Don't wanna be without you

V.

,, Není můj,'' řekl, došel ke mně a objal kolem pasu ,, je náš.''

Otočila jsem se čelem k němu.
,, Nialle, děkuju ti za to, že tu s tebou mohu být,'' šeptala jsem do jeho hrudi.
Po tváři mi skanula slza, která se okamžitě vsákla do Niallovo trička. Trochu se ode mě odtáhl a pohlédl mi do očí.
,, Já děkuju tobě za to, že vůbec jsi,... nechápu, jak jsem tě mohl nechat vrátit se do Česka.''
V jeho modrých očích se zatřpytily slzy.
,, Na to teď nemysli,'' řekla jsem a pohrávala si s lemem jeho trička ,, teď jsme tady, spolu. You & I.''
Usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatila. Je jediným člověkem, který mě vždycky dokáže rozveselit. Jediným člověkem, který tu vždycky pro mě bude a já budu vždycky po jeho boku.
Vrhla jsem se na jeho hruď. Spojil naše rty. Zvedl mě do vzduchu a mé špičky nohou se odlepily od země. Nejen fyzicky, ale i psychicky jsem se cítila nad zemí. Kouzlo jeho polibku mě unášelo nad oblaky.
,, Provedeš mne po našem domě?'' zeptala jsem se, když jsme se kvůli nádechu odtrhli od sebe.
Zamkl auto a podal mi klíče.
,, Prosím,'' řekl, Když mi je předával ,, je to ten největší.''
Vzala jsem je do levé ruky a vyhledala klíč. Otočila jsem jím v zámku a ve dveřích jemně cvaklo. Ruku v ruce jsme vešli dovnitř.
Ocitli jsme se ve vstupní hale, která byla velká asi tak jako můj pokoj. Oukej, proč ne, řekla jsem si a při té myšlence jsem se uchichtla. Skoro přes jednu celou stěnu bylo zrcadlo. Niall si k němu stoupl čelem a mě otočil s sebou.
,, Dohromady nám to sluší, ale ty jsi ten diamant, bez kterého bych teď civěl jenom na odraz nudného Ira,'' poznamenal s úsměvem.
,, To není pravda. Bez toho Ira bych teď koukala na pouhou Češku, která je directionerka.''
,, Kdybych nebyl já, nebo ty, nebyli bychom my.''
V několika vteřinách mně už táhl do další místnosti - konkrétněji řečeno, do obýváku. Otevřela jsem pusu nad tím, co jsem právě spatřila. Bože, to byla tak obrovská místnost!
,, To je největší pokoj v domě,'' poznamenal, jako kdyby věděl, co se mi právě honí hlavou.
Rozhlédla jsem se okolo sebe. Černá kožená sedačka stála uprostřed a naproti ní byla...
,, No nekecej!'' zaječela jsem při pohledu na televizi - teda pokud se tomu tak dalo říkat ,, jak je to proboha velký? To jsi ukradl z kina promítací plátno, nebo co?'' ,, Uhlopříčka 1.98 metru, zlato. Ne, jen se rád koukám na filmy.'' Zase to řekl úplně v pohodě. To je přece normální mít doma obrovskou televizi, ne? Ne. Znova jsem vyprskla smíchy.
,, Teď už jenom řekni, že v kuchyni ti stojí výrobník popcornu,'' napadlo mě a následovala další salva smíchu. Niall se přidal se svým smíchem ála retardovaný lachtan. Komické na tom bylo, že já se smála dost podobně, ba i hůř.
,, Žádnej nemám, ale nápad je to dobrej,...'' řekl, když jsme se oba trochu uklidnili.
,, Kolik myslíš, že tak stojí?'' zeptal se po chvíli a znovu to totálně zabil. Další výbuch smíchu. Už mě to ani nepřekvapuje.
,, Tak asi budem pokračovat, ne?''
Na odpověď jsem kývla. Ještě jsem nebyla zcela klidná. Následovala jsem ho do kuchyně.
,, Jo, tak tady trávím nejvíc času,'' oznámil. Zaraženě jsem na něj pohlédla. Něco mi na tom nehrálo, vždyť to byl Niall.
,, Nejvíc času, teda samozřejmě až po posteli,'' opravil se. Tak, teď už to bylo správně.
,, No, zdá se mi, že už máš u té ledničky vystojený důlek,'' poznamenala jsem, naklonila hlavu na stranu a dělala, že to přeměřuji pohledem. Dneska už po několikáté jsme vyprskli. Nejvtipnější na tom ale bylo asi to, že jsem to řekla zrovna, když Niall pil. Byla jsem celá ulepená od coly. V přízemí pak už byla jenom garáž, podle Nialla ,,malá koupelna'' a záchod.
Pak jsme pokračovali nahoru po schodech. Hned první dveře zleva byly otevřené, a tak jsem do nich nakoukla. Spatřila jsem velkou manželskou postel z tmavého dřeva. Prostěradla, polštáře i peřiny byly v černém. Naproti posteli byla televize, což mě už ani neudivovalo. Vedle postelí noční stolky a podél zdí skříně. Přes jednu stěnu bylo okno. Alespoň ložnice je v tomhle domě normální. Tato místnost však měla privilegium v tom, že u ní byla soukromá koupelna se záchodem.
,, No, a tohle je moje nejoblíbenější místo,'' řekl Niall, pustil mou ruku a skočil na postel. Potom už následoval jen pokoj pro hosty, další koupelna a terasa.
Vskutku mě už nepřekvapovalo, když jsme vyšli ven na zahradu a tam byl bazén. Oba jsme byli tak utahaní, že jsme si lehli do měkkoučké trávy a povídali si o životě.
,, Neuvěřitelně moc pro mě znamenáš,'' řekl Niall po pár minutách mlčení. Přemýšlela jsem, co všechno pro mě znamená on. Doslova celý život. Pohlédl na mě svýma modrýma očima.
,, Ty pro mě taky hodně znamenáš,... ale tvé oči. Jsou pro mě pomalu důležitější než nebe. Mají i krásnější barvu, než obloha. Vzdala bych se čehokoliv, co je pro každého člověka přirozené, jen kdybych věděla, že budu moci být s tebou. Jseš pro mě všechno.''
,, Vždyť ty pro mne taky. Lásko, já tě nechci ztratit,'' zašeptal, uchopil jemně můj obličej a přiblížil ho ke svému.
,, Všechno,'' řekl a konec slova se ztratil v polibku.
,, ,Všechno' se odteďka může stát naším heslem. Jen my budeme vědět, jaký má pravý význam,'' napadlo mě po chvíli. Hazel a Gus v knize Hvězdy nám nepřály taky měli své heslo.
,, Dobře,'' souhlasil a znovu jsme se políbili ,, všechno.''

_________________
Dneska tu máme trochu popisovací díl, ale já se v popisech hrozně vyžívám :D

A co se týče těch vtipů (teda alespoň mně to vtipné připadá), mám prostě jen vtipkovací náladu. Nebojte se, nejsem opilá, zfetovaná, ani zhulená :D

Jinak se ještě omlouvám, že díly vydávám tak nepravidelně, ale nějak jsem to časově nezvládala :) teď už by to však mělo být v pohodě.

Doufám, že se líbí :)