Knihomolky vetřelec {Ch.L}

33.

Charles

Z postele nás vyhnalo až třetí bušení na dveře že už se musíme jít balit a jedeme domů.
Anette mi pomohla s balením.
„Jsem zvědavý kolik triček mi bude chybět " zasměju se a beru si od ní zavazadlo.
„Uvidíš" zasměje se.
„Budeme v kontaktu že?" Přitáhnu si jí k sobě blíž.
„Charlesi chováš se jak puberťačka" zasmějí se za mnou kluci.
„To bude záležet na tobě " proč je tak tajemná?
Přijel jí taxík. Naposledy jí obejmu a vtisknu jí pusu do vlasů. Ona si mě za bundu přitáhne blíž a políbí mě. Pak se rozloučí se zbytkem a jde ke svému taxíku. Oni se vrací až zítra co tak vím.

Cesta domů byla velmi záživná. Jen co jsem si odemykal dveře od bytu pípla mi zpráva od mamky. Kufr jsem nechal v chodbě a šel se napít. Převlékl jsem se do domácího a šel si vybalit. Všechno jsem to hodil do pračky. Až na jedno tričko. Obyčejné čistě bílé ale na něm jsem měl přilepený lísteček.

912 837 645 zavolej jestli budeš chtít
Anette xxx

Usmál jsem se a letěl k sobě kde vím že jsem na postel pohodil telefon. Skočil jsem po něm a začal vyťukávat číslo.
„Prosím?"

„Anette?"
„Charlesi? To byla rychlost "
„No tak já jsem vždy rychlý" směje se jo zní to divně ale směje se.
„To asi jo a jsi už doma a nebo si se do kufru dobýval hned?"
„Už doma nechceš přijet?"
„Od pondělí mám školu "
„Jsi furt tam na tý?"
„Ne jsem v Londýně"
„A tam by nešlo aby jsi mohla mít něco jako na té minulé "
„Nešlo protože tady chodíme podle toho jak chceme" zasměje se.
„Chybíš mi"

„Ty mě taky ale nechci to uspěchat"
„Já to chápu ale jak se mám snažit když jsme každý jinde?"
„Víš existuje spousta způsobů... třeba to co teď máš v ruce u ucha... pošta, email. Ale jestli ani jedno nemáš tak třeba poštovní holub ale to než by přiletělo tak bych byla v důchodu"
„

A když potřebuju i fyzický kontakt?"
„Hele dáme si měsíc a když se to bude dobře vyvíjet tak přiletím"
„Dobře tedy"
„Kdy že ti začíná práce?"
„Únor" nepamatuji si přesný datum...
„Dobře" odmlčí se.
„Tak sice to nebude měsíc ale já budu mít prodlouženy víkend.... na začátku února"
„To zní dobře takže už jen dva týdny"
„Ano už jen dva týdny tak se snaž já už musím jít na večeři pa"
„Pa" achjo co tu teď budu dělat? Sám mezi čtyřmi zdmi. Že bych si šel zaběhat nebo cokoliv? Asi jo...
......

V noci mě probudí můj telefon. Chodí mi zprávy od Nett. Přijde mi vtipné že doteď jsme si psali převážně jen skrz instagram. A teď skrz číslo.

Principessa: měl bys tu výt!

Principessa: oni mě nalili a utekli

Principessa: nevím kde sem

Me: Anett? Co se děje? Kde jsi?

Principessa: nwvim

Me: zavolej si taxi

Principessa: a co kdyz mne znasilni?

Me: neznasilni musíš se dostat zpět na hotel zítra jedete domů.

Principessa: ale já chci k tobee!

Me: kde jsi?

Principessa: nějaký klub Cool

Me: zavolám ti taxi ty zůstaneš na místě!

Principessa: ano tati jinak by jsi mi dal na zadek...

Me: Anette, myslím to vážně

Principessa: a strčíš mi svého ptáka do zadku?

Me: taxík tam bude za chvíli. Ty dojedeš k hotelu a půjdeš si lehnout.

Principessa: ale já chci s tebou šukat!
Pak mi psala taxikářka že už je na místě a že už jí má a veze na hotel.

Me: jdi spinkat a těším se až si to přečteš střízlivá dobrou Mon chéri

A už neodepsala.... Že bych jí zavolal potom v osm ráno jak je? Uvidím... Ale musím uznat že jak psala o sexu tak bych si to možná i dokázal představit.