Winx Club - Nová Generace

Domluvy a Rozmluvy

Sabina zírala s čelistí až na podlaze a vztekem až nad hlavou na jehličky na podlaze.
"To už snad ale nemyslí vážně!!" Vykřikla a opatrně, leč nahněvaně začala vytahovat jehly ze své nebohé nohy. Sofie s Karin posbírali střepy a kouzelným trikem se zbavily louže čaje. Sabina si několikrát přejela nohu, jestli se zbavila všech záškodníků, nasadila si ponožku a dala si boty, ve kterých přišla.
Přešla k hromádce střepů a za jemného záblesku světla je poskládala do původního hrnku. Zatímco viděla rudě, rozrazila dveře a kráčela si to přímo do kanceláře Griffin. Rázně na ně zaklepala a po vyzvání vstoupila. "Ano?... Sabino?" Řekla Griffin lehce zklamaně:"Co se děje?" Z hlasu bylo poznat, že ji to vůbec nezajímá, ale jakožto ředitelka se o své žáky starat musí. Taky jen postoj Sabiny v ní vzbudil pocit respektu.
Sabina přišla ke křeslu, sedla si a spustila.
"Že jsem udělala chybu, vím. Vím že jsem si u Vás zrovna dobrou reputaci nevybudovala, natož tak u Elišky a Šimona." Nadechla se a se zvýšeným hlasem pokračovala:"Ale nastražit mi jehly do oblečení a do HRNKU ze kterého PIJU?!" Už to nebyl zvýšený hlas. Teď už vyloženě křičela. Griffin se nestačila tomuto vážnému osočení divit. Sabina ještě nakonec dodala:" To mi už přijde jako dost velký extrém a žádám, abyste s tím něco udělala. Eliška mě nikdy nebude mít ráda, a to je více, než v pořádku, ale dělat mi takové naschvály, kterými mi může doslova ublížit na zdraví? To ne." Griffin se s vážným výrazem zvedla a vyzvala Sabinu, aby předložila nějaké důkazy. Tak se spolu vydaly zpět do jejího pokoje.
Griffininy podpatky po chodbě klapaly známým tónem. Eliška zaslechla jak klapání, tak Sabinin křik z kanceláře. Jenom lhostejně protočila očima, luskla a všechny jehly najednou zmizely, jakoby se v prach změnily.

Sabina otevřela dveře podstatně více klidně a vstoupila. "Kde jsou?" Ptala se Sofie a Karin. Dvě mladé čarodějky stály uprostřed místnosti a zíraly do podlahy. Před chviličkou, opravdu před malým momentem po zemi ještě byly rozházené jehly. Ale teď po nich nebyla ani známka. "Byly tady! Přísahám!" Hájila se Sabina. "Má pravdu! Ještě, než jste vešla, tak tu byly. Všude na zemi. Jedna mě bodla do rtu!" Sofie souhlasila a poukázala na krvavě rudou tečku nad horním rtem. Sabina si vyzula botu, sundala ponožku a poukázala na svou krví potřísněnou nohu. Karin ještě přešla k botě, kterou si Sabina pokusila obout a vyklepala ji. Ale nic z ní nevypadlo. Griffin vypadala přímo znechuceně. "Krásné divadlo dámy." Karin se pokusila hájit:"Ale opravdu-" Griffin ji okřikla:"TICHO!" Dupla na zem a přešla k Sabině. "Je krásné, že takto spolu držíte, děvčata, ale opravdu si myslíte, že nedokážu vycítit magickou stopu, co vám od těch krvavých míst vychází? Sabino, ty nejen, že jsi nechala své druhy napospas osudu, když jste měli držet při sobě, ty jsi dokonce křivě osočila Elišku a do toho zmanipulovala Sofii a Karin na svou stranu! Sjednám ti sezení s Faragondou. Měla bys začít uvažovat o přechodu. Pokud si povedeš tímto způsobem, zde pro tebe rozhodně místo nebude. Faragonda ti bude moct poradit lépe, než já. Kdybych měla v tomto volnou ruku..." Nadechla se: "UŽ DÁVNO BYCH TĚ I S KUFRY VYHODILA PŘED VCHOD A ZAMKLA NA TŘI ZÁPADY!" Zařvala a odešla a ani za sebou nezavřela dveře.

Na pokoj Elišky mezitím už přišel Max a Šimon. Griffinin zvučný hlas se rozléhal po chodbách a byl slyšet skoro v celém hradě. Eliška se smíchy popadala za břicho a nemohla se toho nabažit "Ono to vyšlo! Ono to fakt vyšlo!" Pomaličku měnila názor na Maxe, jelikož celý tenhle plán byl jeho. Celá rudá smíchy Eliška vzala do rukou mobil a napsala Petrovi milou zprávu.
"Se Sabinou je konec." Stiskla odeslat, za nějaký ten moment se uklidnila a s kluky se vrátila do vypracovávání domácích úloh a dopisování zápisů, na které chyběla.

Petrovi cinknul mobil, když byl na pokoji už jen s Matějem. Schovat zprávy před jedním člověkem bylo naprosto snadné, narozdíl od rána. Na Eliščinu zprávu jen reagoval srdíčkem a šel si zdřímnout. Byl na pokoji s Matějem osamotě, jelikož Ondřej s Danem byli na společenské místnosti s Andreou, Kristýnou a Jitkou. Snažili se nějak rozlousknout krutý trest profesora Paládia. Tobi v tu dobu už byl v autobuse a mířil do Magixu, protože za asi půl hodiny měl domluvenou onu schůzku s Reném a Bárou.