✨ Mimochodem, děkujiiiii mooooooc za hvězdičky🥹🥰🪷 jste nejlepší Bageťáci🥖✨
___________________________________________Ležím v posteli. Je brzo ráno a naštěstí nám začínají prázdniny takže nemusím do školy.
Stále jsem zmstený a vijevený, z toho co udělal Todoroki.
Proč to tak řeším? Vždyť si to stejně nebude pamatovat.
To jsou věty, které si neustále musím v hlavě opakovat.
Ale, co když si to pamatovat bude?
,,Ne, ne, ne. Zapomeň na to, dělej že se nic nestalo." Řekl jsem si abych se uklidnil.
Měl bych mu napsat. Jestli mu už je líp.
Problesklo mi hlavou. Vzal jsem si telefon do unavených rukou.
Mám je docela bolavé, z toho jak jsem ho nesl. Todoroki začal v půli cestě pospávat a tak to nebylo jednoduché ho unést.
--------------------------------------------------------------
Já: Ahoj Todoroki, všechno dobrý?
Todoroki: Jo, ale bolí mě hlava😅
Já: Kdyby něco tak napiš
--------------------------------------------------------------
Telefon jsem si odložil na noční stoleček.
Ani jsem nečekal že odepíše tak rychle.
Aha, už je půl osmé.
Úplně strácím pojem o čase.
Zkouším se zaposlouchat jestli neuslyším mamku v kuchyni, tohle dobou většinou už má nachystanou snídani.
Slyším ji, jak cinká se sklenicemi a talíři.
Zvedám se a jdu za ní.
,,Dobré ráno Izuku." Pozdravila mě s milím úsměvem a při tom míchala vejce na pánvi.
,,Dobré ráno mami." Odpověděl jsem a úsměv jí oplatil.
,,Tak jak bylo na plese?" Už zase začala s tím stupidním tónem.
,,Bylo to fajn." Bylo jediný co jsem řekl.
,,Co jste dělali?" Usmála se významě.
,,Co by jsme měli dělat? Tancovali jsme." Řekl jsem nechápavě abych ji uzemnil.
,,Jen mi ve čtyry ráno volal jeho spolužák že Toddoroki je úplně na šrot. Tak abych ho odvedl domů, protože on sám musel odvádět další tři." Po vyprávěl jsem jí, aby slyšela alespoň něco zajímavého.
,,To bylo od tebe hezké." Řekla a mile se usmála.
Nacystala mi na stůl snídani. Míchaná vejce s rohlíkem.
Ihned se do ní pustím.
Když jsem dojedl a vše po sobě uklidil, odešel jsem do pokoje.
Celí den se nic moc nedělo. Převážně jsem odpočíval.
Já vím, já vím, nic říkat nemusíte.😌 Tato kapitola byla trochu nudnější, ale dnes nebo zítra už brzo, vydám daleko zábavnější kapitolu!😅🥖✨
Tak Pay pay 🪷✨😁
ČTEŠ
Osud to tak chtěl
FanfictionIzuku Midoriya sympatický 16-ti letý chlapec, žije normální život dokud nedojde k osudovému setkání, s arogantním chlapcem Shotem Todorokim. Je zcela přesvědčený, že ho nenávidí, ale co když bude přinucen s ním trávit čas? Změní to na jejich vztahu...