Poslední Mág - HP fikce w. Mattheo Riddle

✉️ Úplněk a dopis ✉️

Zítra bude úplněk, Hermiona už pečlivě studuje zaklínadlo a mě mezitím přišla odpověď na můj dopis. Ano, bylo velmi nezodpovědné v této době posílat dopis bratrovy v utajení, jenže já se ho prostě musela zeptat...

__________________________________

Ahoj sestři,

Z prvu musím opakovat slova mé tety, jak moc je od tebe nezodpovědné mi v této době psát a ještě vyžadovat odpověď, avšak dle jejích slov chápe závažnost situace.

Mám se tu hrozně fajn, teta dělá nejlepší kakao a palačinky pod sluncem, strejda je pořád v práci, ale když už je doma, tak je pořádná prča. Pořád se smějeme. Vzhledem k zhoršující se situaci na půdě školy přijeli domu i ostatní děti, takže si mám s kým hrát a už vůbec nejsem sám.

Na mamku s otcem a ten strašidelný dům velmi nerad vzpomínám, ale pokud jsou pro tebe ty informace tak zásadní tak ano, byli tam další děti. Avšak ne v mém věku, neměl jsem si s kým hrát. Gavin, syn Alekty , byl tak tříleté mrně, dokola něco ožužlával a chtěl Alektu jen pro sebe. Pak tam byla ta otravná Simone Nott, sotva se narodila když jsem utekl, ale ty noci předtím se nedali vydržet, pořád ječela, nespala. Hrůza.

Na tvou další otázku, zda jsem někdy nedovedl kouzlit rukama, abych pravdu řekl, moc mi to nejde ani s hůlkou, natož pak holýma dlaněmi, ale tetička říká, že to prý neumí nikdo, je to pouze zbožné přání několika kouzelníků a nemáš mi takovými blbostmi motat hlavu.

Moc rád bych tě zase viděl, ale teta říká že nejdřív musíš zachránit svět. Tak až ho zachráníš, slib že se stavíš.

Taky tě mám rád

Sebík

__________________________________

A k sakru...takže ve vile jsou ještě dvě malé děti, a obě dvě z čistokrevných rodin....můj bratr mág s největší pravděpodobnosti není...co když právě ty dvě děti...a nebyla by to až moc velká náhoda. Mám v sobě víc otázek než odpovědí. Každopádně jsem ráda že se má Sebastián dobře u nové rodiny a po staré se mu nestýská. Taky pořad mluví o tetě, asi ji vážně bere jako vzor. Avšak ještě jedna informace z dopisu mě malinko rozhodila...proč se studenti vrací domů z Bradavic...nebývalo to nejbezpečnější místo v celé Anglii.

Mattheo: Tak co? Dozvěděla si se něco?

Lera: Brácha se má dobře, studenti se vrací domu z Bradavic.

Mattheo: Já spíš myslel...

Lera: Theodore má malou ségru a Carrowová má syna.

Mattheo: Oba čistokrevný.

Lera: Přesně.

Mattheo: Asi je budeme muset najít...co vyhledávací kouzlo? Třeba vůbec nejsou ve vile...

Lera: Máš nějakou jejich osobní věc či krev ?

Mattheo: Ne...ale Theodora bychom sehnat zkusit mohly.

Lera: Děláš si srandu, chtěl nás zabít, udal nás...

Mattheo: A dlouho mi byl přítelem...jsem si jistý že si myslel že bojoval za správnou věc...teď už by to ale viděl i slepý.

Lera: Chceš mi říct že ho zradí a přidá se k nám?

Draco: Na to nemá koule....ale

Lera: ale ?

Draco: Jeho krev bychom sehnat mohly...učitě to nebude takový problém jako krev těch dětí...

Mattheo: A jaký máš plán ?

Draco: Máme přece zabezpečenou sovu a spojence v Bradavicích.

Lera: Tím že jsou v Bradavicích bych si nebyla tak jistá...

Draco: Co?

Lera: Třeba Christine je doma.

Draco: Co ? Stalo se ji něco ?!

Mattheo : A nerozešli jste se vy dva náhodou ?

Draco: Kušuj! Tak co, co je s ní?!

Lera: Klid, jen o ni měli strach...jenže co když takový strach měli i o Lenku nebo Nevilla ?

Mattheo: Tak to zjistíme...napsat jim můžeme a uvidíme co dostane za odpovědět...chápu tedy správně že se teď zaměřujeme na malou sestřičku Notta ?

Lera: úplně přesně...jdu jim napsat.

Odpovědi jsme se dočkali nečekaně rychle...během dvou dnů nám přišla lahvička s krví a u ní vzkaz plný pozdravů.

Pro některé z nás bylo těžké vůni krve odolat, zvlášť když krvavý lektvar se bude ještě pár dní připravovat a jsme tedy na dietě. Takhle krev je ale daleko důležitější, pomůže nám najít možného malého mága.

Přesně o půlnoci se nejspíš povedlo Hermioně zlomit kletbu, uvidíme...přijdeme na to, až se zítra pokusíme vystoupit na souš. Co se ale povedlo téměř jistě, je nalezením malé Nottové, krev na mapě nás zavedla do malé vesničky na okraji Londýna. Začínám si být čím dál, tím víc jistá, že bude mág....přeci jenom, proč by ji jinak nechávali tak daleko od zbytku rodiny...čím si však vůbec jistá nejsem, co s tou informací budeme dělat. Ano, nechat ji Voldemortovy napospas prostě nemůžeme, ale jen tak ji ukrást a nezajistit ji novou rodinu a od její vlastní ji oddělit, i když ji třeba rodiče mají rádi...je to kruté, a já nechci být jako on.