Zajatý princ

Kapitola 19.

Jonael přikývl, ale neřekl ani slovo. Černovlásek to asi vzal jako pokyn k zahájení útoku, protože Jonael zůstal ležet na zemi s přitisknutým Černovláskovým hrotem meče u krku dřív, než útok stihl Jonael postřehnout.

Jonael nevěděl, jak se tvářil, ale jeho otroka to podle úsměvu pobavilo.

Černovlásek stáhl meč z Jonaelova krku a podal mu ruku, aby mohl Jonaela vytáhnout na nohy.

Jonael jeho ruku stiskl a Černovlásek ho vytáhl zpátky na nohy. Jonael věděl, že musí něco říct. ,,Děkuji. Jsem rád, že mě bereš jako kamaráda."

Černovlásek se na Jonaela zmateně podíval, ale potom zavrtěl hlavou. „Můžeš mě vzít s sebou do Atary? Je to můj domov a chtěl bych se tam vrátit."

To byl další Jonaelův šok za tento den. ,,Z Atary?! Takže jsi slyšel o královně. Řekni, budu mít na krku dva syny nebo jednoho? A co samotná královna? Je krásná a hodná?"

Černovlásek si odfrkl. „Krásná je, ale dobré srdce rozhodně nemá. Trochu se bojím, že tě nebude mít ráda, ani co by se za nehet vešlo. Spíš se bojím, že se tě bude chtít co nejrychleji zbavit. Ona i její syn Krenus se umí rychle zbavit lidí, kteří jsou jim nepohodlní. Nemluvě o tom, že spojenectví Atary a Ostrovního království nebude zase tak výhodné, jak si myslíš."Jonael se na něj zamračil. ,,Co tím chceš říct?"

„Tím chci říct, že sňatek s ní není nejlepší nápad."

,,Takže mám zůstat tady? Se svým bratrem, Berdelixem a mezi atentátníky? No, ale na druhou stranu se aspoň uvidím s Ervisem. A je mi jedno, že mě zabije, hlavně když spatřím naposledy člověka, který mě měl rád."

Černovlásek zavrtěl hlavou. ,,Jsi moc bláhový a důvěřivý. Ale tady nezůstaneš."

Jonael vykulil na svého otroka oči. ,,Prosím? Ta poslední věta zněla jako rozkaz."

Černovlásek se na něj podíval zvláštním pohledem a Jonael vytřeštil oči. ,,Cože? Ty se mi opovažuješ rozkazovat?! Mně, princi?!"

,,Přesně tak! Pokud tu zůstaneš, tvůj život bude v ohrožení!"

Jonael nevěděl, co si o tom má myslet. Určitě mám migrénu a tohle se mi jenom zdá, pomyslel si Jonael, protože bolení hlavy míval často, zvlášť ze svého bratra Gaorena. Tohle se mu všechno jenom zdálo.

,,Takže nemám tu zůstávat, nemám se ani oženit s královnou a jet tím pádem do Atary... Zbláznil ses a teď mluvíš nesmysly. Radši trénujeme šermování."

A Jonael napřáhl meč a chtěl zaútočit, jenže Černovláskovi stačilo jenom lehké mávnutí, aby Jonaelův meč přistál v jeho druhé ruce.
,,Pojedeš do Atary, ale nebudeš žít s královnou."

,,A s kým mám být? S tebou? A bydlet v chalupě?!" Jonael už měl takových hloupých řečí po krk. ,,Jestli toto všechno říkáš jenom proto, protože jsem se tě několikrát zastal a bojoval za tebe, stačilo jen poděkovat. Už tak se snažím smířit s tím, že budu mít na krku dva nevlastní syny. A vůbec! Jak ty vůbec o tomto můžeš něco vědět? Jak můžeš vědět něco o princích a královně? Třeba je to hodná ženská a moji synové si na mě třeba po nějaké době zvyknou?"

,,Přece ti nebudu říkat tati!"

Jonael rychle položil Černovláskovi na čelo ruku a doufal, že se Černovláskovi nevrátila teplota.

Černovlásek se na něj zamračil a důrazně jeho ruku odstrčil. „Nemám teplotu, nic mi není a není důvod, abys o mě měl strach. Nemusíš se o mě starat."

Jonael položil ruku dolů. ,,Prosím? Starám se jen o toho, kdo je hodný a kdo mou pomoc potřebuje. Už dávno jsem pochopil, že je ti mé starání se o tebe odporné a o mou společnost nestojíš. Tak prosím! Odejdi! Hlídán jsem já a né ty." Jonael si sundal šátek, který měl obvázaný kolem hlavy, aby nedostal úpal a obvázal jím Černovláskův krk dřív, než Černovlásek stihl zaprotestovat.

,,Ten šátek ti zakryje ten železný obojek a tím pádem tě nikdo jako otroka nezastaví. Strážím u brány budeš ukradený a tito na můj rozkaz budou tvrdit, že tě neviděli."

Jonael vytáhl z kapsy měšec se zlatem. ,,Beru si ho vždycky, abych mohl stráže aspoň na chvíli odehrát a mít zahradu pro sebe." Jonael měšec hodil Černovláskovi, který ho snadno zachytil.

Jonael se na něj naposledy podíval. ,,Na. Odpluj domů. Do Atary. Já tě tu nedržím a ani nepotřebuji. Gaorenovi řeknu, že jsem tě omylem zabil, bude mu to jedno."

A chystal se slzami v očích odejít. Jediný člověk, který s ním byl, ho musí opustit. A za chvilku přijde i o Kerista, který se o něj staral už v dětství.
Jenže Jonaelovu ruku někdo zachytil a s otočením k sobě si ho přitáhl. Černovlásek se mu díval do očí, které ronily slzy. Černovlásek jednou rukou držel Jonaela za zápěstí a druhou mu utřel slzu a zašeptal. ,,Jonaeli," Jonaelovi se nechtělo věřit, že Černovlásek vyslovil jeho jméno, ale mlčel.

Černovlásek ho jednou rukou chytil za pas a druhou mu položil na záda.. ,,Já tě tu nenechám." Jonaelově odpovědi zabránily Černovláskovi rty, které byly hebké a které se dotýkaly těch jeho. Oba se víc k sobě přitiskli a ani po odtrhnutí z milovaného objetí se nepustili. Místo toho se o sebe opřeli.

„A mimochodem, jmenuji se Angar."