štěstí nám nepřálo [ BkDk KiriKami ]

17

Baku pov.

Do piči! Kurva už! Co mám jakože teď dělat! Jsem v totální piči AGRRR! ,,sežente mi hned Kirishimu!"
Ona se na mě dívala jakobych mluvil jinou řečí. ,,co tu ještě do prdele stojíte!" Ona sebou cukla a odešla. Fakt poslední dobou se všechno mrda!

Když po nějaké době přišel ten červeno špičatý zmrd řekl jsem mu co se stalo. ,,děláš si prdel!? Jak ti mohlo utéct děcko!" Já protočil oči. ,,kurva já nevím jasný! Nakazil ho tamhle to děcko! A mě nadáváš že mi uteklo děcko přesto s jedním děckem chodíš!" Zařval jsem na něj. ,,Denkiho s toho laskavě vynech.." ,,proč!? Mluvím jen pravdu! Teď nevíme kde je a pokud se mu něco stane bude to na mě! Protože já jsem jeho ošetřující lékař!" Sedl jsem si na postel a založil si hlavu do dlaní ,,vim proč utekl" pípl Denki a já se na něj podíval. ,,Hmm a proč tedy!?" ,,kvůli tobě! Dokonce mění i nemocnici!" ,,a to ti řekl jo!?"
,,ne já jsem mu to poradil."

Kiri pov.

Já se na Denkiho nevěřícně podíval.
,,co? Proč?" Zeptal jsem se a on se jen uchechtl. ,,copak to tenhle zmrd nevidí!! Vážně nevidí že je do něj Izuku zamilovaní!" ,,Denki neřvi.. nebo se ti udělá špat~" chtěl jsem to do říct ale on zase začal řvát. ,, hlavně mi neříkej že ať se s klidním.. to že jsme spolu spali neznamená že mi můžeš říkat co mám a nemám dělat!"
,,DENKI!" do prdele! ,, Kirishimo.. že si ten malý debil vymýšlí.. nespal jsi s ním že ne.." já se na Bakugoua podíval a přikývl. ,,DO PRDELE KIRISHIMO! VÁŽNĚ JSI ŠUKAL ZADEK TOHO PARCHANTA!" ,,Dost! Jo Bakugou spal jsem s ním stačí!? Copak ty nemáš potřeby!? Neříkej mi že co jsi po prvé viděl Dekua nechtěl mu ošukat prdel!"
Zařval jsem a pak jsem si vlastně uvědomil že to vyznělo tak že jsem Denkiho jen využil.. ,,Aha tak takhle se to má.." ,,Denki ne.." chytl jsem ho za ruku ale on se na mě jen podíval. ,,pusť mě.." já ho pustil a on si vzal bundu a odešel.

,,tak tohle se posralo.." já kývl a sedl si vedle Bakugoua.. ,,co teď?" Zeptal se mě. ,, nejdříve vyřešíme problém s Dekuem.. pak vyřeším to ostatní.."
On kývl a vzal mobil.

Denki pov.

Zabalil jsem si věci a odešel jsem zase k dědovi. Řekl jsem mu úplně všechno. Nemám za potřebí mu něco tajit. ,,a jsi si jistý že nechceš odjet k tátovi?" Já zavrtěl hlavou. ,,táta bydlí někde v prdalakově.. chci tu být s tebou.." usmál jsem se s on mě objal.
,,dobře, udělám ti kakao" ,,já ho udělám a udělám i tobě dobře?" Řekl jsem mu a on s úsměvem přikývl.

Deku pov.

Přišel jsem domu a šel rovnou do pokoje.. moje máma je mrtvá můj jediný kamarád nebyl vůbec můj kamarád... Člověka kterého miluju jsem u prdele.. má cenu vůbec žít.. ne nemá.. všechno na čem mi záleželo je pryč.

Bakugou pov.

,,fajn zjistil jsem do jaké nemocnice přestupuje." Řekl jsem a Kirishima kývl. ,,fajn, ještě že nemá tvůj souhlas." ,,Hmm to teda jinak bych byl mrtvý.. hele Kiri.. já už to zvládnu.. Deku bude nejspíše doma tak se za ním stavím a ty běž.. běž za Denkim"
Usmál jsem se. ,,já si myslím že u mě doma rozhodně nebude Baku.." ,,tak bude u dědi.. hele nevím jestli ho miluješ ale podle toho jak se k němu chováš vím že ho máš fakt hodně rád nenech aby ti utekl.. běž si pro něco co máš rád.." ,,vážně to tu zvládneš?" Já kývl. ,,děkuju!" Já s úsměvem zavrtěl hlavou.

Kirishima pov.

Sedl jsem si do auta a jel k jeho dědovi. Když jsem tu byl pořádně jsem se nadechl. Vylezl jsem z auta a šel ke dveřím. Poslední nádech a výdech.. a zazvonil jsem. Po nějaký době otevřel dveře jeho děda. ,,co tu chcete?"
,,chci prosím mluvit s Denkim.. je tady?" ,,pro vás tu není! Nedovolím aby jste znovu ublížil mému vnukovi! Takže laskavě odejděte!" ,, počkejte.. chci mu to vysvětlit.. nikdy mu nechci ublížit a~" ,, pojďte do vnitř." Já s úsměvem vešel do vnitř. ,,tak mluvte klidně si sedněte." Já si sedl. ,,nechtěl jsem aby to vyznělo tak jak to vyznělo.. mám ho rád jakože vážně rá~" ,,jen rád? Myslím si že on to tak nebere.." já se na něj nechápavě podíval. ,,jak to myslíte? Jasně že ho mám rád!" ,,takže k němu necítíš nic?"
,,jasně že cítím! Jen se bojím že když se do něj zamiluju bude to ještě horší.." ,,tím pádem to neni láska.. lidi co se milují jsou spolu i přes všechny překážky.. přes všechny utrpení.."
,,ale co když ho ztratím.. co když o něj vážně přijdu.." Podíval jsem se na nohy. ,,synů.. všechno na světě nejde zastavit lusknutim prstem.. pokud Denki umře aspoň umře s pocitem že ho někdo miluje.. jeho poslední chvíle budou hezké i přes to že ví že umře.. pokud miluješ Denkiho tak to přiznej.. láska není zlo" usmál se na mě a poplácal mě po rameni.

,,můžu ho vidět?" Zeptal jsem se a on kývl. ,,ale potichu před chvílí usl." Já kývl a šel jsem do druhého patra. Otevřel jsem. Otevřel jsem dveře a viděl spícího Denkiho. Mírně jsem se usmál a vešel jsem dovnitř. Pomalu jsem si sedl vedle něj s pohladil ho po tváři. ,,Kiri?" Já se lekl protože jsem si myslel že jsem ho vzbudil ale pořád měl zavření oči. Byl zpocený proto jsem si sundal mikinu a trochu ho otřel. Po chvíli pomalu otevřel oči a já se zděsil. ,,Kiri.." ,,ano?" ,,slib mi že tu se mnou budeš.." já se usmál s kývl jsem. ,,vždy tu budu s tebou" on zase zavřel oči. Já jo políbil na čelo, a lehl jsem si vedle něho. Otočil jsem se na něj a objal ho.

Ráno:

Denki pov.

Ráno jsem se vzbudil a chtěl se protáhnout ale když jsem otevřel oči málem jsem dostal infarkt. Co on tady dělá! ,,KIRI!" zařval jsem na něj a strčil do něj. ,,Hmm" ,,co tu kurva děláš!" ,,ležím.. pojď ještě spát.." objal mě. ,,pusť mě.." ,,ne.. spi" ,, Kirishimo vážně pusť mě." ,,nee.. miluju tě" já se na něj podíval. ,,Cože?".

_____________________________

Ano po deseti letech další
Kapitola 😀 petinkyyyyyy
Budu ráda za názor!!!!!💗🫶🏻