Zapomenutá: SturnioloTriplets FF

Nicnedělání

*o dva měsíce později*

Celé dva měsíce se vlastně nic moc nedělo. Pravidelně jsem chodila ven s klukama a jsme si teď možná i bližší než před mým odjezdem. Hlavně s Mattem, se kterým jsem dříve měla špatný vztah, teď jsme si hodně blízcí, ale já se mých citů ohledně něj začínám více a více bát. Něco k němu cítím, je to jiné než s Nickem nebo Chrisem. Když se mě jen letmo dotkne, moje břicho naplní milionem motýlků, kteří mi dávají jasně najevo, že jsem v tom až po uši. Jak to ale cítí on? To je pro mě velkou záhadou, občas mám pocit, že mě má určitě taky více než jen rád, třeba pokaždé když u nich spím, je to pořád dokola,  vždy je volné místo kde spát, ale Matt trvá na tom, že budu spát u něj. To by přeci mohlo něco znamenat, ne? Ale na druhou stranu, se ke mně chová jen jako k dobré přítelkyni, kamarádce, ne jako k někomu koho miluje. 

Nevyznám se v něm. Jsem v jeho chování ztracená. Měla bych se ho zeptat jak to cítí, ale vážně si někdo jenom na chviličku pomyslel, že bych to byla schopna udělat? Protože pokud ano, tak tady máte odpověď. Ne, nebyla bych toho schopna. Ani za nic. Nikdy. Prostě jedno velké, obrovské NE.

Dnes mám po nějaké době den jenom pro sebe. Mám v plánu nic nedělat. Jsem docela vyčerpaná z pár posledních dní, a odpočinek by mi prospěl. Hlavně bych se potřebovala opět dobře vyspat, a přes den je to pro mě nejjednodušší, noční můry se totiž většinou vůbec neobjeví. Když spím s Mattem, tak se snažím nespat, aby si nezačal myslet, že to tehdy nebyla jenom výjimečná situace, což samozřejmě nebyla, ale já mu to řekla a on si to musí myslet. Nechci, aby na to kdokoli přišel.

Jak jsem řekla, tak jsem také udělala, vlastně spíš neudělala. To je totiž přesně to co jsem dnes dělala. Nic. Většinu dne jsem spala, a když už jsem nespala, tak jsem se dívala na tiktok nebo instagram. Četla jsem si knížku, už jsem zapomněla, jak mě to dříve bavilo a lituju, že jsem s tím přestala. Donutí vás to přestat myslet na realitu, ve které žijete. Je to vlastně moje forma terapie.

Zítra jdu opět ven s kluky, nejspíš nebudeme dělat nic zvláštního, ale zase u nich budu přespávat, alespoň to tak máme v plánu. To znamená, že se zase celou noc budu bát jen zavřít na chviličku oči, protože bych mohla usnout.

Během toho co jsem nad tímhle vším přemýšlela, tak jsem znovu usnula. Probudila jsem se až někdy v noci, a tak jsem šla spát znovu. Jenomže se to bohužel neobešlo bez zlého snu, takže jsem pouze prožila další bezesnou noc. Dneska mi to ale tolik nevadilo vzhledem k tomu, že jsem toho hodně naspala přes den. 

Budík mi zazvonil v osm ráno, já už jsem ale byla dávno vzhůru, tak jsem ho jenom vypla, a celá rozlámaná vstala z mojí vyhřáté pohodlné postele vstříc novému dni.