Knihomolky vetřelec {Ch.L}

29.

Anette

Nemůžu tomu uvěřit. Jemu přeskočilo. A ještě mě povalí uprostřed kopce. Po jeho slovech mi došlo že to vůbec není za mnou jen jsem se o to snažila.
Odjel a nechal mě tu. Samotnou v myšlenkách. Sleduju jak se mi vzdaluje. Mám divný pocit všude po těle, bolí mi hlava z toho přívalu myšlenek.

„Anette!" Slyším Katku. A p chvíli později už je u mě a zvedá mě na nohy. Spolu pak sjedeme dolů. Připadám si jako mimo svět. Ostatním jsme nechaly zprávu že jdeme zpět na hotel. Oni zůstali ještě na svahu ale to je jedno. Na pokoji jsme ze sebe shodily lyžařské oblečení daly si horkou sprchu. Ale teď mě čeká výslech.
„Tak povídej " podá mi horký čaj a sedne si vedle mě.
„Potkala jsem Charlese"
„No nekecej! To si děláš srandu " začala se smát až málem svůj čaj vylila.
„Kat. " kouknu na ní. A napiju se ze svého šálku.
„No jo promiň poslouchám... " sama upije ze svého čaje.
„Srazila jsem ho u lanovky a když jsem mu šla pomoct sundal si brýle a ty jeho oči bych poznala všude. Jenže tím že i já si dala své brýle na přilbu tak mě taky poznal. Odjela jsem mu ale on mě dohnal a svalil mě na zem, jak jsi mě našla. Nechala jsem ho to teda vysvětlit" řeknu ale skočí mi do řeči
„To mi chceš říct že si ho to tehdy nenechala vysvětlit?"
„A co by mi řekl nového? Říkal by ty výmluvy že to nebylo tak jak to vypadalo a podobně"
„Anette! Tobě nedošlo že za tebou jel z Ameriky až do Anglie aby ti to řekl a snažil se to vysvětlit z očí do očí? Jiný by se na tebe vykašlal a poslal ti textovou zprávu." Odložila čaj a šla k mini baru odkud vytáhla alkohol.
„Kat víš jak je to drahý! A navíc byl v Mexiku"
„To je mi jedno no tak z Mexika"
„Dělej jak myslíš ale takovýho chlapa už nikdy nenajdeš "
„Že to říká ta pravá"
„Cože?"
„Ty nevidíš jak se na tebe Daniel kouká?"
Sklopí pohled na zem.
„Je vidět že to je vzájemné!"
„Tak jestli ty vyřešíš Charlese tak já půjdu za Danem"
„Ne ne ne ty až si vyřešíš Dana tak já půjdu za Charlesem "
Začaly jsme se smát.
„Tak spolu?"
„Spolu "
Obě vezmeme telefony a napíšeme.

Me: mohla bych s tebou mluvit?

Charles: jasně. Přijedu pro tebe jen kde bydlíte?

Me: Roi

Charles: za půl hodiny tam budu...

S Kat jsme si navzájem vyměnily telefony. Daniel přijde za hodinu sem.
„Za půl hodiny tak to máme co dělat "
„Ty se nemaluj sama víš že to neumím já ti vyberu něco na sebe" začne do mě strkat. Upravila jsem se tedy, hlavně zakryla kruhy pod očima. Na posteli už na mě čekal outfit. Černé skinny tílko a přes to delší košile. Zná mě a můj styl. Obléknu se, pročešu vlasy. Vezmu boty kabelku. Ve dveřích se otočím a jdu zpět, vyndám si čočky a vezmu si brýle. Bundu a můžu jít. Rozloučím se s Katkou, navzájem si popřejeme štěstí a já jdu. Na chodbě si všimnu Daniel jak chodí sem a tam a něco si říká pod vousy.
„Dane jdi už" řeknu a sama jdu k výtahu.
Sice vůbec nevím jak to dopadne ale chci se rozhodnout srdcem.