ROMERO

4

Cassandra

,, Myslíš že se líbím tomu vyššímu?" Nicol se usměje a já taky,, možná ano, ale nezdají se mi moc" jen mávneme rukou a tancujeme dál. Po dlouhé době jsem si s kamarádkou zašla se pobavit a určitě nestrávím celou noc tím, že budu řešit nějaké chlápky které ani neznám.

,,Cassandro!" otočím se a přiběhne zamnou Maria dcera naší hospodyně. Sice máma je stará škola a vše si dělá sama ale maminka Marie jí někdy pomáhá.
,, Zašla jsem si po práci na drink a koho tady nepotkám" obejmu ji a míříme spolu k baru.
,, Poprosím třikrát tequilu" řeknu a barman začne nalévat.
,, Jak to jde v práci všechno dobrý?"jen se usměje a jde vidět její únava,, snažím se ale mluv o sobě, slyšela jsem že se budeš vdávat" protočila jsem oči a kopla celého panáka,, ano" prohrábnu si nervózně vlasy a olíznu suché rty,, nemůžu si má těm fakt zvyknout" obejme mě a kývne na souhlas,, musí to být děsivé" ani tak děsivé jako nepředstavitelné.

,, Hej Cassie! Ten borec na mě furt civí" tohle mi ještě chybělo.. otočila jsem se a šla k němu. Moji kamarádku nebude očumovat jako kus masa.

On i jeho kamarád na mě zírali jako na svatý obrázek a já si sedla naproti nim.

,, Hele vidím že se ti líbí moje kamarádka ale ona je z toho nesvá, takže prosím tě nech toho. Nemá zájem a ani mít nebude" jeho kamarád se začne smát.
,, Tak toto je v prdeli amigo" se smíchem ho bouchne po ramenu, ale on na mě jen civí.
,, Tvoje kamarádka mi jen někoho přiměla a určitě nemám v plánu se družit" odpoví a uhne pohledem.
,, To jako není dostatečně hezká? Nebo jsi snad zadaný a proto očumuješ holky v baru?"hubu mám sice prořízlou ale po pár panácích ještě víc.
,,Nejsi nějaká drzá? A proč chodíš do baru? Snad hledat muže?" teď jsem na něj civěla já a jeho kamarád pro změnu úplně mlčel a jen koukal.

,,I kdyby tak co? Jsi snad můj otec že mi kladeš takové otázky" znovu jsem si z nervozity olízla rty a on se chytl za čelo,, nebudu se tu s tebou dohadovat ale dávej si pozor" teď to začalo být zvláštní, proč bych si já měla dávat pozor?

Jen jsem odešla a nechala to tak. A taky že za chvíli odešli pryč..

..

,, Vstávej! Nebudeš si vyspávat do oběda zatím co já jsem už od sedmi hodin vzhůru" můj sen o krásné dovolené u moře a krásném muži s tělem boha vyruší můj otravný bratr.,, Proč mě budíš?" zvednu se z postele a on sklopí zrak dolů, a už teď jsem poznala že se něco děje.

,,Bude porada co se tyče tvé svatby Cassie, a chtěl jsem ti to říct než to všechno vypukne" cítila jsem sucho v ústech a návaly horka. To vážně už tak brzo? Řekli mi to před nedávnem a už teď se to začne chystat?
,, Promiň ale musí se to zařídit" pohladí mě po ramenu a odejde. Věděla jsem vždycky že ten den přijde ale doufala jsem že ne teď..

A tak jsem se rychle oblékla a upravila a vyrazila k tátovi do pracovny kde jsme se celá rodina sešli.

Usedli jsme k velkému dřevěnému stolu a máma byla z nás snad nejvíc nervózní. Klepala nohou a já ji pohladila ruku, před ní musím být silná.

,, Vezmeš si syna velmi uznávaného Andrése Romera. Všichni víme kdo to je, takže nemusím vysvětlovat nepotřebné, ale dceruško moje, je to pro tebe dobrá partie" ano samozřejmě že šperky a látka k sobě půjdou hezky.

Za celou dobu jsem nepromluvila ani slovo, což je dost vyděsilo ale co mám říkat? Ztěžovat si? A jak mi to pomůže když nemám žádné slovo, nijak.

Zajímají mě jen dvě věci. Jak vypadá a kolik mu je let, protože se bojím že to bude nějaký frajírek ve středním věku.

A tak jsem začala Googlit a našla pár fotek. Uff.. tak starý není ale vypadá starší o několik let ale ta tvář.. strašně povědomá!