Zmatená (Bowtea ff ve světě Percyho Jacksona)

Vypařím se z hodiny matematiky-1

Nepatří mi žádné postavy ze světa pjo !! + se omlouvám za velké chyby v pravopisu a gramatice 

Kira pov

Jako každé normální ráno jsem vstala , převlékla jsem se do šedého trička s červenými růžemi černých kalhot s řetízkem a černé mikiny .Stoupla jsem si před zrcadlo a podívala se na sebe .

"Ughrr vypadám jak mrtvola" zastěžuju si když se podívám na svoji bledou kůži a vychrtlé kostnaté tělo.

(Doslova já. Dneska kolem mě šla Matka s asi 9 letým dítětem .Dítě zatahalo matku za rukáv ukázalo na mě a řeklo že vypadám jako upír .xd. jen kvůli tomu že jsem kostík s bledou pletí.)

Dneska mám jít na novou školu a tak bych asi měla udělat dobrý dojem ,ale vykopli mě už z tolika škol že jsem to přestala počítat a na téhle škole stejnak vydržím tak 4 měsíce  a to už si hodně věřím .

vyhodím si na záda školní tašku a vydávám se z mého pokoje přez kuchyni do chodby kde se obouvám a jdu směrem škola.

_-skip škola (protože jsem líná)-_

usadila jsem se klasicky v poslední lavici , nikdo si mě nevšímal teda nikdo kromě menšího kluka v černém který se na mě párkrát otočil.

Začal první hodina Matematika jak já ji nesnáším a učitelka asi zapoměla že tu jsem na což si nestěžuju .Asi v polovině hodiny mi na lavici přistál zmuchlaný papír , měla jsem chuť ho hodit zpátky po tom klukovy co se na mě otáčel ale raději jsem ho otevřela.

Požádej učitelku jestli nemůžeš jít na záchod  a počkej na mě u dveří z venku třídy je to důležité.

Proč ? proč bych tam měla chodit ? No matika je nuda  a kdyby se mi snažil ublížit ublížila bych mu já , hold 7 let Juda a karate se sebeobranou se hodí .

"Paní učitelko ? mohla bych na záchod?"zeptám se s naprostým nezájmem nad její odpovědí

"Ano " řekla a otočila se zpět k tabuli s nějakými divnými rovnicemi.

Vyšla jsem ze dveří a opřela se o studenou zeď a čekala jsem .

"Ahoj " ozvalo se z leva ode mě "No Ahoj, vysvětli mi proč jsi mě tu chtěl a to urychleně nemám nerva na takovíhle sra*ky."

"Pojď za mnou , jde ti o život musíme se dostat do tábora co nejdřív"řekl s nezájmem

"no tak to prr , Jakýho tábora? proč mi jde o život??!"vyštěkla jsem agresivněji než jsem chtěla

"Hele , nemůžu ti to teď říct víc by tě to ohrozilo , budeš mi muset věřit pokud se tedy nechceš nechat zabít"odpověděl a rozešel se 

"Tábor je bezpečné místo pro lidi jako ty"Dodal

"Myslíš problémový děčka s poruchama , jáj tak to slýchám pořád a stejnak mě ode všad vyhodili do půl roku "řekla jsem a následovala ho .

proklouzli jsme kolem vrátnice a vyšli před školu stál tam velice tmavé auto , nasedli jsme dozadu , na řidiče nebylo vidět a né že né nějáký lehký strach jsem měla ,ale co už no stejnak mě ze školy hned vykopnou a myslím si že kdyby mě unesli tak mě do hodiny vrátí protože dokážu být velice otravná .

"už tam budeme "řekl a otočil se zpět k něčemu co připomínalo hrací sošku z nějaké hry ,kterou žmoulal v rukou.

--time skip v táboře) protože jsem líná 2.0)--

Vystoupily jsme u cedule s nápisem --prodej jahod--"Jako fakt ?  táhl jsi mě na farmu??"

"Ne počkej chvíly "řekl a vydal se z kopce dolů kolem obrovské Borovice 

"Jak se vlastně jmenuješ ?" zeptala jsem se po cestě 

"Nico, Nico di Angelo"odpověděl stroze 

"A ty ?" 

"Já jsem Kira Blanc" (nějaký random fracouzský příjmení co jsem našla na googlu P.a.)

"Oh , jsi z francouzska?"

"Ano ale v mích 9 jsme se odstěhovali sem , ale stejnak umím plyně francouzsky" 

Došli jsme pod kopec , hned se k nám rozběhl Blonďatý opálený kluk asi mého a Nicova věku.

________________________________________________________________________________

!!!Přečíst!!!!

Tak co ? pocity? myslim že na první kapitolu dobrý .

Každopádně komentáže a hlasy nevyšli z módy a tak se nebojte mi cokoliv okomentovat opravit mě nebo mi jen napsat jak jste se dne měli.

- s láskou Kira<3