Knihomolky vetřelec {Ch.L}

37.

Charles

Jo jo jo jo jo! Vidím to na dobré cestě.
Následující den jsme šli ven. Potkali jsme několik fanoušků takže proběhlo menší focení. Takže očekávám nový článek v novinách.
Ale přijdu si jako obyčejný kluk. Můžu jít venku se svojí přítelkyní za ruku bez toho aniž bych měl za zadkem nějakého fotografa. Celou naší procházku doprovází zajímavá debata co by kdyby. Různé situace, sny, budoucnost.
Nakonec jsme procházku zakončili u mamky na oběd. Dobrých pět minut mačkala Nett v objetí. A pak nám promlouvala do duše ať jí tohle neděláme pořád. Bavilo mě jak Nett vnucovala další porci navíc a ta se snažila jí vysvětlit že je přejezená. To je snad poprvé co vidím nějakou mojí známost rozumět si tak moc s mamkou. Zajímalo by mě co by mi na ní řekl táta. Myslím si že by byl šťastný protože jsem já. A s Anette doopravdy jsem. Když si Nett odskočila přicucla se na mě mamka a podstrčila mi malou krabičku.
„Mami tohle je tvůj snubák "
„Vem si ho. Jsi po tátovi náleží tobě aby spojil další šťastný pár"
„Neměl by ho dostat Lorenzo?"
„To neřeš"
„Tvoji bratři se ožení a ty budeš vítat na svět nový život" řekne ale to už se vrací Nett. Schovám krabičku do kapsy. Rozloučíme se s mamkou a my se procházkou vrátíme zpět domů. Měl jsem menší telefonování se sponzory a bla bla. Nett jsem našel na gauči, rozvalenou mezi papíry, propiskami a zvýrazňovači. Chvíli jsem jí jen z povzdálí sledoval. Kdo by řekl že holka s hala bala drdolem, tričkem a pod dekou na mě udělá takový dojem. Asi to bude tím jak kouše tu propisku. Přišel jsem k ní.
„S čím se tu trápíš?"
„Příprava na zkoušku" prohodí. To by mi asi nedošlo. Z klína jsem jí dal na stranu papíry, popisovače, z ruky jí vzal i propisku. Stáhl z ní deku a jí si vzal do náruče.
„Char... Já to potřebuju dodělat "
„Ne potřebuješ se uvolnit" postavím jí na nohy až v koupelně. Napustím nám vanu s pěnou a se všemi těmi věcmi do vany.
„Už vím jak se cítí ty okurky ve sklenici"
„Fakt? A my jsme tu snad namačkány a nebo naložený v octě?" Zasměje. Přesunu se k ní. Sedl jsem si za ní a užíval si přítomnost jejího těla.
„Charlesi"
„No?"
„Přestaň"
„Nebo co?"
Vytrhla se mi z náruče otočila se ke mně čelem a bez čehokoliv na mě dosedla. Oba jsme vydechli. Rukama jsem chytl její zadeček, který jsem různě mačkal. Rty jsem jí laskal hruď a její prsa. Nett měla prsty zabořené v mých vlasech a různě za ně tahala.
…
Pokračovali jsme dál až do noci dokud někdo ze spoda do nás nezačal bouchat asi koštětem do stropu. To jsme oba vybuchli smíchem. A usnuli v objetí.