V nemocnici sem zůstal ještě jeden den, protože mi nebylo nejlépe a mohl bych někde zkolabovat.
Byly za mnou i policajti, chtěli přesně vědět co se stalo. Mluvili i s Calinem a oba jsme jim řekli do podrobna co jsme si pamatovali.
18:47
Zrovna jsem byl skoro po dvou měsících u svého psychologa. Od té doby co jsem s Calinem tak tam tak často nechodím, a dnes mi řekl že už to mám opravdu uzavřené a konečně žiju "šťastný život". Už minule si byl trochu jistý ale když sem mu řekl o těch hlasech v mé hlavě, říkal ať ještě přijdu. Opravdu dokážou člověku ublížit a dostat ještě do horšího stavu než byl a je dobré o tom častěji mluvit. Dnes jsme se bavili o tom přepadení, už si opravdu moc nic nepamatuju a ani mě to asi nějak netrápí ty slova co mi řekl otec Calina. Už si je stejně opravdu vybavuji matně.
Můj psycholog neustále říkal ať se opět s někým seznámím a zamiluji se, že mi to opravdu dost pomůže. Takže když ví že mám Calina, už se doopravdy cítím lépe. Přece jenom po mém rozchodu dva roky zpátky, sem se začel cítit opravdu dost sám, a dost mi to ublížilo. Řekl mi že to s tím přepadením ho mrzí ale když už ho nikdy neuvidíme tak nás nic netrápí.
Já to vlastně ještě neřekl?..
Dnes ráno ho našli někde v ulici od jeho domu pár metrů pod mostem.. vypadá to že to opět dost přehnal s chlastem, celý život pít se na vás podepíše. V nemocnici podlehl.. a jeho kamarád, Radek nebo jak že se jmenuje, se ještě hledá. Calin mi řekl že byl asi otcem podplacený takže nás určitě nechá na pokoji.
Vyjdu s nemocnince kde mám psychologa. Všimnu si zprávy na mobilu která je jenom minutu stará
Calinpan: Uz jedu
Calin byl dneska ve studiu, řekl klukům co se stalo. Vlastně je na něm dost poznat že se popral takže by se stejně ptali kdyby jsme tam třeba přišli za týden. Asi by si hned mysleli že jsme se poprali spolu. Řekl že mě rovnou vyzvedne. Mám to k domu tak třicet minut pěšky takže si nestěžuju.
"C: ahoj.. tak jak? dobrý?"
Sednu si na místo spolujezdce a dám kameny výraz
"Petře?.."
Otočím se na něj
"Řekl mi že už k němu nemusím docházet že je to za mnou.."
Začnu se radosti usmívat že se mi chce skoro brečet štěstím a on je na tom stejně.. hned mě obejme.
Sem rád že už je tohle za mnou a opravdu vím že mi teď Calin dost pomohl. Jak bych mu to ale mohl oplatit?..
"P: Víš že je to i díky tobě. Kdyby si tu pro mě nebyl nikdy bych se sám toho všeho nezbavil. Nevím jak ti za tohle všechno poděkovat.."
"Každý den sem jenom tupě seděl u mobilu a chtěl ti napsat a snažil se s tebou lépe navázat vztah. A já tu po třech měsících sedím naproti tobe a můžu ti konečně říct jak moc tě miluju. Petře dal si mi konečně pocit bezpečí a štěstí. Střechu nad hlavou.. tím vším si mi poděkoval."
Odtáhne se odemne a kouká se mi do očí. Jak já miluju ten jeho usměvavávý obličej. No teď chudák vypadá jako kdyby spadl do borůvek ale i tak je roztomilý..
"C:Jsem rád že si se s toho dostal.. a proto.."
Calin da své ruce s těch mích a nastartuje auto
"P: Kam jedeme?.."
"Nech se překvapit"
Vyjede s parkoviště a zahne do leva, což je úplně opačný směr k našemu domu. Takže opravdu nemám tušení kam mě to veze..
ČTEŠ
Růže
Romance"vyběhl jsem ze svého domu a běžel po schodech, uviděl jsem ho, nechtěl jsem s ním mluvit, už tak mě to ničí.. sklopím hlavu zpět na podlahu a probíhám kolem něho, on mě chytne za ruku, otočím se na něj. Dívá se mi do očí a já do těch jeho, v těch j...
