Osud to tak chtěl

•8•

Jen aby jste věděli, Todoroki u Izuka přespal z pátka na sobotu.😅 Tak jen aby jste se neztráceli v časové přímce

___________________________________________

Pootevřel jsem oči. Byl jsem celý až po krk zachumlaný do peřiny.

Kde je Todoroki? Probleskne mi hlavou.

Prudce jsem se zvedl z postele a rozhlïžel jsem se po pokoji.

Nikde jsem ho neviděl.

A na posteli jsem taky včera neusínal.

Přiběhl jsem za mamkou do obývacího pokoje.

Seděla tam na pohovce a sledovala jaký si pořad o vaření.

,,Mami? Neviděla jsi Todorokiho?" Zeptal jsem se s mírnou starostí v hlase, což mě trochu překvapilo.

,,Todoroki už dávno šel." Řekla

,,Aha." Sklopil jsem zrak k zemi a rozešel se k pokoji.

Máma se zasmála.

Prudce jsem se na ni otočil, ,,Proč se směješ?"

,,No, jen že vypadáš posmutněle." Zadržovala stěží smích.

,,Posmutněle?! To není pravda! Je mi jedno že odešel." Pořád jsem ji probodával nechápavím pohledem.

,,Když myslíš mladý pane." Poškádlila mě.

,,Já nemyslím, já vím." Odpověděl jsem s důeazným úsměvem.

Vrátil jsem se zoět do pokoje.

Zastavil jsem se na prahu pokoje a pohledem přeměřil celou místnost.

Všechno uklidil. A mě přenesl na postel.

Začne mi to vrtat hlavou.

Lehnu si na zem, přibližně do polohy ve, které jsem i včera ležel.

Otočil jsem se na bok přesně tak jak včera.

,,Možná není takoví, jaký jsem si myslel." Zašeptám.

Hello Bageťáci 🥖❤️! Už dlouho jsem nic nenapsala😅. Tahle kapitola je sice kratší, ale další bude delší! A to přísahám😁✨
Pay pay 🪷✨😁