Zase a znova omdlívám-12

36 5 0
                                    

Kira pov 

Will mi dal napít nektaru a Magnus se mě snažil vyléčit nějakými svými schopnostmi.Měla jsem pořád hlavu na Patrikově klíně a upřímě mi to ani nevadilo .Po nektaru je mi trochu lépe ale pořád mi připadá že zachvilku odpadnu.

"Vydrž chvilku, rozděláme tábor tamhle v lesíku "ukázal na cestu 

"J-já, nevím c-co se děje "vykoktala jsem odpověď

Po asi 20 úporných minutách bylo vše připraveno a Patrik mě přenesl do spacáku.

"Já- Beru si hlídku po Patrikovy tak mě pak vzbuďte" a Pak všechno zčernalo.

Byla to bezesná noc což jsem velice ocenila protože moje sny jsou buďto absolutní blbosti a nebo neskutečně realistické noční můry a spánkové paralízy .

(tady menší otázka pro vás: Měli jste někdy spánkovou paralízu? popřípadě jak u vás probíhala. moje odpověď : měla jsem už 2 a doufám že jich víc nebude)


Ráno jsem se vzbudila .Proč mě Patrik nevzbudil? Sedla jsem si a můj pohled zabloudil ke skomírajícímu ohni u kterého seděl Magnus ,Nico a Will.Pomalu jsem se postavila na nohy a byla jsem opravdu překvapená ,bylo mi o hodně lépe vlastně mi bylo normálně.

"oh už jsi vzhůru?"Zeptal se Patrik když jsem si k němu sedla.

"Proč jsi mě nevzbudil?" zeptala jsem se 

"Sakra Kir , včera jsi odpadla hned jak jsem tě položil, ani sis doufám nemyslela že bych tě vzbudil!"

"Dobře v tom případě si ale beru tvojí hlídku dneska večer "

"Deal"

"Už víme co potřebujeme najít" ozval se Will když tahal Nicaa na nohy.

"Potřebujeme kentauří krev která je normálně jedovatá ale pokud ji smícháme z prachem z mantichory mělo by ti to pomoct" dodal

"No takže kam se pro to máme vydat , vymáčkni se Wille" zažertoval Nico a šťouchl Willa do žeber.

"No nedaleko by podle Magnuse měla být jeskyně jednoho z prastarých léčitelů no ten problém je že polobohy nemusí "

"Jáj takžě mu to zkusíme ukrázt? " zeptal se Patrik žertovně a balil si svoje málo do batohu.

"No to jsem právě teď chtěl říct" řekl Magnus 

"Jako fakt? já to myslel ze srandy?!"

"No nic měli bychom vyrazit než mi sestra znovu omdlí" zachechtal se Nico

______________________________________________________________________________

Takže řeknu to takhle vkradli jsme se do jeskyně Will nabral co jsme potřebovali ,ale cesta ven už tak lehká nebyla ... Nico dostal těžkou ránu do hlavy a odpadl Will ho rychle vzal na záda a tak jsem na boj zustali jen já a Patrik.

"pozor!" zakřičela jsem když se na Patrika vrhl pekelný pes , ten bohužel neměl jak uhnout .

Udělám to ..jo..ne?...sakra jo. Skočila jsem před něj a probodla toho prašivýho psa.

"Musíme se odtud rychle dostat , dlouho to nezvládneme!" Zakřičel Bowtea

"Mám nápad" Doběhla jsem  Patrikem k Willovy  a chytla jsem je za ruce pokud to bylo možno.

Jak to Nico dělá? jen povolá stíny ? co mám dělat? sakra na tohle nemám čas!

A pak lup a černo , myslela jsem na tábor na Jídelní pavilon , jezero , pláž , chatky a hlavní dům.

Když jsme se tam oběvilo ,před očima se mi zatmělo a já se zhroutila .Byla jsem stále při smyslech ale jediné co jsem vnímala byl Patrik .......

________________________________________________________________________________

Po menším creativním bloku jsem tuhle nevydanou kapitolu celou přepsala a tohle vzniklo .

stydím se za to ? Ano ..ale co už .

-Kira

Zmatená (Bowtea ff ve světě Percyho Jacksona)Kde žijí příběhy. Začni objevovat