Týden uběhl docela rychle a my jsme zrovna nasedli do auta a jedeme na Calinuv koncert do Kroměříže. Docela dost se těším ale asi bych měl říct co se vlastně tenhle týden odehrálo..
s Calinem jsme šli nakoupit protože nám už zase docela dost věcí chybělo v domácnosti. No v krámě když vybíráte nějaký práci prostředek a tablety do myčky nechcete potkat fanynky. Nevím kolik kamarádů spolu v osm večer jdou nakupovat věci do domácnosti. Určitě si o nás mysleli bůh ví co ale to že spolu už skoro tři měsíce bydlíme snad ne. Calin teď vypadá lépe, do teď nechapu jak to sakra tolik let v sobě držel.. rodiče se mu neozvali, normálně si vůbec nepišou ale čekal aspoň něco od otce. Od něj bych čekal nějakou dlouho SMS s nadávkami takže si ani v nejmenším nestěžuju že se neozval.
Vlastně to co se teď děje a je to spatné je u mě. Hlasy v mé hlavě se stále ozývají.. teď sem zase strávil dost času s Calinem a proto sem se vždy snažil nedat nic na jevo, ale taky to někdy nešlo a zeptal se co se děje, někdy mi přišlo že se zeptal i třeba desetkrát za den. Asi třikrát sem se během týdne v noci probudil kolem třetí a čtvrté hodiny ráno.. a opět sem nemohl spát.. žádná noční můra jenom mi to zase nešlo a zase mě pohlcovaly špatné myšlenky, vždy sem zůstal ležet v posteli a když už ani po půl hodině žádná únava nebyla. Vzal sem si sluchátka a poslouchal podcasty a písničky.
Cítím se mizerně ale před Calinem a všemi budu mít masku, aby nikdo nic nepoznal, přece jenom otázek typu co se děje se rád vyhnu..
18:12
Navigace v Calinově autě ukazuje že zbývá asi 15minut cesty. V osm se do sálu pouští lidi a asi tak v devět nebo v deset půjdem na pódium.
19:10
Zrovna jsme měli s Calinem zvukuovku a opravdu jsme se tam smáli jako dva dementi, zvukovy s ním jsou nejlepší.
Jsem v backstage, spíš teda v malé místnosti kde jsou dva stolečky a gauče, je to malá oddělená místnost, jsem tu sám. Sedím na jednom z gaučů a koukám do mobilu, koukám na svoji tapetu kde mám sebe a Calina. Dávám mu pusu na tvář a on se sladce usmívá, na fotku koukám asi 20vterin.. začne se mi klepat noha a není mi dobře, vrací se mi nějaké flashbacky jak sedím na posteli a chci se pořezat.. už sem to chtěl hodněkrát udělat ale nikdy to nevyšlo. Do očí se mi pouští slzy dost špatně se mi dýchá.. hlavu si dám do rukou které si opřu o nohy, slzy mi už stékají jedna za druhou. Než bych se dostal k východu musel bych projít přes Calina a kluky což teď v žádném případě nemůžu.
"C: Petře?.." DO PRDEL-... Vypadám jako kdybych se teď opřel nad napuštěním kýblem vody a ponořil do něj hlavu. Pokouším se utřít slzy a hned na to odpovím.. "ano?"
Calin otevře dveře a vejde do malé místnosti "všude tě hledám. Proč si tu sám zašitý?" Projde kolem jednoho gauče před ním a jde ke mně. Hrozně mě bolí hlava, a hlasy v ní tomu ani trošku nepomáhají
Proč tu si asi sám? Už víš že v tvé blízkosti nikdo nechce být přece.
Kdyby ses zabil a nebyl srab!
19:55
Calin si sedne vedle mě a čeká na mou odpověď já však mám sklopenou hlavu na zem a už to asi fakt nezvládnu udržet..
"Petře.." posune se ke mně a svou ruku si proplete s tou mou
"řekni mi co tě trápí"
"Já-.. můžu tě prosím obejmout?.."
Podívám se na Calina a po tváři mi steče slza..
Calin ani vteřinu nepřemýšlí a pevně mě stiskne. Do mého ramene mi říká jak moc mě má rád.. že je tu pro mě a vidí jak se trápím a chce pro mě to nejlepší.
"Promiň. Nevím co bych měl říct,prostě je to zase všechno zpátky.. zase ty mé hlasy, a.."
"Petře to je v pořádku. Doma si o tom promluvime ano?"
Calin se odtáhne a políbí mě na čelo. Utře mi slzy s tváří a kouká se mi do očí "C: zvládneš ten koncert?"
"Ano.. na to se těším cely týden a když tam budu s tebou hrát naše písničky bude to pro mě útěk před tím vším"
Calin se na mě usměje a políbí mě. Své ruce přemístí na můj krk s kterého pomalu sjíždí až k mím bokům.
(S- Sandro)
"S: Hej kluci? lidi-.. jo aha pardon že ruším"
Oba se lekneme a odtrhneme se od sebe "C: Joo jasně.. emm.. v pohodě"
"S: Dobře.. lidi už jsou v sále tak emm.. nenechte se rušit" Sandro zavře dveře. S Calinem vybouchneme smíchy.
"Ty si mu to neřekl?"
"C: Já myslel že si mu to řekl ty"
"No jak vidíš tak nee"
ČTEŠ
Růže
Romance"vyběhl jsem ze svého domu a běžel po schodech, uviděl jsem ho, nechtěl jsem s ním mluvit, už tak mě to ničí.. sklopím hlavu zpět na podlahu a probíhám kolem něho, on mě chytne za ruku, otočím se na něj. Dívá se mi do očí a já do těch jeho, v těch j...
