Paper Rose [Devon BostickCZ]

Chapter 10 [WHY?]

Ahojda ^^ Protože jsem úžasná a nikdo to stejně tak jsem přidala tu 'strašně' dlouhou kapitolu :D Snad se bude líbit :) Mám přichystané ty obrázky, ale nemám nervy je momentálně přidávat :DD Ano hlavně že jsem to napsala (ještě ke všemu jenom tak pro sebe :DD)

Doufám že se kapitola bude líbit a doufám (asi marně) v nějaké vote, a ještě lépe v komentář :))

--------------

**Caroline Cartwig**

Ráno se probudím namáčknutá k opěradlu mé pohovky a snažím si vybavit posledních 24 hodin mého života. ''Kruci, co jsem to vyváděla?'' Ptám se sama sebe a zvedám se z pohovky. Chci si dojít pro vodu do kuchyně, ale přede dveřmi o někoho zakopnu. 

''Bože, Maggie! Co se tady válíš jako mrtvola? Musíš do práce''- šťouchnu do ní nohou-'' a já taky tak se zvedej z tý zatraceny podlahy a mazej se seznámit s mojí koupelnou!!'' Maggie, něco zamumlá, ale nerozumím jí, protože má obličej připlácnutý k podlaze. 

V kuchyni si naliji vodu z kohoutku a bloumám ve své mysli. Najednou se mi v hlavě rozsvítí stowattová žárovička. ''Maggie?'' Zavolám na ni a jdu se kouknout jestli ještě není na zemi. Zem je prázdná a jdu se podívat nahoru. 

''Kde sakra...'', zaseknu se v pulce otázky. Maggie má v ruce baseballovou pálku a míří jí přímo na myšku, kterou jsem včera nakrmila sýrem. A zrovna ta si teď chrupe vedle prázdného talířku aniž by věděla o nebezpečím, které před ní stojí v podobě Maggie.

 ''Maggie ne!!'' Zaječím na ni a popadnu pálku, kterou už mířila na myšáka, kterého jsem svým křikem vyděsila a on si teď měří mě a Maggie vyděšeným pohledem. ''Ne! Nesmíš mu ublížit, nepřeji si to,'' řeknu ji už potišeji a ona se na mě podívá nechápavím ale smířeným pohledem. ''Dobře jak chceš, je to tvůj dům, ale nechceš si radši pořídit psa?'' 

Zaměji se a položím pálku do kouta a poplácám Maggie po zádech. ''To víš že jo, jednou, ale teď je tu otázka za milion. Kam zmizela Elis?'' Zeptám se Maggie a přitom ji táhnu do koupelny. Ještě se otočím na myšáka, který se právě vydal schovat hodně daleko od koupelny a baseballové pálky v rohu.

''Em... počkej jestli si vzpomenu co se vůbec včera dělo.'' 

Maggie se za přemýšlí a ja si dám mezitím pastu na zubní kartáček.''

''Jooo už vím. Už se šla nachystat do práce, prý toho má na dnešek hodně.''

Nevěřícně na ni kouknu. ''Jak to víš?'' Maggie se usměje.

''To víš, nejsi jedinej člověk co o mě zakopnul.''

 Zasměje se tomu a já málem vyprsknu zubní pastu na zrcadlo.

''Fakt netuším jak jsem se na tu zem dostala.''

Věř mi, já taky ne.

****

Crrrr, zní mi hlavou a ja otevřu oči. ''Arghr,'' zaskučím a natáhnu ruku abych vypla budík, který hlasitě řinčel na nočním stolku vedle postele. Otočím se a zachumlám se do deky ještě víc a snažím se ještě usnout. 

''Ty jsi fakt dobrá že si nařídíš budík i na víkend,'' zahuhlám do deky.''Do háje zelenýho,'' prudce otevřu oči a vyletím z vyhřáté postele. Už vím proč jsem si nařídila budík. Dnes je 25. Den D.

Rychle se navleču do oblečení na doma a jdu si vyčistit zuby a učesat. Myšák se za mnou táhne a já na něj mrknu. Myšák je teď něco jako můj pejsek. Někdy zaleze a trucuje i půl dne. Jindy zase nepustí zrak z každého mého pohybuje a kamkoli jdu, pronásleduje mě. ,