GoldKid / Milion+ [Rozepsáno]

▪︎4▪︎

Dneska jedeme nakoupit ten nábytek.
K snídani jsem si dala rohlík protože jsem neměla nějak hlad a čaj. Jelikož jsem byla pořád v pyžamu a za chvíli máme vyrážet tak jsem se šla prevliknout.
Takže update už jsme v autě a jedeme pro ten nábytek.
Každý by si řekl že jsem holka a že mě bude nakupování bavit ale opak je pravdou.

Po nekonečným vybírání jedeme zpátky domů. Hele vím že tím všechny už otravuju ale je to fakt divný říkat domů.

Dojeli jsme domů a převlíkli si něco pohodlnější na doma. No a teď začne ta zajímavá část - skládání nábytku - hah. Rozhodla jsme se složit sama menší skříňku. Abych řekla pravdu nečekala jsem že mi to půjde.

Po asi 2 hodinách máme hotovo. Šlo to docela rychle ale řekla bych že by jsem to dělali mnohem dyl kdyby nepřišel na pomoc Kuba.
A jelikož je hotovo je nářadí si pokoj dodělat a to tak že si vybalim věci a ozdobit si ho.

Naskládala jsem oblečení do skříně a tak. Nad postel jsem si dala led pásky a na zeď nad postel jsem zacalala lepit fotky. Byly tam fotky s mamkou, s kamaradama a tak. Ještě tam mám dost místa abych mohla postupně lepit další fotky. Málem jsem se rozbrecela nad fotkami s mamkou ale nějak jsem to zvládla.

Už mám dozdobenej celej pokoj a docela mi vyhladlo protože jsem za celej den měla jenom ten rohlík a tak jsem se vydala do kuchyně si ukuchtit nějaký těstoviny. Když jsem se koukla do lednice a zděsila jsem se protože tam nic nebylo. Nebo takhle bylo tam něco ale z toho něčeho bych nic neuvarila. A jelikož jsem měla hlad tak jsem se rozhodla někoho vyslat protože já nikam nechci.
Povedlo se mi vyslat Jakuba protože táta byl línej jít. Už asi vím po kom to mám.

Když přišel Kuba s taškou hned jsem se k němu vrhla a šla vyndavat věci. Když jsem to dondala tak jsme šla vařit.
Konečně jsem dovařila svůj výtvor a musím říct že to je dobrý ale jakože fakt.

Jelikož jsem se fakt nudila a vlastně teď budu bydlet v Pardubicích asi dlouho tak jsem se rozhodla se jít projít. Prošlo mi to což se trochu divím ale tak nestezuju si.
Procházela jsem se různě a litoval jsem že jsem si nevzala skate.
Zašla jsem di random vecerky pro monstra a šla si sednout na lavičku. Po chvilce co jsem tam seděla přisedlé si ke mně někdo. Nijak jsem člověku nevenovala pozornost a dal pila monstra. Když na mě netnamy promluvil.
(V- Vaness, M- Martin / neznámý človek)
M: Ahoj
V: Ahoj ?
Řekla jsem s otázkou v hlase
M: Jak se jmenuješ?
V: proč bych ti to měla říkat?
M: Já jsem Martin
Řekl a jakoby neslyšel moji otázku
V: Já Vaness
M: těší mě
V: mě asi taky ?
M: Hmm no nic co tady vlastně děláš tak sama?
V: nudila jsem se a tak jsem šla ven
Odpověděla jsem a stále se na kluka nepodivala. Teď už mi to ale nedalo a podívala jsem se na něj. Měl krásný modrý oči a do obličeje mu padalo pár spinave blond vlasů. Bylo mu nejspíš tak 14-15.
Docela jsme se zakecali a já zjistila že je to fajn člověk.
Jak jsme si povídali vůbec jsem nepozorovaně čas a ani si nevšimla že mi volal táta. Po chvilce jsem si toho všimla a s tichým "promiň volá mi tata" jsem se zvedla z lavička a vytáčela číslo.
(V-Vaness, D-Nik Tendo/Dominik/tata)
D: No konečně jsi mi to vzala bál jsem se
V: noo promiň
D: No v pohodě ale už buď do půl hodiny doma
V: ok tak čau
D: Čau

Dovolala jsem a šla za Martinem. Rozloučili jsme se a vyměnili si instagrami a potom jsme šli každý svou cestou. Když jsem dorazila domů viděla jsem Kubu jak sedo-lezi u televize a tátu jak se snaží mu něco vysvětlit. Pozdravila jsem je a šla do pokoje. V pokoji jsem napsala Martinovi že jsem dorazila a pak jsme si ještě psali.

▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎

Ahojkyy tak další kapitola je po delší době venku. Jsem moc ráda že čtete a že vás můj příběh baví.  Dekuju a papaaa

Ig: red.rap.098