YES

68 0 0
                                    

11:02
Zrovna jsem se vzbudil, už to jsou dva dny od toho co tu Calin byl. Nemluvili jsme spolu, vlastne sem ho ani neviděl ve studiu, doufám že je v pohodě, chtěl sem za ním jit ale nevím jestli přivítá mou přítomnost..

11:14
Sedim na gauči a opět koukám na ig, vydali jsme s Calinem naši společnou songu Růže.
Má obrovský hype. Lidem se líbí!
Koukám na ty 15letý holky jak se fotí v podprdě před zrcadlem a označují nás tam jak se nám tenhle
song povedl.

Trošku sem přemýšlel o své orientaci, a došel sem k názoru že se mi stále líbí i ženy.

Ja a bi?

11:21
Hrozně se nudím proto vstávam a vycházím s bytu směr studio. Občas rád přemýšlím nad texty k písničkam, když mě něco trapi..

Teď je to Calin, dost nad nim přemýšlím, nad tím co se tu noc stalo. Celkem se i bojím
co dělá..

11:34
Zrovna odemykám dveře, počkat ono je otevřeno? David přece včera
odletěl na dovolenou, a kluci teď nenahrávají.

"Halo?.. je tu někdo?"
Koukám po místnosti, je tu kufr a taška přes rameno
" C: Ahoj Petře"
Co tu dělá?
"Já už myslel že nás někdo vykradl. Ty někam jedeš?"

Calin neodpovídá a kouká na gauč, který je před ním.
COŽE? TO NE

"Caline ty tu spíš? Co se stalo?"

11:50
S Calinem sedíme na gauči. Calin mi řekl že ho vystěhovali, protože si stěžovali sousedi že dělá bordel. Tomu vůbec nemohu věřit, party přece moc nedělal, prý měl rok než půjde pryč aby si něco našel. Teď byl dva dny u rodičů, čekal až tu nikdo nebude aby tady mohl být.

"Caline to je hrozný! Měl si mi zavolat."
"C: nechtěl sem tě otravovat"
"Však mě nikdy neotravuješ,
tak dělej jdem"
"C: kam? Počkat ne, Petře však to nemu-"
"Ticho, nebudeš tady spát, budeš teď na pár dní u mě.
" Já si nebudu stěžovat"

Poslední větu sem si spíš zamumlal když sem bral Calinovi tašku. Myslím že mě ale slyšel protoze se pousmál. Opravdu skáču radosti! od doby co jsem se mu svěřil je mi mnohem lépe.

12:45
Zrovna sedím na posteli. Vyklidil sem Calinovi skřín aby si tam dal věci. Přes všechny věty
"to je dobrý necham si to v tašce" "však tu máš sám málo místa"
ho teď jedním okem nenápadně pozoruji jak si to skládá a
tím druhým koukám do mobilu.

"C: Seš fakt nenapadnej!"
Calin se na mě otočí a zavírá skříň. Jde směrem ke mě a sedá si naproti mě na postel.
Vypnu mobil a dívám se mu do jeho očí, vypadá že ho něco trápí, on už mi dokázal trochu pomoct. Proto čekám co mi řekne abych mu
mohl pomoct já.

"C: Víš.. nevím jak sis bral to co se stalo pár dní zpátky. Já nad tím pořád přemýšlel a.."

"Já nad tím taky přemýšlel,
vlastne pořád. Dost si mi ty dva dny chyběl, bál sem se co se ti stalo."

"C: Promiň, já jsem hledal nějaké bydleni, ale nic sem nenašel a čas se krátil, já myslel že bych mohl zůstat u rodičů, ale to se mi opravdu nechtělo. Já jenom.. no"

"Jestli chceš říct jak to mezi námi je, to jsem taky chtěl říct.. jak to mezi námi teda je?"

"C: přestaň mi číst myšlenky, to můžu jenom já tobě!"

"mě to baví!"

Začli jsme se smát

Už mi to chybělo.. Vyplním malou mezirku, opět cítím jeho rty na těch svých. Calin se odtáhne od mých rtů aby se nadechl a já taky.

"C: jak to chceš ty?"
Calin na mě promluví a vidím na něm ten jeho úsměv kterýmu už nemohu odolat.
"Počkej, ty by si chtěl?"
"C: Že se ptáš, já bych byl šťastný!"
Štěstím vstanu s postele a opět se ptám Calina jestli to myslí vážně, ten se na mě usměje a odpoví ANO.

Svalim Calina na postel, do objetí. Hned po tom ho vášnivě políbím, oba se směje do polibků.
Jsem šťastný.

Cítím tolik emocí, nejradši bych je teď všechny Calinovi řekl, ale snažím popadnout dech a hned na to se vracím k jeho rtům.

***

👀💕








RůžeKde žijí příběhy. Začni objevovat