Btw tohle je 15 kapitola at tak je to nejdál co jsem se kdy v příběhu dostala ,všechny ostatní díla mají jen 14 kapitol a méně . Což je trochu smutné , ale co už.
Po večeři jsem se vydala zpět do chatky do ,které mě předtím přivedl Patrik.Myslím si že jsem se asi víc než týden nesprchovala ani neřevlékla a tak jsem se rozhodla jít před táborákem do koupelny. začala jsem se vyslékat ale po chvíly mě něco zarazilo . Stála jsme před zrcadlem jen v podprsence a kalhotech.Byla jsem bledá jako křída , i když křída je možná málo vystihující.Po těle se mi vynulo minimálně přez 150 malých i velkých jizev .Některé se táhly od břicha ke krku jiné byli jen na bocích jiné zase přecházeli až na ramena .Některé byli staré a některé ještě růžové nebo rudé.Na zádech jsem našla obrovskou jizvu od stehne až na krk .
"To nemůžu být já? nic takového si nepamatuju?!" No shit sherlock že si nic nepamatuješ ..
Po dostatečném průzkumu té katastrofi jsem konečně vlezla do sprchového koutu a pořádně se osprchovala. Ono se to asi nezdá tak zlé ale už jsem smrděla jak zapomenutá mokrá kočka u popelnice takže pocit čistoty byl přenádherný.
Po tom co jsem na sebe hodila černé tílko a šedé roztrhané džíny , protože to bylo jediné oblečení co jsem našla a staré skončilo někde v rohu místnosti na hromádce nevypraného prádla.Ještě jsem čapla mikinu aby se nidko nemusel dívat na moje zjizvená ramena a ruce i když bylo strašlivé vedro i teď večer .
Potom jsem se vydala k táborovému ohni krerý byl vidět už z dálky jelikož mezi mím průzkumem a sprchou uběhly asi 4 hodiny.
Po asi 10 minutách hledání nějaké tváře jsem si přisedla k Patrikovy který seděl někdo vzadu takže ho najít byla fakt bolest.
"Tak co ,jak to zatím jde?"Zeptal se
"No na to že si skoro nic nepamatuju tak je to asi průměr " řekla jsem a snažila se usmál
"Nehraj ten úsměv, poznám to..chápu jak zmatená musíš být ,ale nejsi tady sama budu tu vždy a pomalu tě znovu uvedu do tvého života i když nevím tvou minulost ." řekl a objal mě já mu jen položila hlavu na hruď a obtáhla ruce kolem jeho krku zatím co on mě objímal kolem boků.
Pomalu se mi začali zavírat oči a Patrik to hned poznal.
"Klidně spi ty můj lobotome " usmál se a pak ..pak jsem usa . poslední co jsem uslyšela byla táborová písnička a Apolonovci kteří hrály na nástroje a zpívali...
_450 slov btw :D__________________________________________________________________
No nic -Kira<3
ČTEŠ
Zmatená (Bowtea ff ve světě Percyho Jacksona)
FanfictionKira, dívka která si prozatím žije normální život , až na to že trpí dyslexií a vyhazují ji ze škol.Jednoho dne se však do školy dostane nový žák a v ten den se její život nadosmrti změní.
