Prokletí

U Dvou hadů

Porada skončila a Hermiona si brala ze stolu své poznámky, když k nim přešla Lenka.
"Takže v sedm U Dvou hadů? Hermiono, budeme moc rádi, když se k nám přidáš."
"Jak kdo." Zamumlal Henry a Malfoy protočil očima.
"Ty stejně nepřijdeš, jako každý rok, tak tě to nemusí trápit." Usmála se Lenka a Henry se zamračil.
"Podnik U Dvou hadů? To je nějaká novinka?"
"No už pár let je v Prasinkách, ale... Uvidíš. Bude se ti tam líbit." Ujistil jí Neville, vzal Lenku za ruku a společně spolu odešli. Ona za nimi hleděla s lehkým úsměvem, když se pak otočila na Henryho.
"Vy... Co proti mě máte?" Zavrčela a jmenovaný nadzvedl obočí.
"Mimo toho, že vypadáte úplně neschopně a budete vyučovat předmět, který..."
"Po kterém tady Henry slintá už pár let." Vložil se do toho Malfoy.
"A ty ne, viď?"
"Já jsem naprosto spokojený s Lektvary." Řekl nevzrušeně.
"To bych ti mohl věřit, ale nevěřím. Každopádně se mnou musíš souhlasit, že je nepřístojné, aby tento předmět učila žena a ještě k tomu taková..."
"Taková co?" Nadzvedla obočí a vystrčila bojovně bradu.
"Jste tu pár hodin slečno Grangerová. Myslím si, že vůbec nevíte, jak to zde chodí, nemáte ani představu."
"Jsem tu pár hodin, to je pravda a právě proto si myslím, že mě neznáte natolik, abyste mě mohl soudit. Rozhodnutí ředitelky neovlivním." Pokrčila rameny.
"Víte co? Moc ráda vám dokážu, že se pletete. Přijďte zítra do mé učebny a dáme si cvičný souboj." Henry na ní chvíli hleděl a pak  beze slova odešel. Co proti ní sakra má?
"Já tě znám trochu déle, Grangerová a ačkoliv nerad, musím souhlasit s mým kolegou. A věř tomu, že budu s potěšením sledovat, jak tě mladí Zmijozelové roznesou na kopytech." Ozval se blonďák po její pravé ruce.
"Jsi tak milý."
"A ty tak otravná."
"Tak přijd zítra taky. Klidně se postavím vám oběma najednou a nakopu vám ty vaše gigantická ega. Jste neuskuteční. U tebe mě to nepřekvapuje, vždy jsi byl nesnesitelně nafoukaný, ale támhle ten... Co mu je? Má kuří oka nebo?"
"Ne on je takhle okouzlující od narození."
"Stejně jako ty. Mimochodem gratuluji, Mrzimor je pro tebe jako stvořený." Mrkla na něj a dala se k odchodu.

Kráčela spolu s Nevillem a Lenkou do Prasinek a užívala si přítomnosti jejich kamarádů. Tak dlouho s nikým takhle nemluvila.
"Proč si vlastně odešla z ministerstva?" Zeptal se Neville, když vcházeli do zvláštně vypadající budovy.
"Já neodešla." Odpověděla prostě a následovala je ke stolu, kde už seděl Malfoy a pár dalších mladých členů sboru. Rozhlédla se po docela útulné hospůdce.
"Ne?"
"Vyhodili mě." Celý stůl náhle utichl a pohlédl jejím směrem. Získala si dokonce Malfoyovu pozornost.
"Cože tě?"
"Neville, nedělej z toho vědu." Pokrčila rameny.
"Ale jak to? Co se stalo?"
"Ministrova dcera byla kráva."
"A já byla jediná na celém ministerstvu, která jí to byla schopná říct do očí a hlavně všem ukázat, jak neschopná je."
"A to se tě Harry nebo Ron nezastali?"
"Hele nebudeme to řešit ano." Odpověděla vyhýbavě a její pohled upoutali dva muži, kteří k nim právě mířili.
"To je Zabini a Nott?" Naklonila se k Lence.
"Ano, patří jim to tu."
Hermiona neskrývala překvapení.
"Nazdar lidi, koukám, že máte novou posilu. Ahoj Grangerová."
"Ahoj Notte, Zabini." Odpověděla slušně.
"Máte hezký podnik. Nevěděla jsem, že vy dva jste..."
Neodpověděla, protože všichni kolem ní vyprskli smíchy.
"Co? Ne to ne! My rozhodně nejsme! Já jsem ženatý!" Bránil se Zabini a Hermiona se kousla do rtu.
"Omlouvám se, jen mi to přišlo.."
"Neboj, jeho manželka si to nejdřív myslela taky."
"A kdo je ta šťastná."
"No to mě proklej! Hermiona vševědka Grangerová je novou posilou učitelského týmu?" Ozvalo se náhle vedle nich.
"Tak proto si byl tak tajemný, Neville, tohle je každopádně překvapení."
"No tak to si zaslouží rundu na účet podniku, že miláčku?" Černovlasá dívka se zavěsila do Zabiniho a Grangerová si jí prohlížela.
"Takže Pansy Zabiniová?" Nadzvedla obočí.
"Hodně jsem o tobě slyšela, Grangerová."
"Opravdu?"
"To mě taky zajímá, protože my o ní neslyšeli už minimálně sedm let a to je to naše kamarádka."
"Protože nemáte ty správné zdroje Neville." Mrkla na něj a její manžel, který poslal Notta pro rundu, na ni pohlédl.
"Nikdy ses nezmínila."
"No... Asi mi to nepřišlo důležité." Pokrčila rameny a posadila se vedle Malfoye.
"Tak co učíš, Grangerová?"
"Obranu proti černé magii."
"Opravdu? No to je... Překvapení. To musí Henry McDebil skákat nadšením."
"Skákal. Tak ho tady Grangerová vyzvala na souboj."
"Tebe taky Malfoyi. Podceňujete mě."
"A taky mě vystrnadila z postu ředitele Zmijozelské koleje."
"Ne!"
"Nefňukej Malfoyi, dostal si Mrzimor. Kdo je na tom hůř?"
"Té staré čarodějnici už asi fakt přeskočilo, co?" Zasmál se Zabini a Pansy si Hermionu měřila vševědoucím pohledem. Hermioně to bylo nepříjemné. Jakoby do ní naprosto viděla a znala každé její tajemství.
"Já si to nemyslím." Překvapila je Pansy.
"Ale miláčku, to není nic proti Grangerové, jen... Sama víš, jak jsou neukáznění a drzí."
"Já bych se nebála. Grangerová už nám všem několikrát dokázala, že si ví poradit. Dokonce se vsadím, že Draco bude mít větší problém s Mrzimorem." Uchechtla se a Malfoy zavrtěl hlavou.
"Tak na nový rok." Pozvedl Nevill skleničku.
"Na nové začátky." řekl někdo a Hermiona se smutně pousmála.

Probudil se pozdě ráno s ohromnou bolestí hlavy a nechutnou pachutí v ústech. Včera večer se to vymklo kontrole. Nahmatal hůlku a zatáhl závěsy, aby utlumil světlo, které mu způsobovalo mučení. Otevřel oči a posadil se. Co se to proboha včera dělo? Takhle moc se neopil už hodně dlouho. Možná nikdy.
Vstal a přešel ke své zásobě lektvarů, kdy nahmatal správnou lahvičku a kopl jí do sebe. Během pár chvil pocítil, jak bolest ustupuje.
Pak se rozhlédl po pokoji. Jeho pohled upoutala věc, která se válela na podlaze vedle postele. Rychle přešel po pokoji a zvedl kus oblečení, který mu nepatřil. Čí to sakra byla podprsenka?! A pak ho do nosu udeřila lehká vůně. Vůně, která mu byla povědomá, ale i kdyby se proklel, nedokázal si vybavit, komu ta omamná vůně patřila.