Trochu jiný Malfoy [HP FF]

3

,, A co támhleta?“

,, Zešílel jsi?“ vypleštil jsem na něho oči.,, Nebudu chodit s někým bez mozku. Měla by mít alespoň kapku rozumu.“

,, Tak promiň no, myslel jsem že ti na tom nezáleží...“ zakroutil hlavou a rozhlížel se dál po chodbě.,, Co takhle Anne?“

,, Ani náhodou.“ odmítl jsem rázně.,, Vždyť pořád brečí, viděl si ji někdy se smát?“

,, Je docela hezká.“ namítl a pokrčil rameny.

,, Pokud máš v oblibě zarudlé oči nejspíš jo...“ ušklíbl jsem se.

,, Fajn...Co takhle Jessy? Ta by si dala říct.“ kývl k dívce postávající v rohu místnosti vyhlížející si svou novou oběť zájmu.

,, Vždyť by mě hned podvedla! Ani by to nebrala jako vztah.“ nechápavě jsem na něho pohlédl.

,, Myslel jsem si, že na tom nesejde.“ odůvodnil svůj nápad.,, Nejspíš by ti to mělo být jedno když ji stejně nemáš v plánu milovat...“ tímto tónem mi dal jasně najevo že s mým plánem nesouhlasí.

,, Pokud s někým začnu chodit, pak jí budu věrný. Proč máš o mně tak nízké mínění?“ zamračil jsem se podrážděně.

,, To si měl říct hned. Nebyl jsem si jistý jak moc vážně to myslíš.“ poplácal mě po rameni.,, V tom případě se omlouvám za moje pochyby o tvém svědomí.“

Porozhlédl se po chodbě přičemž se zastavil u jednoho hloučku dívek.,, Mám to...“ vydechl potěšeně.

Podíval jsem se tím směrem...stála tam. Ano, stála tam Lily...Zrovna se něčemu smála se svými kamarádkami. Její nádherné rty se otřásaly v návalech smíchu. V tmavě hnědých očích jí plály veselé jiskřičky. Byla tak krásná, nehledě na její dlouhé zrzavé vlasy s pár hnědými prameny, kterých jsem si všiml teprve nedávno.

Párkrát jsem zamrkal abych začal vůbec kloudně myslet. Až teď jsem si vybavil Albusova slova.,, C-co máš?“

,, No jistě. Helen! Je to co chceš...Nemá přítele, je hezká, veselá, a pokud vím tak je velmi dobrá v lektvarech. Profesor Evans se o ní párkrát zmínil.“ rozzářeně se na mě usmál.

,, A-ale vždyť je to Lilyina nejlepší kamarádka-“

,, Já vím, a Lily se určitě nebaví s někým kdo by neměl dobré srdce. Je to záruka, že tě určitě nepodvede...myslím, že je to veselá kopa. Nebudeš se s ní nudit-“ začal vzývat ódy na její konto.

,, Je to prořízla huba. Pořád mluví a nikdy se nezastaví. Neměl bych chvilku klidu.“ snažil jsem se na ní najít něco špatného, i když jsem si uvědomoval, že to není vůbec špatná volba. Ale tohle jsem nemohl...je to nejlepší kamarádka Lily. Je to jako bych chodil s její sestrou. To prostě nemůžu, nehledě na to že by o ní určitě často mluvila a-.

,, Taky pořád mluvím a máš mě rád.“ mávl nad mým argumentem rukou.,, Je jen o rok mladší, takže i věkově by to bylo vyrovnané. Pojď...“ popadl mě za paži a táhl mě k nim.

,, Albusi...“ zasténal jsem.,, To ne.“

,, Seznámím vás.“ stál si za svým.,, Byla u nás v létě tak se už trochu známe.“

Dotáhl mě až k nim...sakra co to dělám se svým životem?

,, Dobré ráno.“ pozdravil je vesele přičemž se na něj zvědavě otočily.

Měl jsem co dělat abych nezačal civět na Lily jako na svatý obrázek. Místo toho jsem na ni hodil jen omluvný pohled.

,, Helen!“ oslovil dívku s kaštanově hnědými vlasy s ofinou a docela nevýraznýma hnědýma očima.,, Rád bych tě představil tady mému nejlepšímu kamarádovi. Tohle je Scorpius Malfoy.“ kývl ke mně hlavou přičemž jsem se radši odvrátil na znak, že tohle nebyl můj nápad.

,, Fajn.“ přikývla.,, A co já s tím?“

,, No...“ vypadlo z něho překvapeně.

Tato reakce ho nanejvýš vykolejila. Nejspíš čekal, že z mojí přítomnosti okamžitě odpadne...Helen se mi začínala líbit. Pokud dokáže vykolejit alespoň na malou chvíli právě Albuse...má můj obdiv.

,, Scorpius sem přišel za tebou, aby tě pozval na schůzku. Chtěl by tě lépe poznat.“ zareagoval po chvíli.

,, Vážně?“ šokovaně jsem se na něho otočil. Všiml jsem si jak Lily zadržuje smích...alespoň k něčemu tato šaškárna je.

,, Jistě.“ přisvědčil tvrdohlavě.

,, Nejspíš by ses měla nějak vyjádřit.“ šťouchla ji do žeber vážně vyhlížející černovláska. Pokud mi paměť ještě slouží mělo by se jednat o Maggie Warleyovou. Hrála famfrpál za nebelvírskou kolej...stejně jako Lily. Měla výraznou pihu pod okem a jasně viditelné větnamské kořeny. Současně mě propalovala černýma nic neříkajícíma očima.

,, Jestli je tomu tak-“ napřímila se Helen.,, Budu muset říct ne.“

Ach Helen! Jak já tě miluju...pomyslel jsem si. Nejspíš jsem nikdy neměl takovou radost z odmítnutí.

,, Ne?“ zeptal se překvapeně Albus.

,, Jistěže ne.“ opakovala.,, Kolikrát to chceš ještě zopakovat?“

,, Na tu schůzku bys šla se Scorpiusem ne se mnou.“ ujišťoval se, že tomu správně porozuměla.,, Já mám přítelkyni, nikdy bych-“

,, Chudinka.“ podotkla čtvrtá dívka, která se ještě nijak nevyjádřila. V rukou svírala tužku a celou dobu něco horečně čmárala do skicáku. Když se však ozvala, pohlédla na Albuse svýma zeleno-hnědýma očima a ledabyle si prohrábla blonďaté vlasy se světlým hnědým melírem. Neměl jsem nejmenší ponětí kdo to je, ale její narážka byla naprosto skvělá. I přestože jsem ji neznal, byl jsem si jistý, že slovy moc neplýtvá, ale když něco řekne nejspíš to stojí za to. Vážně oplývají všechny ženy tak specifickým sarkasmem?

,, Porozuměla jsem tomu dobře Albusi...nejsem úplná husa.“ opáčila Helen.,, A pokud bys byl tak laskav, ty a tvůj kamarád už mě s takovýma hloupostma neotravujte.“ podotkla a odkráčela do Velké síně v závěsu se svými kamarádkami.

Když odcházely hodila po mně Lily soucitný pohled, který vyjadřoval naprosto všechno.

,, To se ti moc nepovedlo.“ konstatoval jsem když už byly z doslechu.

,, Odmítla přece tebe.“ ohradil se dotčeně.

,, To ano.“ přikývl jsem.,, A až budeš příště zvát někoho na rande mým jménem...byl bych rád kdybych s tím byl obeznámen dopředu.“

,, Bylo to spontální rozhodnutí.“ pokrčil rameny a vydal se do síně.,, Neboj se, pomůžu ti najít někoho jiného.“

,, Už se třesu.“ zamrmlal jsem si pro sebe a vydal se za ním. Posadili jsme se ke stolu kde už seděl Anthony s jeho přítelkyni Mary.

,, Prý si pozval na rande Helen Finniganovou?“ vyhrkla Mary když jsem si sedal ke stolu.

,, Jak to můžeš vědět?“ překvapeně jsem na ni vyvalil oči.

,, Zapomínáš na to, že nejsem královnou všech drbů jen tak pro nic za nic.“ usmála se hrdě.,, Takže si ji vážně pozval a ona tě odmítla? Ta má ale kuráž.“ zakroutila nevěřícně hlavou.

Mary Smithová, čarodějka s uhlově černými vlasy zapletenými do několika copů. Její tmavé oči zvídavě jiskřily a pokožka měla tmavší odstín. Jak jsem mohl být překvapený, že už ví co se stalo? Bylo to tak přece vždycky...pokaždé byla o krok napřed.

,, Vlastně ji pozval Albus mým jménem, ale bez mého vědomí.“ uvedl jsem věc na pravou míru.

,, Ach tak.“ přikývla.,, To máš teda smůlu, protože tuto lavinu už nezastavíš.“ porozhlédla se nevinně po Velké síni.

V podstatě všichni studenti si šeptali a přitom vrhaly "nenápadné" pohledy na mě nebo Helen.

,, Zabiju tě.“ zasyčel jsem směrem k Albusovi.