Kira pov
Probudila jsem se na ošetřovně , měla jsem na sobě jen croplé černé tílko a černé tepláky.
Vedle mé postele seděl Patrik ,který měl položené čelo na mé posteli a spal.Chudák tu nejspíš byl celou dobu.
"Oh už jsi vzhůru " řekl když se probudil .
"Nebyl jsi tu celou noc že ? Jsi bledej jak stěna a pod očima máš kruhy "řekla jsem
"To jsi ještě neviděla sebe "řekl a usmál se
"Kdy bud moct z ošetřovny?"zeptala jsem a pomalu jsem vstala.
"Will říkal že máš jít na jídlo a pak tě zkontroluje a propustí"odpověděl a podepřel mě pod rameny ,protože jsem neměla dostatek síly jít bez podepření.Takhle mě doprovodil až ke stolu v jídelním pavilonu. Stůl Afrodity se hihňal aa ukazoval si na mě . neměla jsem na to náladu tak jsem to nechala být a nechala jsem si na talíř dát maso s bramborami.
trvalo to asi deset minut než od stolu Afrodity začala Drew řvát sračky jako "Tak co ty hádův spratku , ještě jsi neumřela? tak to přště napravíme."
Vstala jsem od stolu a pomalu ale jistě došla přes její stůl.V pavilonu se začalo ochlazovat a ze stěn se začali plížit stíny které se mi pak vinuli kolem nohou.
"Ještě jednou ,mě urazíš nebo po mě budeš řvát a zesměšňovat mě tak přísahám že ti zlámu končetiny jednu po druhé a zaživa tě stáhnu z kůže ze které udělám rohožku."
Drew a celá jídelna zmlkla stíny se začali rozpouštět a teplota se vrátila do normálu.Sedla jsem si zpátky ke stolu a snažila se vyhýbat ustrašeným nebo zvědavím pohledům.
Ke stolu si najednou přisedl Patrik .
"neměl bys tu sedět "řekla jsem mu s pohledem pořád s pohledem upřeným do talířku.
"Ale já chci a pravidla jsou mi jedno ,takže co mi zabrání" odpověděl
"Akorát si budou myslet že seš divnej protože se se mnou bavíš "
"No a jsme oba dva lobotomové a to že jsi dcera háda na to nemá vliv na to že jsi super člověk a taky jsi byla sakra drsná" řekl a usmál se na mě
"jak sakra dokážeš být tak pozitivní?"
"nevím, každopádně to dojez ať můžeme jít na oštřovnu. nechtěla bys pak jít třeba na pláž? ".."jsi strašně bledá"dodal.
"jo, klidně můžem jít na pláž "řekla jsem a zvedla jsem se málem jsem stratila rovnováhu , Boťa mě naštěstí rychle podepřel a pomohl mi na ošetřovnu.
"Asi tě můžeme propustit ,ale musíš si na sebe dávat pozor a na týden budeš muset omezit boje a tréningy a taky jaké koliv tvoje schopnosti , necheme přece abys nám vybledla. Na to tu máme jiného experta" řekl Will a pohladil Nica po vlasech.
"pojď jdeme na pláž!" řekl nadšeně Patrik
"na pláž jo?" zeptal se Nico a po tváři se mu rozlil úšklebek
"nějakej problém brácho?" zeptala jsem se na oko naštvaně
"ne žádnej " řekl s úsměvem a protočil oči.
"Tak běžte , a dávej na ni pozor Patriku!" zavolal Will když jsme vycházeli ze dveří.
"Nejsem malý dítě umím se hlídat sama !" houkla jsem zpátky.
________________________________________________________________________________
Dneska trochu kratší protože nejsem kreativní xd
-Kira<3
ČTEŠ
Zmatená (Bowtea ff ve světě Percyho Jacksona)
Fiksi PenggemarKira, dívka která si prozatím žije normální život , až na to že trpí dyslexií a vyhazují ji ze škol.Jednoho dne se však do školy dostane nový žák a v ten den se její život nadosmrti změní.