Jeho maličká

5. Minulost

Pozorně ji sleduju, jak do sebe láduje už druhou porci vajíček. Ta její ji očividně nestačila, a tak jsem ji nakonec dal i tu svou. Koneckonců jsem stejně moc hlad neměl, zato ona vypada, že by snědla cokoli. Když konečně dojí, nedá mi to a zeptám se na otázku, která mi v hlavě leží už od včerejška. "Odkud máš tak pomučené to podpaží?" zeptám se ji opatrně. Většina lidí se neotvírá a na tyto otázky zásadně neodpovídá. Jenže mám jednu výhodu. "Jsi moje subinka, nezapomeň na to. A teď mi pěkně řekni, jak si k nim přišla."

Pomalu zvedla oči od talíře a s povzdechem začala vyprávět. "Udělal mi to otec. Byla jsem nechtěné dítě a po celý život jsem za to tvrdě pikala. Moje matka bývala jeho věrná subinka. Jenže jednou si zapomněla vzít prášek a celé se to sesypalo. Když přišli na to, že je těhotná, na potrat už bylo pozdě. Dlouho přemýšleli o adopci, ale nakonec otec svolil, že si mě nechají," na chvíli se odmlčela. O pár takových případech jsem už slyšel. A nikdy to pro dítě ani pro matku neskončilo dobře. Muži jako já nemají zájem o rodinu. A když se něco takového stane, chceme se toho problému co nejrychleji zbavit.

"Na svoje dětství si moc nepamatuju, ale vím, že nebylo špatné. S maminkou jsme byly pořád někde venku. Až jako starší jsem pochopila, že se mě snažila držet co nejdál od otce. Když mi bylo dvanáct, maminka těžce onemocněla. Mám za to, že by se ji s tolika penězi dalo pomoct, ale nikdo kromě mě o to nestál. A tak jsem zůstala sama s otcem. A od té doby šlo všechno z kopce." Bylo na ní vidět, že se jí dál vyprávět nechce. Bylo mi jasné, že žádné dobré věci neuslyším, ale zajímalo mě to. Když jsem se na ni přísně podíval, pochopila. Tenhle úvod mi nestačil.

"Bylo mi dvanáct. Začala jsem dospívat. Začaly mi růst prsa a začalo se mi tvarovat tělo. Byla jsem ji strašně podobná a otec si toho začal všímat. Místo toho, aby mě vyhodil na ulici, si mě nechal. Měla jsem zakázáno nosit oblečení. Postupem času to pro mě už ani nebyl trest. Otec měl v domě vždycky spoustu lidí. Postupně jsem si na ně už tak zvykla, že mi jejich nechutné pozorování mého těla nepřišlo tak strašné." Tak proto se neměla problém svléknout. Nebylo to pro ni nic nového. Celý život chodila bez oblečení a lidé na ni pořád zírali.

"První rány v podpaží přišly v noc, kdy se otec vrátil z aukce, která byla velmi neúspěšná. Seděla jsem zrovna v obýváku a byla jsem zabalená do županu. To ho naštvalo. Strhl to ze mě a z kapsy si vytáhl svůj kapesní nůž. Nebyl to blbej člověk. Moc dobře si uvědomoval, kolik bych mu mohla vydělat peněz, a tak na mě nikdy nijak sexuálně nesáhl. A podpaží je místo, kam se nikdo nedívá. Začal mi ubližovat, protože jsem mu odmlouvala. Byl to pro mě trest a pro něj úleva. Všechno to skončilo, když mě vyhodil na ulici po tom, co jsem už ani nenaříkala, když mě zase řezal. Už jsem mu na nic nebyla."

Neměl jsem slov. Nebyl jsem žádný svatoušek, ale ženě bych nikdy takto neublížil. Nebyl jsem hovado. "Půjdeme se umýt," rozhodl jsem nakonec. Včera jsem zapomněl ztlumit topení, a když jsem se ráno probudil, byl jsem pěkně zpocený a musel jsem si dát rychlou sprchu. Takže ji dopřeju i jí. Jemně kývla a vydala se směrem do koupelny.

*****

Osušky už byly nachystané v koupelně. Byla jsem ráda, že jsem se mohla jít umýt. V noci jsem se pěkně zpotila. Začala jsem si sundávat košili, když mě zastavil. "Vydrž kočičko, udělám to místo tebe," řekl a vydal se směrem ke mně. Musela jsem žasnout nad jeho vypracovanou postavou, která se mu rýsovala pod černým tričkem. Byl o dvě hlavy vyšší než já a měl svůj ostřábí pohled, kterým mě pořád propaloval. Jako třeba teď. Sundal mi oblečení a zůstal zírat na moje prsa. Nebudu lhát, nebylo mi to úplně příjemné.