným obsahem jako v mé sklenici do mikrovlnky.

„A já zas nepochopím jak ty můžeš pít teplé" pokrčila jsem ramena a zadívala se ven z okna.

„Jdeme na houpačku?" zeptal se a rukama objímal hrníček s teplým mlékem.

Odtrhla jsem pohled od nepokojné hladiny bazénu a znovu jsem se na něj usmála.
Ten kluk přesně věděl co potřebuji.
Pochopil, že slovní odpovědi se ode mne nedočká a vydal se směrem na zahradu.
Posadili jsme se na houpací lavičku a chvíli tam jen tak v tichosti poposedávali a vstřebávali noční atmosféru kolem nás.
Na nebi nesvítila jediná hvězda, a to neznamenalo nic jiného, než že nad námi visí tmavé mraky, z nichž se kdykoliv můžou spustit provazce vody.

„Opět ten samý důvod?" otázala jsem se Michaela, který koukal někam před sebe.

„Bohužel" vydechl tiše.

„Měl by si na ni zapomenout.." promluvím a položím mu dlaň na tu jeho, „přenést se přes to a najít si někoho jiného."

Po mých slovech se jeho pohled stočil ke mně. Bylo v něm tolik emocích. Negaticních emocích.

„Jak se mám, kurva, přenést přes to, že mi umřela těhotná přítelkyně" řekl zlomeným hlasem a po tváři se mu skutálela slza.

Nedokáži se dívat na to jak brečí, a tak jen sklopím oči a zamyslím se nad jeho slovy. Těhotná. Nevěděla jsem, že mu to Elen někdy řekla. Často opakovala, jak se to Mikey nesmí nikdy dozvědět, že by mu to zkazilo kariéru a život. Proto se rozhodla bez rozloučení s ním a ostatními kromě mě odjed pryč do Evropy.
Cesta na letiště se jí stala osudnou. Do protisměru jí vjelo nákladní auto a ona neměla jedinou možnost uhnout. Řidič kamionu do ní ve vysoké rychlosti narazil a ona byla na místě mrtvá. Nebo spíš ony..

„Ona ti to řekla? " prolomila jsem ticho a Mike se na mě otočil.

„Poznal jsem to, víš Sophii, nejsem úplný blbec, jak si ona myslela."

„Elen si to o tobě, ale nemyslela.." zbytek věty už jsem nedořekla, jelikož se zvedl z houpačky a s bolestí v očích promluvil „Už. Nikdy. Neřikej. Její. Jméno."

„Promiň," špitla jsem, vstala a pevně ho obejmula kolem pasu.

„Ty promiň" zabořil hlavu do mého krku a mě jeho fialové vlasy zašimraly na temeni.

**
„Lásko, měla by si vstávat" ozvalo se nade mnou a já pomalu a nechtěně zvedla oční víčka a střetla se s Lukovýma modrýma očima.

„To bylo snazší, než jsem si myslel" zasmál se a políbil mě na nos.

„Dobré ráno" natáhla jsem se k němu a obmotala mu ruce kolem krku. Ty jeho zase obejmuli můj pas a zvedl mě z postele.

„Jdeme šípková Růženko" zavelel a já mu na protest obmotala nohy kolem těla.

Jen si tiše povzdechl a rozešel se společně se mnou pryč z mého pokoje.

„Miluju tě, zlatíčko," šeptla jsem mu do ucha a následně mu lehce skousla lalůček, na což se zachvěl po celém těle.

„Neprovokuj, Sophii!" řekl výhružně, jakoby chtěl naznačit, že toho budu litovat.
Usmála jsem se nad tím a umístila své rty na jeho krk.
Tam jsem ho párkrát políbila, a pak nasála jemnou kůžičku a zanechala na ní fialové znaménko.

Lukovy ústa následně opustil tichý vzdych a rukama mi začal drtit zadek.

„Nechte si to na večer, prosím.." nemusela jsem se ani otáčet, abych poznala, že to řekl Calum.

„Tady se nám někdo špatně vyspal" rýpl si do něj Luke, na což jsem slyšela jen Calovi vzdalující kroky.

„To si nemusel" pověděla jsem odměřeně a nohy které jsem měla doteď obmotané kolem jeho pasu, jsem spustila dolů. Ruky jsem však nadále nechala spojené za jeho krkem a oči upřené do těch jeho.

„Máš pravdu nemusel, ale to bych pak nemohl udělat tohle" prudce mě natlačil na stěnu a dravě se pustil do mých rtů.

„L-Luku" pokusila jsem se vyslovit když mi rukou zajel pod tričko a zmáčkl prso. Při jeho štěstí jsem samozřejmě neměla podprsenku.

„Tentokrát nám to nikdo nepřekazí" zamumlal mezi polibky a tlačil mě směrem do svého pokoje.

„Luku, počkej" řekla jsem rázně, když už jsem ležela na posteli.

„Děje se něco?" tázavě zvedl obočí a přeměřil si mě pohledem.

„Jen že jsou všichni vzhůru a za hodinu máte rozhovor" odpověděla jsem mu trochu smutně a on se jen usmál.

„Tak dneska bez předehry" ušklíbl se a přetáhl si tričko přes hlavu. Za chvíli ležely na zemi i jeho tepláky, které následovalo mé tričko.

Oba jsme zůstali jen ve spodním díle prádla a chvíli na sebe koukali.
Luke se nade mne naklonil a něžně mě políbil, palce zahákl za okraj mých kalhotek a jedním zkušeným pohybem mi je sundal.
Nehodlala jsem zůstat pozadu, a tak jsem rukama zabloudila k keho boxerkám, ve kterých se rýsovala ne malá boule. Po té jsem několikrát přejela rukou a strhla mu poslední kus oděvu dolů.

Nestihla jsem se ani pořádně nadechnou a už jsem měla v sobě celou jeho délku.
Zalapala jsem po dechu a z úst nechala uniknout tichý sten.
Pak se jeho ústa nalepila na má. Dravě nasál můj ret do svých úst a pak ho skousl.
Začala jsem přirážet svou pánví proti jeho. Nehty jsem mu zarývala do kůže na zádech a mezi polibky tiše vzdychala.
Luke nastavil nemilosrdné tempo a za chvíli se mým tělem rozlévalo příjemné teplo.

„Miluji tě, Sophii" vydechl potom co dosáhl orgasmu a celou vahou padl svým tělem na to mé.

„Dáme sprchu a jdeme, ok?" promluvím, když se mi zklidní dech i tep.

„Tak jdeme" zvedl se a pomohl mi vstát.

Tak během cesty směr na Slovenský ráj jsem napsala kapitolu (^.^) a jsem šťastná, neboť jsem myslela, že za celých osm dní nenapíšu ani slovo :D nejhorší bylo ale najít wifi :( Zdravím vás tedy ze Slovenska, mám vás ráda lidi