Trochu jiný Malfoy [HP FF]

12

,, Tak co Lily?" zeptal se mě Anthony, když jsem se vrátil do ložnice.

Zasněně jsem si lehl na svoji postel.,, Je úžasná." vydechl jsem s úsměvem na rtech.

,, Vynech detaily." poprosil mě Albus, ale nedokázal zakrýt svůj potěšený úsměv.

,,Nikdy jsem si nemyslel, že by mohl být obyčejný polibek tak..." snažil jsem se najít ta správná slova.

,, Kouzelný?" zasmál se Michael, který až doteď četl jakousi knížku.

,, Doteď si taky nepotkal nikoho jako je ona...nemám pravdu?" zašklebil se na mě Anthony.

,, Obávám se, že máš." přikývl jsem skoro neznatelně a posadil se na postel.

,, Nezapomínej na to, že je to moje sestra." zamračil se na mě Albus.,, Pokud uděláš něco proti její vůli...přísahám, že se druhého dne nedožiješ."

,, Už s tím přestaň." podrážděně jsem se na něho zašklebil.,, Děláš jakobych ji neuctíval jako nejvyšší bohyni."

,, Viděl jsi vůbec jak se na něho dívá?" obrátil se kudrnatý blonďák na Albuse.

,, Ne." odpověděl Albus stručně, ale potom se otočil na svého přítele.,, Jak se na něho dívá?"

Anthony se jen potutelně usmál a odkráčel do koupelny. Albus se na mě otočil a změřil si mě vážným pohledem.,, Hm..." zabručel a zalezl pod přikrývky.,, No dobře..." řekl z ničeho nic.,, Už takový nebudu Scorpiusi. Přestanu o tobě pochybovat...věřím ti."

,, Díky." usmál jsem se na něj s úlevou.

Vycházel jsem společně s klukama z Velké síně, společně jsme se chystali zamířit na hodinu Lektvarů. Najednou jsem ucítil jak mě někdo poplácal po rameni. Otočil jsem se na patě, přede mnou stály tři Lilyiny nejlepší kamarádky, které už jsem trochu znal.

,, Ehm...děje se něco?" pohlédl jsem na ně, čekajíc na jejich odpověď.

,, Můžeme si promluvit?" odpověděla mi Helen otázkou, ale na moji odpověď nečekala. Chytila mě za ruku a odtáhla do nedaleké chodby.

,, Takže...?" povytáhl jsem obočí a prohlédl si dívky přede mnou. Stály tam se založenýma rukama prohlížejíc si mě zkoumavým pohledem.

,, Jak vážně to s Lily myslíš?" probodla mě nevěřícným pohledem Maggie, dívka s havraně černými vlasy.

,, Co prosím?" nechápavě jsem se na ni otočil.

,, Podle mě to bylo řečeno dost jasně." ušklíbla se na mě jediná z těch tří, u které jsem neznal jméno.

,, J-já...samozřejmě, že to s ní myslím vážně." prohlédl jsem si s podmračeným výrazem jejich nevěřícné obličeje.,, Nevěříte mi, co?"

,, Upřímně ne." ozvala se po chvíli Helen.,, Všichni ví, že jsi proslulý lamač dívčích srdcí. Nemám žádné informace o tom, že by si vůbec měl s nějakou dívkou vážný vztah...Tak proč by to mělo být tentokrát jinak?"

,, Nejspíš protože ji mám rád." povytáhl jsem levé obočí o něco víc, naznačující jasnost této situace.,, Mám vám to snad nějak dokazovat?"

,, Možná by to nebylo na škodu." uštědřila mi další ostrou narážku "bezejmenná" dívka.

,, Hele..." povzdechl jsem si.,, Mám ji vážně rád, nikdy jsem o nikoho tolik nestál. Opravdu mi na ní záleží. Nevím jak vám to mám jinak říct. Prostě mi to budete muset věřit."